Tento text je reakcí na článek O. Hausenblase Nová maturita po internetu zase degraduje učitele, uveřejněný na České škole 14. 6. 2002. Protože Hausenblasův text je velmi rozsáhlý, je zde dodržena podobná struktura jako v jeho článku (včetně většiny mezititulků), aby čtenáři měli možnost oba texty konfrontovat.
Jak dlouho ještě bude CERMAT pokoušet naši trpělivost? Touto parafrází Ciceronova výroku začíná jedenáctistránkový text O. Hausenblase. Když Cicero pronášel tato slova, vystupoval v tom okamžiku jako zástupce římského lidu. Nabízí se tedy otázka: Čí trpělivost pokouší CERMAT? Hausenblasovu a několika dalších? Nebo mělo stát na místě podpisu My, lid?
Re: Úvod
CERMAT se nikdy nebránil diskusi a výsledky jeho práce jsou do značné míry právě výsledkem diskuse. To platí i pro předmět český jazyk a literatura. Spolupracuje s námi v různých oblastech činnosti celá řada středoškolských učitelů, kteří vznášejí mnohdy velmi kritické, ale zároveň velmi podnětné připomínky a návrhy. Jejich připomínky a návrhy jsou věcné, je z nich „cítit“ dobře míněná snaha pomoci. Takového přístupu ovšem není O. Hausenblas ve vztahu k CERMATu asi vůbec schopen, alespoň podle tónu jeho příspěvku soudě. Cílem jeho textu není pomoci věcnou kritikou, nýbrž degradovat. Proto je jeho text tak bohatý na slovní spojení typu jedovatý vliv testů, zhoubný vliv… Hausenblas apeluje na středoškolské učitele, aby se vyjádřili k jeho rozboru. CERMAT v rámci Maturity po internetu vyzval učitele, aby se vyjádřili mimo jiné i k jednotlivým úlohám. Našlo se poměrně dost takových, kteří to opravdu udělali; jejich připomínky byly naprosto věcné, nikdo se ale nesnížil k nenávistnému tónu ve stylu Hausenblasových jedenácti stránek.
Re: Co sleduji ostrou kritikou testů i postupů CERMATu?
Soudný čtenář asi odpověď na výchozí otázku vytuší – O. Hausenblas je zásadním odpůrcem reformy maturitní zkoušky v současné rozpracované podobě, podobě, která se neustále vyvíjí a vyvíjet se bude i v budoucnu. Podrobuje rozboru testy, jenže CERMAT letos žádné testy nezveřejnil. Maturita po Iinternetu nabízela školám možnost nahlédnout do „dílny“ tvůrců úloh pro společnou část reformované maturitní zkoušky. Tedy žádný test, nýbrž soubor testových úloh! V metodickém listu k souborům ukázkových úloh z českého jazyka a literatury je toto výslovně uvedeno. O. Hausenblas dobře ví, že každý test musí mít určité charakteristiky a že samostatné testové úlohy tyto charakteristiky splňovat nemohou. Přesto ale píše jen a jen o nedomyšlených a nevzdělaných testech.
Re: Podle čeho se pozná, že je kritika oprávněná?
O. Hausenblas tvrdí, že obsahem jeho textu je rozbor snad všech úloh, které CERMAT vyvěsil na webu. Není to pravda. Soubory testových úloh z českého jazyka a literatury obsahovaly celkem 45 úloh, Hausenblas podrobuje kritice něco málo přes polovinu úloh. Dále se v této části textu tvrdí, že „vadnost úloh se musí posuzovat z hlediska skutečných kompetencí, které má mít ten, kdo mateřštinu používá a kdo čte knížky“. Jenže takto obecně vymezené kompetence by měli mít všichni, tedy i ti, kteří vůbec nestudují střední školu. Nebo snad upřeme žákům bez maturity používat mateřštinu a číst knížky? Ano, úlohy je třeba posuzovat z hlediska kompetencí, ale z hlediska kompetencí, které má mít ten, kdo usiluje o zakončení studia maturitní zkouškou.
Re: K čemu mají státní maturity posloužit?
I tato část Hausenblasova textu je uvedena zjevnou nepravdou, když se zde tvrdí, že původním záměrem Nové maturity bylo vnést do škol požadavek kvality ve výuce. V následné diskusi k článku se objevuje tvrzení další – „v počátcích nové koncepce maturit opravdu byl záměr měnit jimi praxi na školách“. A skutečnost? V Koncepčním záměru reformy maturitní zkoušky, schváleném MŠMT 5. 10. 2000, se na otázku, čeho má být reformou dosaženo, odpovídá v základních bodech takto:
1. Maturitní zkoušce se má vrátit její prestiž. Jen tak se může stát motivačním nástrojem ke zvýšení kvality vzdělávání na středních školách (zvýrazněno FB)…
2. Maturitní zkoušce se má vrátit její informační funkce…
3. Maturita se má stát jedním z motivačních nástrojů prosazování kontinuálních změn obsahu vzdělávání na středních školách. (zvýrazněno FB)
4. Maturitní zkouška se má stát jedním z prvků podporujících integritu vzdělávání na školách a celoživotního vzdělávání dospělých v rámci konceptu celoživotního učení.
5. Maturitní zkouška se má stát důležitým prvkem sebehodnocení práce učitelů, školy i celého vzdělávacího systému.
V textu koncepčního záměru se k tomu dále praví: Nutnost kontinuální a dynamické změny obsahu vzdělávání na středních školách je obtížně zpochybnitelná a není třeba ji na tomto místě výrazněji obhajovat. Reformovaná maturitní zkouška se stane citlivým a nepřímým nástrojem aplikace těchto změn na školách a významným motivačním faktorem pro všechny zúčastněné. Samotná zkouška však není a v budoucnu nebude iniciátorem těchto změn, ale pouze jejich katalyzátorem. Obsah maturitní zkoušky bude totiž s přiměřeným časovým odstupem reagovat na změny cílů vzdělávání… (zvýrazněno FB, citováno z Koncepčního záměru reformy maturitní zkoušky, s. 4).
Následné přirovnávání výuky k výrobě, učitelů k dělníkům a žáků k neprodejnému zboží je už jenom omáčkou, která má dodat předchozímu nepravdivému tvrzení věrohodnost.
František Brož
0 comments:
Post a Comment