Zveřejňujeme otevřený dopis vedoucího projektu Internet do škol na straně generálního dodavatele. Jaromír Horák v něm „chce všem těm, kteří mají zájem o fakta, poskytnout ucelený soubor informací“, a to v souvislosti s „kampaní senzacechtivých médií“. Současně zveřejňujeme i redakční komentář obsahu tohoto dopisu.
Potřetí se na Vás všechny obracím s otevřeným dopisem, tentokrát nejen na přímé partnery, ale dnes i na rodiče, žáky, zřizovatele škol a představitele školské veřejnosti. Upozorňuji čtenáře, že tento text bude dlouhý, mnohdy neformální a jeho čtení tedy bude na vlastní riziko. Chci však všem těm, kteří mají zájem o fakta, poskytnout ucelený soubor informací.
První vlna projektu Internet do škol se v době významných politických změn dostala do své závěrečné fáze. V současné době je nainstalováno téměř dva tisíce škol a zbylých 1500 je ve výstavbě. Vrcholí však i kampaň senzacechtivých médií, která by za určitých okolností mohla znamenat opravdové zmaření rozsáhlých investic. Dalšího útoku budeme svědky zřejmě dnes večer v televizi Nova. (Pozn. redakce: Tento text byl České škole doručen včera, tj. v úterý, odpoledne.)
Z toho důvodu jsem se rozhodl oslovit školskou i odbornou veřejnost ještě dříve, než tomu bez znalosti faktů a relevantních argumentů učiní kdosi cizí. Dovolte nejdřív krátké ohlédnutí na začátek projektu, pokus o narovnání médii pokroucených faktů a nakonec pohled vpřed.
V létě roku 2000 byla společnost Aquasoft požádána ministerstvem školství o vypracování realizačního projektu Internet do škol. Jednalo se o malou zakázku do 500 tisíc Kč – od září do prosince 2000.
V příloze usnesení vlády č. 351 z 10.4.2000, která nese název Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání jsem se však dočetl skutečnosti, se kterými bych se neodvážil před odbornou veřejnost vystoupit, protože neodrážejí skutečné potřeby škol:
Na straně -33- bod 91 říká „v první etapě vybavit každou školu jedním multimediálním počítačem, v další etapě pak osmi vzájemně propojenými počítači“.
Finanční kalkulace v bodu 178 na straně -69- pak uvádí "připojení na internet bude jednu průměrnou instituci stát v prvním roce 225 tisíc Kč, v letech následujících pak 170 tisíc Kč za provoz."
Cena 225 tisíc za první rok je zde kalkulována jako součet cen pro Český Telecom (50 tisíc Kč) + síť TEN 155 společnosti Cesnet (120 tisíc Kč) + 1 modem (30 tisíc Kč) + 1 počítač po slevě 50 % (25 tisíc Kč).
Celková cena za první (instalační) rok tedy vychází
6000 škol x 225 tisíc = 1,35 miliardy Kč.
Cenu provozu lze pak vypočítat jako součin 6000 škol x 170 tisíc provoz x 3 roky = 3,06 miliardy Kč.
Celkem tedy usnesení vlády v roce 2000 zvažovalo uvolnit 4,4 miliardy Kč za 3 roky provozu při nainstalovaných pouze 6000 počítačích.
Spolu s MŠMT jsme si tehdy vytýčili vyšší cíle:
V září 2000 jsem požádal ředitele odborů informatiky největších a nejzkušenějších resortů. Tito pánové, kterým znovu za jejich spolupráci děkuji, výrazně přispěli k formulaci základních principů řešení projektu. Rovněž děkuji panu poslanci Vladimíru Mlynářovi, který se rozhodující měrou zasadil o to, že poslanecká sněmovna koncem roku 2000 potvrdila rozpočtované finanční prostředky na celý projekt.
Navrhli jsme tedy změnu principů financování, sejmuli odpovědnost za systémovou integraci z nezkušených škol a z ministerstva školství a přesunuli ji na stranu profesionálních IT společností.
Dále jsme definovali roli auditora, aby bylo možné kvalitu a kvantitu dodávky kontrolovat. Základní principy byly poradou vedení ministerstva i meziresortní komisí schváleny. Koncem roku však na MŠMT proběhly strukturální změny a smlouva o spolupráci mezi Aquasoft a MŠMT pozbyla platnosti. V roce 2001 MŠMT neprojevilo zájem o naše služby, spolupráce tedy skončila.
V březnu vláda nové principy řešení projektu schválila a v dubnu MŠMT vyhlásilo veřejnou obchodní soutěž. V květnu jsem vážně zvažoval, zda se k projektu vrátit. Byla to svým způsobem velká výzva. Něco vymyslet, prosadit a utéct umí leckdo. Vzhledem k tomu, že nikde ve světě pravděpodobně podobné řešení nebylo úspěšbně realizováno, bylo pro mě osobně velmi obtížné získat odvahu projekt ve smyslu formulovaných principů řídit. Rozehranou partii jsem se rozhodl dohrát. Přijal jsem nabídku konsorcia Autocont OnLine – ČESKÝ TELECOM a spolupracoval při vytvoření nabídky v květnu 2001.
