Dotaz: Jak má zaměstnavatel postupovat a jaké jsou jeho povinnosti, když se do zaměstnání vracejí ženy, které pečovaly o malé děti do 3 až 4 let a čerpaly mateřskou dovolenou? Je jeho povinností jim držet místo na neomezeně dlouhou dobu?
Podle ustanovení § 157 odst. 1 zákoníku práce náleží zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě mateřská dovolená po dobu 28 týdnů, případně při narození dítěte osamělé ženě nebo při narození dvou a více dětí zároveň na 37 týdnů.
Další ustanovení zákoníku práce (§ 158) pak ukládá zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnankyni na její žádost rodičovskou dovolenou umožňující prohloubenou péči o dítě. Tato dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené, a to v rozsahu, o jaký požádá, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Délka rodičovské dovolené je tedy maximálně do věku tří let dítěte, a to přesto, že podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře je možné poskytovat rodičovský příspěvek až do věku 4 let dítěte.
Rozhodne-li se žena i po dosažení 3 let věku dítěte pečovat o něj do věku 4 let, nárok na pracovní volno již nemá a zaměstnavatel není povinen toto volno poskytnout. Je možné požádat o pracovní volno bez náhrady platu dle ustanovení § 128 zákoníku práce a v návaznosti na to podle § 21 odst. 2 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony; záleží však na rozhodnutí zaměstnavatele, zda volno poskytne či nikoliv. Taková je tedy pracovněprávní úprava dob, kdy žena, jak je uvedeno v dotazu, pečuje o malé děti a zůstává v pracovním poměru k zaměstnavateli.
Zařazení zaměstnankyně po návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené upravuje § 147 zákoníku práce, v němž se stanoví:
„Vrátí-li se do práce zaměstnanec po skončení výkonu veřejné funkce nebo jiné činnosti pro odborovou organizaci, po školení nebo skončení služby v ozbrojených silách, s výjimkou vojenské základní služby a civilní služby, nebo zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené (§ 157 odst. 1) nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, nebo vrátí-li se do práce zaměstnanec po skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (karanténního opatření), je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo bylo pracoviště zrušeno, musí je zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě.“
Pokud se žena vrátí do práce po skončení mateřské dovolené (viz již zmíněný § 157 odst. 1 zákoníku práce), je zaměstnavatel povinen ji zařadit na její původní práci a pracoviště. Pokud by byly druh práce i místo výkonu práce vymezeny v pracovní smlouvě šířeji, muselo by se jednat o tu samou práci a pracoviště, kde byla zaměstnankyně před nástupem mateřské dovolené v rámci možností daných pracovní smlouvou zařazena. Teprve tehdy, není-li to možné, protože práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí ji zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě.
Zaměstnankyně, která se vrací z rodičovské dovolené, musí být zařazena podle pracovní smlouvy (tj. v rámci sjednaného druhu práce a místa výkonu práce). V tomto případě platí ustanovení § 35 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, že zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle ujednání pracovní smlouvy, a to po celou dobu trvání pracovního poměru. To platí také v případě, že se do práce vrací zaměstnankyně, která pečovala o dítě do 4 let věku a čerpala pracovní volno.
Vít Berka
0 komentářů:
Okomentovat