Česká škola: Radek Sárközi: Domácí úkoly aneb internet nemusí být školou podvodníků

Nedávno zde vyšel článek o amerických studentech, kteří houfně stahují „svoje“ domácí práce z internetu, a o učitelích, kteří je s pomocí specializovaných firem zkoušejí nachytat na švestkách. Tento fenomén však už dorazil i k nám. Jak se s ním vyrovnat? Jak zadávat úkoly, jejichž splnění není otázkou tří kliknutí myší? Nabízím několik řešení…

Původní článek s diskuzí (nyní 109 příspěvků): Internet, referáty a podvod jako cesta k úspěchu .

Správné a nesprávné úkoly

Než zadáme studentům nějakou úlohu, musíme si dobře rozmyslet, jaký je náš cíl a zda mu naše zadání odpovídá. Obecně doporučuji rozdělit úkol do tří částí – téma, činnosti a výstupy. Přičemž téma je látka, kterou si mají žáci osvojit. Činnosti jsou pracovní postupy, ve kterých se mají zdokonalit, a podle mě jde o část nejdůležitější. A poslední jsou výstupy, tedy výsledek, který musí učitel zhodnotit, případně i oznámkovat.

Pokud učitel zadá úkol typu „přineste mi do příští hodiny referát o Máchovi“, může se prakticky spolehnout, že student z nejrůznějších důvodů (málo času, lenost, nevalné schopnosti) půjde na internet a první referát, který tam objeví, vytiskne, a aniž by si ho přečetl, dá hrdě splněný úkol svému učiteli. Nezabývejme se teď morálností tohoto postupu ani otázkou, zda je vinen ten, kdo podvádí, nebo ten, kdo mu to umožní, nebo ho dokonce do takového způsobu jednání nutí… Faktem je, že z hlediska tématu se student nic nového nedozvěděl, z hlediska činností se také nic nového nenaučil, a pokud bychom oznámkovali „jeho“ výstup, budeme s největší pravděpodobností hodnotit práci studenta z úplně jiné školy… Jaké úlohy tedy zadávat? Pár si jich dovoluji nabídnout:

Ověřování informací

Internet je obrovským zdrojem textů různé úrovně. Najdeme zde informace velmi kvalitní, ale také texty plné chyb. Bohužel se nemůžeme řídit podle toho, jak daná stránka působí. I profesionálně vypadající weby, které jsou po technické a grafické stránce dokonalé, mohou být plné věcných omylů nebo vyložených nesmyslů. Zvláště studenti totiž trpí představou, že když už se naučili vytvářet internetové stránky, mohou na ně dát cokoliv. A tak se různé databanky referátů chybami jenom hemží…

Co s tím? Učitel by měl studentům dokázat, že existují informační zdroje s různou kvalitou a že internet obecně nepatří k nejlepším. Abychom mu ale nekřivdili – jsou tu samozřejmě i stránky profesionální, které vznikly tradiční cestou (autor-odborník, korektor-profesionál, redaktor webu), např. všeobecné encyklopedie jako Co je co a Vševěd nebo elektronické verze encyklopedií z nakladatelství Libri, které předtím vyšly knižně. Studentské referáty se s těmito projekty samozřejmě vůbec nemohou měřit.

Tuto skutečnost lze demonstrovat velmi snadno. Stačí vytisknout nějaký amatérský referát a dát ho studentovi, aby v něm opravil věcné chyby. Totéž můžeme udělat prakticky ve všech předmětech. V češtině mohou studenti navíc hledat chyby pravopisné a stylistické, kterých v takových elaborátech bývá požehnaně. Z vlastní zkušenosti vím, že studenti dokážou opravit nedostatky takřka okamžitě, protože chyby většinou přímo bijí do očí. Ovšem mnohem lepší je, když si žáci mohou údaje ověřit v nějakém slovníku nebo jiné knize, případně právě na nějaké kvalitní internetové stránce…

Aby měl učitel chyby pod kontrolou, může stáhnout z internetu nějaký kvalitní bezchybný text a „omyly“ do něj vlastnoručně přidat. Výsledný text může vytisknout a předložit ho studentům k opravě.

