Na České škole se nedávno objevil článek kolegy Josefa Duhajského s názvem „Co dovolit studentům při písemné práci“. Stejnou otázku jsme si v Centru pro reformu maturitní zkoušky (CERMAT) kladli při zpracování katalogu požadavků ke společné části maturitní zkoušky z fyziky. Součástí připravované reformy maturitní zkoušky je zavedení společné části, která bude probíhat formou písemných testů. V souvislosti s tím jsou připraveny katalogy požadavků pro všechny maturitní předměty. V katalogu fyziky pro rok 2004, v odstavci „Charakteristika společné části maturitní zkoušky“ se lze dočíst následující informaci: „Nutnými pomůckami při řešení jsou kalkulačka a Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy. Žáci mohou kromě toho používat i své rukou psané poznámky a učebnice fyziky, se kterými pracovali při výuce.“
Zkouška, při které je povoleno používat nejrůznější pomůcky (včetně vlastních rukou psaných poznámek), není v naší škole častým jevem. Řada učitelů takovou podobu zkoušky odmítá. Nejčastěji uvádějí následující důvody:
o Povolené pomůcky výrazně zvýší obtížnost úloh v testu a tím odradí maturanty od vykonání této zkoušky. Poklesne zájem o tento předmět. Sníží se už tak nízký počet maturantů z fyziky.
Skutečně nelze očekávat, že by úlohy v maturitním testu měly charakter pouze znalostní. Test bude obsahovat úlohy, jejichž řešení nelze přímo vyhledat v učebnici či v přehledu důležitých fyzikálních vzorců. Budou to úlohy, v kterých musí student prokázat schopnost analyzovat situaci a zvolit správnou strategii řešení.
o Studenti budou spoléhat na to, že „všechno mohou vyhledat“. Negativně se tím ovlivní jejich přístup ke studiu. Pomůcky je budou příliš rozptylovat a zdržovat od samotného řešení úloh.
Je pravdou, že není zcela běžné používat literaturu a poznámky během písemné práce z fyziky. Studenti neznají taktiku, kterou je třeba zvolit, aby citované pomůcky byly pro ně maximálně užitečné. Pro některé jsou velkou neznámou už i Matematické, fyzikální a chemické tabulky. Nejsou nuceni tabulky používat, protože v zájmu „urychlení“ mají veškeré nutné údaje přímo v zadání úlohy nebo je již znají zpaměti. Problémem může skutečně být správné rozvržení času na řešení úloh. Myslím, že by bylo vhodné studentům (určitě zájemcům o fyziku) např. v seminářích z fyziky občas zadat krátkou samostatnou práci, povolit jim sešity, učebnice a tabulky a stanovit časový interval na řešení. Pracovat s nimi tedy tak, jak je naznačeno v citovaném článku J. Duhajského
o Podmínky při vypracování testu nebudou pro maturanty na všech typech středních škol srovnatelné.V různých školách se používají různé učebnice. Mezi učebnice, se kterými pracovali při výuce, lze zařadit sbírky řešených úloh. Existuje reálné nebezpečí, že do testu budou zařazeny stejné úlohy nebo velmi podobné těm ze sbírek. Maturanti tak budou moci řešení rovnou opsat. Budeme tedy pouze zkoušet jejich schopnost si zapamatovat, jaké úlohy jsou ve sbírkách vyřešené, a rychle úlohy ve sbírkách vyhledávat.
Gymnázia, SOŠ a SOU skutečně nevyužívají stejných učebnic. Je však rozdíl mezi nimi takový, aby to některé studenty při řešení úloh výrazně znevýhodňovalo? Ještě ke sbírkám řešených úloh. Není také cenné to, jestliže student pochopí správně zadání úlohy a uvědomí si, že podobný problém již řešil? Stejně bude muset aplikovat vzor na jinou konkrétní situaci.
Příliš velká změna?
Přiznejme si, že myšlenka zkoušky, při níž žák může vyhledávat informace v různých pramenech, není zatím v našich krajích zcela běžná. Možná, že ten krok je moc velký na úvod. Možná, že bychom měli začít tím, že budeme propagovat častější využívání tabulek a pečlivě vést žáky k práci s dostupnou literaturou (ať už formou samostatné nebo skupinové práce). Neodmítejme však tento zatím u nás velmi neobvyklý přístup k výuce. Je možné, že je to nová cesta k odhalení toho, jak žák umí naložit se zadaným problémem, jak umí pracovat s osvojenou látkou.
Maturitní zkouška ovšem nemůže jít proti maturantovi. Naším cílem je ověřovat, jak studenti využili skutečných učebních příležitostí. Nemůžeme odhlédnout od běžné školské praxe, byť by to bylo pod sebelepším heslem a se sebevznešenějším záměrem. Reakce učitelů napovídá, že zavedení „maturity s tahákem“ v ostré zkoušce bude ještě třeba velmi zodpovědně zvážit.
Jana Kolínská
0 komentářů:
Okomentovat