Výrazné změny lze v následujících letech očekávat v systému pražského školství. Alespoň to naznačuje první verze Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávání v hlavním městě Praze, kterou nedávno zveřejnil pražský magistrát spolu s návrhem Koncepce školství hl. m. Prahy.
Dlouhodobý záměr na sto čtyřiceti stranách systematicky analyzuje všechny oblasti pražského školství, uvádí základní prognózy demografického vývoje a vyvozuje poměrně razantní závěry o nutných změnách. Prahu čeká výrazný proces optimalizace sítě škol, označovaný v materiálu novým termínem harmonizace. Dlouhodobý záměr vzdělávání zadalo hlavní město ke zpracování externímu týmu pracovníků Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK Praha, který tento materiál vytvořil v průběhu školních prázdnin.
Kdo si přečte první verzi návrhu Dlouhodobého záměru, zjistí, že návrh Koncepce školství hlavního města Prahy se od tohoto materiálu téměř neliší s výjimkou několika závěrečných kapitol věnovaných grantovému systému, který Praha připravuje v následujících letech.
Oba úplné dokumenty si můžete zde stáhnout:
- Návrh Dlouhodobého záměru vzdělávání v hlavním městě Praze (*.doc; komprimováno v *.zip - 1,63 MB)
- Návrh Koncepce školství v hlavním městě Praze (*.doc; komprimováno v *.zip - 85kB)
V tomto článku pak přinášíme výtah podstatných informací.
Mateřské školy
Přestože úroveň účasti pětiletých dětí na předškolní výchově (96 %) je v Praze mírně nadprůměrná, vývoj počtu dětí v mateřských školách se v uplynulých šesti letech zvýšil o 18 % (na 26,4 tisíc). Praha má zejména primát ve vysokém podílu dětí starších šesti let navštěvujících mateřské školy, což je důsledkem mimořádně vysokého zájmu pražských rodičů o odklad povinné školní docházky, který je v Praze vůbec nejvyšší a dosahuje 31-32 %.
Počet mateřských škol v Praze v uplynulých šesti letech zhruba o 16 % klesl a celá desetina je v současné době integrována do jednoho právního subjektu se základními školami. Vzhledem k povinné právní subjektivitě škol lze očekávat, že právě integrace mateřské školy se školou základní bude často využívanou metodou optimalizace, resp. harmonizace sítě mateřských škol s demografickým vývojem. A to i přesto, že průměrná velikost mateřských škol v Praze je v celorepublikovém srovnání bezkonkurenčně nejvyšší (81 žák/školu). Podílem volných a nevyužitých kapacit mateřských škol se však Praha řadí k nadprůměru republiky, neboť v roce 2001 tu nebyla využita bezmála jedna pětina mateřských škol. Z hlediska nákladovosti má údajně Praha nejnákladnější systém předškolního vzdělávání, který autoři Dlouhodobého záměru považují za velmi neefektivní.
Základní školy
Stejné výtky z mimořádně neefektivní personální a finančně mzdové politiky se ale dočkaly i pražské základní školy. Relativně značnou neefektivnost druhé stupně ZŠ dokladuje i nejnižší počet žáků druhého stupně ZŠ připadajících na 1 učitele. Dlouhodobý záměr naznačuje, že demografický pokles nepříznivou charakteristiku sítě základních škol ještě prohloubí.
Východiska lze spatřovat ve třech možných modelech optimalizace sítě základních škol, kterými jsou 1) integrace ZŠ a MŠ, 2) integrace více ZŠ do jednoho právního subjektu a 3) slučování ZŠ a speciálních ZŠ.
Podobně jako je tomu u mateřských škol, i v případě pražských základních škol jsou průměrné výdaje na 1 žáka nejvyšší v republice a v roce 2000 převyšovaly republikový průměr o více než 3 tisíce korun. V absolutním vyjádření tak bylo v Praze na základní školy vynaloženo nad rámec průměru ČR více než 210 mil. Kč.
V současné době poskytuje základní vzdělávání v Praze celkem 234 ZŠ. Za posledních 6 let již bylo zrušeno 14 škol. Průměrná velikost pražských základních škol je však v celorepublikovém srovnání vysoká. V roce 2001 tak průměrně velkou základní školu navštěvovalo zhruba 421 žáků, tj. o 63 % více, než je republikový průměr (257 žáků). Podíl volných kapacit základních škol v Praze se pohybuje kolem republikového průměru (22 %), což představuje téměř 28 tisíc volných míst. V případě, že nebudou kapacity škol harmonizovány s vývojem počtu žáků, vzroste údajně do roku 2010 podíl nevyužitých kapacit na 33 %, tj. na 51 tis. studijních míst.
V Praze působilo v roce 2001 na základních školách necelých 6 tisíc učitelů. Podílem nekvalifikovaných učitelů (přes 16 %) se Praha řadí na 6. místo v republice. Vzhledem k vytvořeným (zejména platovým) podmínkám je zastoupení mužů v učitelských sborech základních škol v Praze výrazně podprůměrné (13 % proti 16 % republikového průměru).
Rovněž věková struktura učitelů základních škol vykazuje zřetelně nadprůměrný příklon ke starším věkovým ročníkům. Nízká atraktivita učitelské profese se pak logicky projevuje v nízké kvalitě personálního zabezpečení výuky na ZŠ, a to zejména na 2. stupni, přestože průměrný plat učitele základní školy je v Praze v mezikrajovém srovnání nejvyšší (15 640 Kč proti 15 290 Kč celorepublikového průměru).