Hodnocení internetových stránek

Další úkol, který studentům s oblibou dávám v předmětu informatika a výpočetní technika, je hodnocení internetových stránek. Studenti mají za úkol vybrat si určité téma (nejlépe nějaký vyučovací předmět nebo obor, která je zajímá) a prostřednictvím vyhledávače najít internetové stránky, které tomuto tématu odpovídají. Z těchto stránek musejí vybrat ty nejlepší (nejobsáhlejší, nejpřínosnější) weby. Jejich počet musíte přizpůsobit času, který chcete studentům na touto činnost poskytnout – doporučuji minimálně 3 a maximálně 10 různých internetových adres.

Aby si studenti zopakovali práci ve Wordu, vyžaduji, aby jejich práce měla určitou grafickou úpravu a také stejnou strukturu – název s tématem (např. „Nejlepší stránky o chemii“), jméno autora, název stránky, logo stránky, popis obsahu stránky, hodnocení z pera studenta a přesnou adresu stránky (pokud jste maximalisti, můžete požadovat i datum návštěvy daného webu). Výsledek většinou vyvěšuji na nástěnce nebo studentské práce vystavím na školním intranetu. Samozřejmě na to studenty předem upozorním! O to více se snaží, aby si přinejmenším neudělali ostudu…

Myslím si, že je dobré, když studenti mají k tématu trochu osobnější vztah, mohou si ho tedy vybrat, samozřejmě po konzultaci s učitelem, aby nepsali o naprostých hloupostech! Já jim kladu na srdce, aby si vybírali téma, které by je nejenom bavilo, ale které by zároveň mohlo zajímat i jejich spolužáky. Kromě konkrétních vyučovacích předmětů jako je biologie nebo dějepis moji studenti zpracovali např. starověké bitvy, JavaScript, astronomii, radioamatéry, ponorky, dopravní podniky atd.

Diskuze a oponentura

Někdy je dobré zadat stejné téma referátu více studentům nebo celé třídě. Následně je ale nutno uspořádat veřejnou diskuzi, při které se ukáže, kdo se na hodinu zodpovědně připravil a kdo ne. Tématem může být třeba společná četba nějaké knihy (to je ovšem téma, které nelze využít z hodiny na hodinu, nejlépe je knihy zadat už na konci školního roku, přinejhorším až v září).

Referát si také mohou připravit 2 studenti, přičemž jeden bude referující a druhý oponent, který bude referujícího usměrňovat, opravovat a hodnotit (známkuje ovšem učitel). Žáci by neměli do poslední chvíle vědět, kdo z nich bude hrát jakou roli. Jejich výkony mohou nakonec ohodnotit i ostatní studenti (vlastní adresáti projevu). Byl pro vás referát přínosný? Dozvěděli jste se něco nového? Věděl oponent něco navíc oproti referujícímu? Bylo jeho hodnocení podložené opravdu věcnými argumenty?

Referát bude opět lepší, když nabídneme studentům určitou možnost výběru podle jejich preferencí a zálib. Všeobecně oblíbené knihy jako Pán prstenů lze probrat formou diskuze, ostatní právě formou referující/oponent.

Závěrem

Pokud nechceme, aby žáci stránky z internetu jenom bezmyšlenkovitě stahovali, musíme jim dávat taková zadání, která to prakticky znemožňují. Jsou to úkoly, při kterých musejí zdroje srovnávat, hodnotit, opravovat, vylepšovat, zkracovat, zaujímat k nim nějaký postoj atd. Osvojí si nejen řadu důležitých dovedností, ale práce je bude i více bavit. Zároveň musejí mít na takový složitý úkol dostatek času.

A nakonec výzva: Pokud máte ve svém pedagogickém záznamníku další zajímavé tipy, jak obelstít internet, určitě si je nenechávejte pro sebe a zveřejněte je na České škole!

Největší databanky hotových referátů: