Koncem minulého týdne dorazily na školy ministerské pokyny k zahájení školení v rámci projektu P I – Informační gramotnost. Obsah dopisů je dosti překvapující, především pak to, že se vůbec nezmiňují o testech ECDL. Na některé nejasnosti i další plány s tímto mezinárodním certifikátem jsme se zeptali na ministerstvu školství.
ECDL nebude?
Záměr využít pro testování základních uživatelských znalostí (tzv. úroveň Z) mezinárodně platný certifikát ECDL Start, a tím i vymezit obsah samotného školení, je definován již ve vládním Plánu I. etapy realizace SIPVZ (s. 9) z března roku 2001. Tento záměr nebyl oficiálně nikdy zpochybněn, naopak kuloární zprávy, že ECDL Start nakonec využito nebude a že ministerstvo hledá jiný způsob testování úrovně Z, naposledy vyvracel člen Informačního centra SIPVZ Jiří Chvojka v rozhovoru pro Českou školu v dubnu 2002: „Byla to jedna z variant, o které se již neuvažuje,“ mimo jiné prohlásil.
Nedávná Instrukce ředitelům škol k zahájení a provádění školení učitelů v základní znalostní úrovni Z však odkazuje na osnovy školení Z0 a Z1, které pro potřeby SIPVZ vypracovala společnost EIITE, a výstup ze školení popisuje jako složení on-line testu. O ECDL ani slovo. Mezinárodní řidičák na počítač tedy v českém školství definitivně skončil?
Ne tak docela. Zatímco pro úroveň Z, v níž bude podle Instrukce letos proškoleno cca 44 tisíc učitelů, se s certifikátem skutečně nepočítá, uplatnění má překvapivě najít v úrovni P (školení poučených uživatelů) a úrovni S (školení specifických znalostí).
„Navrhujeme, aby na závěr školení úrovně P měli učitelé možnost absolvovat test ECDL Start. Nikdo je ale nebude nutit, půjde spíš o takovou přípravu na školení úrovně S, aby věděli, co je čeká. Naší prioritou je proškolit lidi, testování je nástavba,“ sdělil České škole vrchní ředitel sekce SIPVZ MŠMT Drahomír Fránek. Dodal však, že jde o otevřenou záležitost, která závisí na finančních možnostech projektu.
Zato v případě úrovně S je podle Fránka již rozhodnuto: povinným výstupem bude úspěšné složení všech (sedmi) modulů ECDL. To je velmi překvapivé, protože obsahem této úrovně mají být různorodá školení, semináře či konference, kde by učitelé získávali specifické znalosti „ušité na míru“ jejich aprobacím. Tyto kurzy by měly přispět k tomu, aby školy byly připraveny aplikovat ICT k řízení i efektivnímu využívání ve výuce a učení žáků, definuje školení specifických znalostí Plán I etapy realizace SIPVZ (s. 11). ECDL je ovšem zaměřeno na všeobecné uživatelské znalosti.
Nejen školská veřejnost, ale i sama Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI), s níž jako s držitelem národní licence na ECDL ministerstvo jednalo, je náhlým obratem překvapena. Podle Olgy Štěpánkové, místopředsedkyně ČSKI, se o změně plánů MŠMT dozvídají až nyní, zprostředkovaně.
Současné pojetí – bližší potřebám učitelů, nebo fraška?
Názory na novou koncepci školení Z se zřejmě budou velmi různit. V prvé řadě je třeba připomenout, že proti volbě ECDL se ozývalo nemálo informatiků a školitelů, kteří od počátku tvrdili, že ECDL (Start) je pro začínající učitele (či spíše učitelky) příliš náročné, a tudíž odrazující, poukazovali na zbytečnou rozsáhlost teoretických znalostí vyžadovaných v prvním modulu. Těmto hlasům nyní vyhovělo ministerstvo. „Pro „zetkaře“ nemá vůbec žádný význam, aby po základním školení museli absolvovat test ECDL Start. To bychom je mohli otrávit a do dalšího školení by se již nehlásili,“ tvrdí Drahomír Fránek.
Jinou námitkou bylo, že ECDL Start není v zemích EU standardem, nebo dokonce že jde o „české specifikum“. To však Olga Štěpánková z ČSKI odmítá s tím, že varianta Start se běžně používá v asi polovině evropských států. A především je podle ní ECDL osvědčeným standardem, který se prosazuje v mnoha evropských školských resortech. „Obsah ECDL si nevycucalo z prstu pár lidí, ale je odpovědí na skutečné požadavky praxe vzniklé za posledních pět let,“ podotkla Štěpánková.
