Vystoupit před skupinu posluchačů s přednáškou či referátem je nelehký a stresující úkol pro kohokoli z dospělých. Běžně však totéž vyžadujeme po dětech, aniž bychom jim k tomu dali jakýkoli návod. S výsledkem jsou pak často nespokojeny obě strany. Jeden takový stručný návod proto nabízíme.
Zásady pro úspěšné zvládnutí prezentace jsou v mnohém stejné jak pro odborný příspěvek na vědecké konferenci, tak pro referát před třídou spolužáků. Proč bychom své žáky s nimi neseznámili v tom nejelementárnějším pojetí již na základní škole?
Požádejme o pomoc češtináře
Může se snadno stát, že zdaleka ne ve všech předmětech žáci vystupují před třídou s referátem. Ale právě my, ve svém předmětu, bychom přednes referátu rádi do schématu výukové hodiny zařadili. Že s úrovní referátů nejste spokojeni a učíte třeba přírodopis? Nevadí, požádejte o pomoc vašeho češtináře, neboť to bude právě on, kdo bude mít odborně k této problematice nejblíže. Domluvte se s ním, aby se pokusil zařadit toto téma do výuky třeba i dříve, než mu to osnovy předepisují. Máte-li své vlastní, praxí ověřené poznatky, neváhejte se s nimi s kolegou češtinářem podělit – výsledný efekt bude o to větší.
Důležité části prezentace
Soustředíme-li se při přípravě svého vystoupení na podstatné části prezentace, ušetříme hodně času, neboť svůj referát nebudeme muset několikrát předělávat a výsledek bude na posluchače působit přesvědčivě.
1. Rychlost řeči – u dospělého řečníka předpokládáme zhruba 100 slov za minutu. Cokoli rychlejšího není posluchač schopen vnímat. Adekvátně věku a úrovni dětí ve třídě je nutno předpokládanou rychlost řeči upravit. Je vhodné upozornit na důležitost přestávek v řeči a na nutnost opakovat (i několikrát) důležité body.
2. Úvod projevu – je pro řečníka (žáka) příležitostí vzbudit u posluchačů (spolužáků) okamžitý zájem. Na tento nesnadný úkol má i velmi krátký časový limit – zhruba jen pouhých 30-60 sekund! Nezaujme-li ihned, bude velmi těžké udržet pozornost posluchačů později. Je vhodné vynechat všechny nicneříkající fráze a vybídnout žáky, aby sami zkusili “něco, co tu ještě nebylo”. Žáci mají všeobecně potřebu stanovení cíle, a jsou-li předem dány mantinely, splnění úkolu je pro ně mnohem snadnější. Vybídněme je tedy k efektnímu a působivému úvodu.
3. Přechody – propojení jednotlivých částí projevu (referátu) je vhodné naplánovat velmi pečlivě, plynule a logicky. Posluchač by měl být jasně informován o vztahu následující části referátu k části předchozí. Bez pečlivých formulací, které spojují jednotlivé kapitoly, působí výsledek poněkud trhaně. Absence propojovacích formulek bývá častým nedostatkem žákovských referátů.
4. Závěr – se nikdy nevyplatí podceňovat. Předložte posluchačům výčet hlavních myšlenek, o kterých jste hovořili, a vnukněte jim myšlenku, že svou prací jste přispěli k rozšíření znalostí o tématu, o němž jste hovořili. Avšak v každém případě dejte posluchačům signál, že závěr přichází. (Závěrem bych chtěl…., Na konec mi dovolte…, Posledních několik minut bych rád věnoval shrnutí…, apod.). Závěrečné shrnutí je nutné dobře načasovat, abychom s ním nezačali příliš brzy, ještě před vyčerpáním tématu. Musíme mít na paměti, že naši posluchači si nejlépe pamatují začátek a konec našeho vystoupení. Je dobré na dětech vyžadovat dodržování jednoduchého pravidla: maximálně 10 % z celkového času věnovat začátku a maximálně 10 % z celkového času věnovat závěru.
5. Délka – vyhrazená pro prezentaci práce žáka bývá přesně vymezena. O časovém limitu je nutné informovat předem a striktně trvat jako neúprosný moderátor na jeho dodržení. Není snadné vyjádřit vše podstatné v časově omezeném prostoru, o to však více musejí žáci přemýšlet. Je vhodné jim poradit následující dvě návodné otázky pro samokontrolu obsahu referátu před definitivní verzí: Řekl jsem vše podstatné a důležité? Řekl jsem pouze to podstatné a důležité?
