Dotaz: Jaká je právní odpovědnost rodiče, který jede jako doprovod s učitelem na školní výlet v době školního vyučování?
Vyhláška MŠMT ČR č. 291/1991 Sb., o základní škole ve znění pozdějších předpisů stanoví v § 9 odst. 4, že škola může organizovat školní výlety a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy. V odst. 5 téhož paragrafu je pak uvedeno: „Při akcích organizovaných mimo sídlo školy vykonává dozor do počtu 25 žáků jeden pedagogický pracovník. Při větším počtu žáků zajistí ředitel školy účast další zletilé osoby. Výjimku z počtu osob vykonávajících dozor nad žáky stanoví ředitel školy, a to s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti v prostředí, v němž se žáci budou pohybovat.“ Pro úplnost uvedeme ještě ustanovení dalších předpisů, které se o dozoru vykonávaném jinou osobou než pedagogickým pracovníkem zmiňují:
- čl. 15 odst. 4 Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení: „Dozor nad žáky může kromě pedagogického pracovníka vykonávat i jiná osoba v pracovněprávním vztahu ke škole, pokud to s ní bylo dohodnuto“
- čl. 9 odst. 5 Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách a školských zařízeních: „Podle rozhodnutí ředitele školy mohou dozor ve výjimečných případech konat vedle pedagogických pracovníků i jiné zletilé osoby, a to jen pokud to s nimi bylo dohodnuto. Tyto osoby musí být řádně poučeny o povinnostech dozoru a ředitel školy o tomto poučení provede písemný záznam“.
Z citovaných ustanovení ale i z jiných právních předpisů podle našeho názoru vyplývají následující závěry:
1) Rodič, který jede jako doprovod s učitelem na školní výlet, má za úkol vykonávat dozor nad žáky.
2) Uvedená činnost rodiče má být vykonávána v dohodě s ním na základě právního vztahu se školou (předpokládáme, že škola má právní subjektivitu). Citovaný pracovní řád předpokládá, že půjde o pracovněprávní vztah. To je nakonec i v souladu s ustanovením § 1 odst. 6 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. Vyloučeno ovšem není, aby pro výkon uvedené činnosti byla uzavřena příkazní smlouva podle § 724 a násl. občanského zákoníku, příp. smlouva nepojmenovaná (inominátní) podle § 51 občanského zákoníku. V dalším výkladu budeme ovšem předpokládat uzavření některého z pracovněprávních vztahů.
3) Pracovněprávní vztah může existovat ve formě pracovního poměru nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce). S existencí těchto právních vztahů je spojena i právní odpovědnost, kterou se rozumí povinnost vznikající jako důsledek porušení právem stanoveného pravidla chování. V daném případě přichází reálně v úvahu odpovědnost za škodu, a to obecná odpovědnost podle § 172 a násl. zákoníku práce.
Řízení o náhradě škody podle těchto ustanovení by mohlo přicházet v úvahu zejména ve dvou případech:
a) Žák (nezletilec) by způsobil někomu (třetí osobě) škodu a odpovídala by škola, která je povinna nad nezletilcem vykonávat dohled (§ 422 občanského zákoníku). Při splnění zákonem stanovených podmínek by pak škola mohla vymáhat poskytnuté plnění na osobě, která je k ní v pracovněprávním vztahu (hlavní podmínkou je, že tato osoba zaviněně porušila své povinnosti a toto zavinění bylo prokázáno).
b) Došlo by k úrazu žáka a škola by odpovídala ve smyslu § 27 odst. 2 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce. Potom opět při splnění zákonem stanovených podmínek by škola mohla vymáhat poskytnuté plnění na osobě v pracovněprávním vztahu.
Pro obsah a možné důsledky uvedených právních vztahů je důležité ustanovení již zmíněného § 422 občanského zákoníku, v němž je uvedeno:
1) Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.
2) Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal.
3) Vykonává-li dohled právnická osoba, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.
Vít Berka
0 komentářů:
Okomentovat