Bylo velmi nešťastné, že nabídka tohoto konsorcia zůstala v soutěži jako jediná, a bude mě navždy mrzet, že k tomu došlo. Nicméně nabídka zvítězila a došlo k jednání o smlouvě, která mě znovu pasovala do role vedoucího projektu, tentokrát však na straně vítězného konsorcia.
V té chvíli nastala zřejmě nejnáročnější fáze projektu, kdy bylo třeba vymyšlené principy uvést do praxe tak, aby se rychle a kvalitně podařilo nainstalovat a připojit všechny školy, které vybavení zatím neměly, nebo je měly nevyhovující.
Hlavní důvody a praxí ověřené hypotézy
Je 25 000 koncových stanic v 3 620 školách hodně nebo málo? Minulý týden jsem se dlouze snažil principy projektu vysvětlit redaktorce MF Dnes Haně Čápové. Dnešní informace v MF dnes jsou opět pokřivené a mé citace jsou zcela odlišné od zvukového záznamu, který jsem si rovněž pořídil. Pochopil jsem, že stále existuje představa, že za 4,43 miliardy Kč lze dodat násobně víc techniky. Nyní již krátce: Usnesení vlády vyčlenilo 4,4 miliardy Kč pro instalaci 6 000 počítačů a jejich provoz na 3 roky. Konsorcium Autocont OnLine – Český Telecom nabídlo a realizuje více než čtyřnásobek techniky, navíc s garancí dohledu a propustnosti celého systému.
Bylo dosaženo vytýčených cílů z roku 2000:
- Rychle dát k dispozici učebny (nikoli 1 PC) všem žákům v ČR.
1. září 2002 budou internetové učebny na většině škol v ČR. - Garantovat kvalitu služeb systému do konce roku 2005.
Platby generálnímu dodavateli jsou podmíněny funkčností systému. - Maximalizovat množství dodávané techniky.
Dodává se 4x více proti původnímu požadavku 6 000 PC, celkem tedy 25 000 počítačů za stejné finanční prostředky.
Nekonečné dotazy, proč je dobře, aby věc organizoval generální dodavatel, naznačují, že veřejnost nemá v této věci jasno. Takže znovu, krátce a dnes již praxí ověřeně:
- Smlouva mezi GD a MŠMT (která je vymahatelná) garantuje každé škole poskytování služeb systému po dobu 3 let. V případě postupného rozdělování dotací školám by školy tuto jistotu nikdy neměly. Existence rozpočtových prostředků ve státní pokladně je totiž závislá na vůli poslanců a aktuálních prioritách.
- Český Telecom za 7 měsíců připojí k internetu kapacitní linkou 3 620 budov. Měl totiž jistotu, že rozsáhlá investice do přenosové infrastruktury všech (i malých obcí) nebude příliš riskantní. V případě rozdělení peněz na kraje nebo na školy by nikdy u žádného operátora k takovému rozhodnutí tak rychle nedošlo a školy by byly stále nepřipojené.
- Slevy, které má GD při nákupu techniky, jsou v řádech desítek procent. Individuální nákupy škol by se realizovaly za tržní ceny, tedy množství techniky by bylo násobně nižší.
- GD je profesionálním a znalým partnerem všem dodavatelům. Leckteré firmy by v případě individuálních nákupů obchodně využily zejména malé a nezkušené školy a dodaly by takovou techniku, která by si vynutila velmi vysoké náklady v průběhu dalších let. Nevyvážený vztah škola vs. firma by nutně znamenal nižší účinnost celého systému.
- GD garantuje dodávku funkčních služeb systému. V případě lokálních dodávek by se peníze uvolnily již při nákupu techniky a poté by byly školy vystaveny úkolu provozovat takto nakoupené počítače. Vznikaly by tak nahodile fungující ostrůvky počítačů a internetu.
Kdybych v roce 2000 domyslel komunikační dopady a rizika, zřejmě bych navrhl jiné sousloví místo generální dodavatel. Správné slovo je organizátor nebo garant.
Je nám vyčítáno, že budujeme školní intranet. Média přisuzují tomuto názvu magickou moc. Každá připojená škola získává „normální“, stoprocentní připojení do internetu. Navíc však požívá výhod intranetu (intranet je množina vlastností), které se dají shrnout několika slovy. Garantovaný provoz, dohled a dostupnost servisu a garantovaná propustnost komunikačních linek. Intranet tak odstraňuje hlavní bolest a nedostatek internetu. V síti internet totiž nikdo nikomu nic negarantuje. Pro potřeby výuky (provozování výukových aplikací a dalších souvisejících služeb) bychom si školské veřejnosti netroufli nabídnout pouze nezaručené internetové prostředí.