Střední školy
Dramatické změny počtu dětí ve věku ukončení povinné školní docházky se až do roku 2007 údajně neočekávají. Avšak v roce 2010, kdy bude první ročníky středních škol moci atakovat pouze 9,5 tisíce dětí, bude deficit počtu dětí ve věku 15 let ve srovnání s rokem 2001 představovat zhruba 28 % současného stavu. V prvních ročnících se tak uvolní zhruba 3,6 tisíce studijních míst. Proti roku 1995 jde o více 40 % pokles.
Tato skutečnost bude mít pro řadu středních škol za následek existenční problémy a minimalizace rizik a potenciálních negativních dopadů si vyžádá rozsáhlé a hluboké změny v síti pražských škol i struktuře jejich vzdělávací nabídky. V případě, že nebude provedena razantní optimalizace kapacit zejména učňovského školství, může mít demografický pokles za následek v roce 2010 až kuriózních 60-65 % volných kapacit na středních odborných učilištích!
Zastoupením maturitního vzdělávání na středoškolské vzdělávací nabídce je Praha bezkonkurenčně na špičce žebříčku mezikrajového srovnání. V roce 2001 celkem 12,3 tisíce přijatých do maturitních oborů (včetně žáků odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) představovalo 74 % podíl středoškolského vzdělávacího trhu. Stupeň uspokojení poptávky po studiu na pražských gymnáziích je v celorepublikovém srovnání bezkonkurenčně nejnižší. Převis poptávky po čtyřletých gymnáziích činil v roce 2001 více než 170 % přijatých, v případě víceletých gymnázií pak přes 360 %.
Zastoupení studijních oborů středních odborných škol na nabídce pražských středních škol (41,2 %) je, podobně jako v případě gymnázií, v republikovém srovnání vysoce nadprůměrné a bezkonkurenčně nejvyšší. V absolutním vyjádření jde o 7,2 tisíce studijních míst. Uspokojení poptávky po studiu na středních odborných školách je, podobně jako u gymnázii, mimořádně nízké a převis poptávky v mezikrajovém srovnání zřetelně nejvyšší – v roce 2001 činilo 160 % počtu přijatých. Zastoupením učebních oborů s maturitou na celkovém objemu středoškolské vzdělávací nabídky patří Praha k průměru ČR. Převis poptávky po učební oborech s maturitou je v Praze v kontextu republiky podprůměrný (116 % proti 123 % průměru ČR).
Podíl učebních oborů na celkové nabídce středoškolských vzdělávacích příležitostí v České republice trvale a nevratně klesá. Výjimkou z tohoto trendu není ani Praha. Zastoupení učebních oborů ve středoškolské vzdělávací nabídce pražských škol (28 %) je v rámci republiky bezkonkurenčně nejnižší. Celkem střední odborná učiliště přijala v roce 2001 jen 4,3 tis. nových žáků. Z analýzy výsledků přijímacího řízení je zřejmé, že zhruba dvě pětiny nově přijatých nastupuje do učebních oborů z důvodu nedostatečných kapacit maturitních oborů, popř. z důvodu neúspěchu u přijímacích zkoušek na maturitní obory. Učební obory tak představují pro nezanedbatelnou část uchazečů o středoškolské studium spíše východisko z nouze a zřetelně druhou volbu.
Náklady na pražské střední školy zaujímaly v roce 2000 druhé nejvyšší místo v republikovém srovnání. Celkové jednotkové běžné výdaje na 1 středoškolského studenta v Praze činily téměř 105 % republikového průměru. Praha v roce 2000 vynaložila na 1 středoškoláka zhruba o 2 250 Kč více, než kolik by vynaložil stát při uplatnění tzv. republikových normativů.
Průměrný plat pražského středoškolského učitele dosáhl v roce 2001 výše 17 688 korun. V úhrnu se jedná o 115-120 mil. Kč. Podobně jako u pražského základního školství, konstatují i v případě středních škol autoři Dlouhodobého záměru vysokou přezaměstnanost učitelů, přestože průměrná velikost středních škol zřizovaných Prahou činila v roce 2001 488 žáků na školu, což je zhruba 20 % nad celorepublikovým průměrem.
Pokles počtu žáků a optimalizační plány
Nejvýraznější pokles počtu žáků mohou očekávat v následujících letech zejména základní školy – snížení populace je odhadováno téměř o 32 tisíc dětí ve věku povinné školní docházky, střední pak o 16 tisíc mladých lidí ve věku 15-19 let a vysoké školy o 31 tisíc mladých lidí ve věku 20-24 let. Úbytek počtu dětí v mateřských školách již údajně kulminoval v minulých letech, zatímco na základních školách v těchto letech začíná a na středních a vysokých školách se začne silně projevovat kolem roku 2008.
Z těchto důvodu navrhují autoři Dlouhodobého záměru výrazné změny v celé struktuře pražského školství.
Praha plánuje v dalších letech dvě vlny optimalizačních kroků, které povedou k výraznému zeštíhlení sítě všech typů pražských školských zařízení. Desítky mateřských, základních, středních a speciálních škol čeká poměrně rozsáhlé slučování dvou a více škol. To bude spojeno se změnou vzdělávací nabídky nové školy, předáním či výměnou výuky některých oborů na jinou školu, vznikem nových či naopak útlumem některých stávajících oborů bez náhrady. Dalším typem harmonizačních opatření bude pak zejména integrace škol různých typů do jednoho právního subjektu, např. středních odborných škol a středních odborných učilišť, popř. gymnázií a středních odborných škol.
Vedle optimalizačních opatření magistrát připravuje (do roku 2004) i ověřování výsledků kvality vzdělávání na základních školách, a to zejména v klíčových oblastech tzv. funkční gramotnosti.
Antonín Mezera
0 comments:
Post a Comment