Naproti tomu jsou nově připravené osnovy Z0 a Z1 maximálně zjednodušené na ty opravdu nejzákladnější uživatelské schopnosti. Co však zarazí, je striktní orientace na jediný konkrétní produkt. Oproti ECDL, které důsledně dodržuje nezávislost na operačním systému i aplikacích, jsou body osnov školení Z pojmenovány zcela jednoznačně: MICROSOFT WINDOWS 2000, MICROSOFT WORD 2000, Spuštění aplikace MS Internet Explorer, Uzavření aplikace MS Outlook Express… Ano, jde o software dodávaný generálním dodavatelem, ne všechny školy jej však obdrží nebo samy používají.
Ať už byl důvod odklonu od ECDL Start jakýkoli (významnou roli patrně hrály též finance), ministerstvo jistě ulehčilo život tisícům kantorů, zejména těm, kteří absolvují školení Z tak trochu z povinnosti. To se týká především závěrečných testů, které jsou v Instrukci stručně popsány: „Na závěr školení Z každý učitel absolvuje výstupní test znalostí Z, který je uložen na internetovém serveru a bude vyplňován pod dohledem lektora on-line. Po úspěšném složení výstupního testu znalostí Z obdrží učitel osvědčení o absolvování kurzu. (Pozn.: Vstupní podmínkou pro přihlášení na školení v pokročilé znalostní úrovni P bude úspěšné absolvování výstupního testu Z.)“
Drahomír Fránek průběh testování upřesnil takto: Výstup školení Z bude mít dvě podoby. V první variantě proběhne na závěr školení, a to přímo v učebně střediska, které školení poskytuje. Probíhat bude praktickou formou, v níž absolventi prokáží např. schopnost pracovat s dokumentem, poštovním klientem apod. Kdo neuspěje (nebo jen potřebuje osvědčení pro vstup do úrovně P), bude mít možnost opravy formou on-line testu, který je koncipován jako sada otázek s výběrem z uzavřených odpovědí.
Osobně se domnívám, že tyto dvě varianty zdaleka nemají stejnou vypovídací hodnotu – teoretický, „zaškrtávací“ test z principu nemůže prověřit nabytí praktických dovedností. Otázkou také je, zda se spolu s ECDL nevytrácí určitá záruka objektivity ověření znalostí, na kterou zmíněný Plán realizace kladl velký důraz. Nepovede spojení úlohy školícího a testovacího střediska k tomu, že školitel i školený budou mít společný zájem – hladké uzavření školení i za cenu „přivírání oka“? „V tu chvíli je to podvod, ale to my neohlídáme. Máme však za to, že učitelé nemají důvod podvádět, protože pak se sami v praxi zesměšní, když před svými žáky nebudou nic umět,“ nesouhlasí Drahomír Fránek.
V této souvislosti je zajímavá testovací varianta, kterou Fránek taktéž nastínil: Díky on-line testu nebude nutné jezdit do vzdáleného školícího střediska, ale bude možné složit ho přímo na své škole. V tomto případě mě již nenapadá způsob, jak zabránit ochotnému informatikovi, aby svým méně zdatným kolegům internetový test správně neodklikal…
(Poznámka: Po publikování tohoto článku, který prošel věcnou autorizací Drahomíra Fránka, byl zvěřejněn nový dokument Instrukce vybraným školícím střediskům k zahájení a provádění školení učitelů v základní znalostní úrovni v rámci projektu P I – Informační gramotnost, který se však o praktické podobě testu vůbec nezmiňuje, stejně jako se nezmiňuje o možnosti distančního složení testu.)
Časový plán
V Instrukci ředitelům je uvedeno, že „učitelé (…) se mohou se souhlasem ředitele hlásit na školení Z do vybraného školicího střediska, které si sami zvolí“. Ředitel vysílající školy má do 30. 9. 2002 odeslat dotazník o úrovni znalostí svých učitelů, který zmiňuje Metodický pokyn k čerpání finančních prostředků, a školení by měla vypuknout hlavně po začátku příštího školního roku. (Podle Instrukce školícím střediskům je však kurzy možné provádět již o prázdninách).
Horizont startu vyšších úrovní je zatím poměrně vzdálený. Podle Drahomíra Fránka se školení úrovně S rozběhne nejdříve v roce 2003. Školení úrovně P se má rozběhnout následně po Z, nebude to však v roce 2002. „Odborné metodiky jsou na ministerstvu přichystány a vše se odvíjí od výše finančních prostředků, které uvolní příští vláda,“ uzavřel Fránek.
Vít Šebor
0 komentářů:
Okomentovat