Vyzývám všechny, zejména MŠMT a novináře, aby se pokusili získat souhlas od neúspěšných uchazečů veřejné obchodní soutěže se zveřejněním obsahu jejich nabídek. Nikdy jsem od žádného konkurenčního konsorcia neslyšel žádnou argumentaci. Už vůbec ne takovou, že jejich nabídka byla výhodnější, že nabízeli více muziky za dostupné peníze a podobně. Tvrdím, že naše nabídka byla a je solidní.
Někteří senzacechtiví a nápadití novináři napadají generálního dodavatele, že pomocí Intranetu špehuje nebo se chystá špehovat žáky. Ptám se těchto novinářů, zda také napadají svého mobilního operátora, že čte a vyhodnocuje esemesky nebo odposlouchává hovory, nebo jestli podezřívá vodárny, že budují síť vodovodů jen proto, aby voda byla ve vhodný moment otrávena.
Bezpečnostních nástrojů, které mají systém chránit a jsou tedy v systému k dispozici, bylo argumentačně zneužito a je jimi účelově argumentováno. Otevřeně žádám ministerstvo, pojďme zahájit jednání a formulujme dodatek smlouvy, který jasně zakáže zneužít bezpečnostních nástrojů pro komerční účely.
Neumím si ale představit, že by budovaný systém neřešil potřeby v oblasti prevence nebo zamezení šíření některých informací, ke kterým lze informační systém – jakýmkoli žákem, ne jen Generálním dodavatelem - využít. Jedná se zejména o vnitroškolní nebo meziškolní obchod s drogami, šíření neonacistických či jiných extrémistických textů, video nebo audiozáznamů, propagandě některých sekt a podobně.
S příchodem nových technologií se výše uvedené stává jednodušší, rychlejší a účinnější – nezávisle na GD. Budovaný systém však s tímto počítá a umí s těmito globalizačními efekty bojovat.
Co bude dál? Spolu s ministerstvem hledáme nejlepší cestu k „červeným“ – v první vlně nevybavovaným školám. Část těchto škol je velmi dobře vybavena a je nesmysl jim bezhlavě hrnout typizované vybavení. Je však nutné těmto školám poskytnout adekvátní státní dotaci. Respektovat při tom jejich individuální znalost v oblasti ICT, vyhovět jejich potřebám. Reakce červených škol na zápis z pracovního jednání z Telče (…) jsou vesměs pozitivní. Věřím, že se nám podaří v krátké době připravit elegantní řešení 2. vlny, které spolu s MŠMT předložíme nové vládě.
Poprvé (a doufám naposledy) žádám naše zákazníky: ředitele škol, rodiče, studenty, aby nahlas řekli, co si skutečně myslí, jakou mají se zavedeným systémem zkušenost a podobně. Jsem připraven podívat se pravdě do očí, odmítám však demagogii a účelové texty v médiích.
Napište prosím do regionálních a celostátních médií, do televizí, na www servery (například www.ceskaskola.cz ), jaká je ve školách realita.
V blízké budoucnosti se vymění vláda a zřejmě i někteří vrcholoví představitelé klíčových ministerstev. Spolu se svými kolegy jsem připraven všem těm, kteří budou mít zájem seznámit se s fakty od léta roku 2000 poskytnout 2-3 dny času, abychom si v relativně malém kolektivu vyjasnili historii, současnost a možnou budoucnost celého projektu.
Argumentace některých novinářů, reportérů a skupinky rádoby odborníků však v současné době hraničí s šířením poplašných zpráv. Existuje riziko, že laická veřejnost podlehne této ideologii. Co se pak stane?
Energie a skvělá práce oblastních manažerů, lokálních dodavatelů, ředitelů škol, řídících pracovníků projektu a dalších spolupracovníků může dojít, znechucení dosáhne určitého stupně a projekt zhavaruje. To je důvod, proč se na vás obracím s žádostí o drobnou podporu.
Od začátku svého působení v tomto projektu vynakládám maximální snahu o to, aby se celá školská veřejnost dívala na informační a komunikační technologie střízlivě a snažila se jich využít, ne se jimi nechat obklíčit. Toto nebezpečí hrozí zvláště dětem.
S každým novým technickým požitkem (čímž počítače jistě jsou) klesá míra pohybu lidské populace. Pokusme se toto vnímat, využijme tyto technologie ke zkrácení nutných činností, k optimalizaci a zbylý čas věnujeme pohybu. Spolu se zavedením internetu by se podle mého názoru měl zvýšit počet hodin povinné tělesné výchovy, případně kultury a dalších „normálních“ aktivit.
Pokusme se od začátku budovat harmonický a vyvážený systém. Proto trvám na komplementárním heslu Internet, sport a kultura do škol.
dokument
0 comments:
Post a Comment