6. Otázky z pléna. Ano, prezentace referátu nekončí posledním slovem přednášejícího. Tuto část (na rozdíl od předchozích) si také nemůžeme nazkoušet předem, ale i zde existují základní pravidla hry:
- položenou otázku vždy ještě jednou nahlas zřetelně zopakujeme pro všechny ostatní;
- s odpovědí na otázku nemusíme pospíchat, ale chvilka zamyšlení nad tématem zvýší naši prestiž v očích posluchačů a je důkazem respektu k tazateli;
- nejsme-li si jisti, na co se tazatel přesně ptá, neváháme a ihned požádáme o vysvětlení;
- dlouhé diskusi pouze s jedním tazatelem nad jednou otázkou se vždy vyhneme (zdvořile jej vybídneme, že v tomto rozhovoru můžeme pokračovat po skončení);
- nejsme-li schopni na otázku odpovědět, nikdy se neomlouváme a i žáky můžeme snadno naučit následujícímu postupu dle situace:
- předložíme návrh, že tuto otázku prostudujeme a odpovíme příště;
- navrhneme jiný zdroj informací (knížku, učebnici, článek) o kterém víme, že by tazateli pomohl odpovědět na jeho otázku;
- zeptáme se ostatních, zda by znali odpověď na tuto otázku.
V této části prezentace neváháme přiřadit žákovi extra body k hodnocení za úspěšné zvládnutí interakce s publikem. Můžeme se též předem domluvit s některými žáky, že budou při hodině např. právě tím “neodbytným tazatelem”, čímž dosáhneme simulace skutečného prostředí a budeme moci hodnotit interaktivitu přednášejícího žáka s publikem-třídou ve ztížených podmínkách. (Obstojí-li na výbornou, nebudeme šetřit pochvalou a dodatečnými body.)
Hodnocení prezentace prací žáků
Záleží-li nám, aby prezentace žáků byly na vyšší úrovni, budeme tedy kromě tradičně hodnocené obsahové stránky hodnotit i stránku formální. Velmi bych se však přimlouvala za jasné stanovení pravidel hry a přesné vytyčení mantinelů. Žáci musejí předem vědět, které formální aspekty se budou hodnotit a integrace či absence kterých prvků jim může zvýšit či snížit bodové ohodnocení.
Po zvládnutí elementárních znalostí můžeme postupně přecházet k integraci technických prvků do prezentací (dataprojektor s fóliemi s textem, obrázky či grafy, audio či video ukázky). Při vhodném vedení a pomoci učitele i nižší ročníky zvládnou přípravu prezentace v PowerPointu či jiné podobné aplikaci. U vyšších ročníků by mělo být její zvládnutí téměř samozřejmostí.
S úspěchem lze využít i připravených šablon – např. pro prezentaci referátu v počítačovém kroužku můžeme využít jednoduchou šablonu v češtině označenou Prezentace technické zprávy . Máme-li svou vlastní představu o podobné prezentaci, můžeme ji studentům sami připravit a požádat je, aby její strukturu ve svém vystoupení dodržovali, popř. aby základní model šablony postupně obohacovali o další multimediální prvky.
Je samozřejmostí, že i hodnocení technicky náročných prezentací bude odpovídajícím způsobem zohledňovat vložené úsilí žáků. Druhou stranou mince je však skutečnost, že klade zvýšené nároky i na pedagogy.
Proč je to vlastně důležité
Škola jako simulace budoucího života bude tím úspěšnější, čím tato simulace bude věrnější. Možná právě to, že naši žáci budou skvěle umět prezentovat své referáty před třídou, jim jednoho dne pomůže vytvořit skvělou prezentaci sama sebe před potencionálním zaměstnavatelem, třeba kdesi v Evropské unii. Ani tam nebude stačit pouhý “obsah” – i forma bude nanejvýš důležitá.
Další zdroje:
Jaroslav Kohout: Rétorika - umění mluvit a jednat s lidmi. Management Press.
Plány hodin s touto tématikou naleznete na webu Education on Line.
Ladislava Knihová
0 komentářů:
Okomentovat