Vít Šebor: Jiří Chvojka: To je právě otázka, která se řeší…

Internet do škol je dnes již ohromný a nepřehledný balík informací, problémů a otázek. Vybrali jsme některé z těch, co se právě řeší, a zeptali se Jiřího Chvojky, hlavního mluvčího projektu. Dozvěděli jsme se například, že školení úrovně Z má proběhnout o prázdninách, jak je to s disketovými mechanikami nebo že se připravuje změna podmínek pro vstup lépe vybavených škol. Čeho jste vy osobně mluvčím? Koho reprezentujete?

Jsem členem Informačního centra SIPVZ, které bylo zřízeno orgánem Řízení projektu III. Každý subjekt, který je v něm zastoupen, má své tiskové oddělení, nicméně potřeba jednotné komunikace o řešení PIII dospěla ke vzniku informačního centra, které vede vrchní ředitel Drahomír Fránek. Jsem pověřen prezentovat a jednat za PIII především na nejrůznějších setkáních a veřejných akcích a koordinovat aktivity v komunikaci (Zelená linka, infomaily). V tuto chvíli hovoříme za projekt III, protože koncepce projektů I a II ještě nebyly schváleny. Teprve se bude řešit, jestli vzniknou speciální styční důstojníci pro projekty I a II. Já bych si to přál, protože práce je opravdu hodně. Mohu však mluvit i o tom, co je známo v PI i PII.


Jste zaměstnancem AutoContu On Line?

Nikoliv. Jsem smluvním partnerem AutoContu On Line a částečně smluvním partnerem ministerstva školství za společnost GoodCom.


Začněme projektem III. Na kolika školách nyní probíhá realizace?

Životní cyklus školy byl zahájen na 1200 školách (viz přiložená tabulka xls – 230 kB nebo zip – 72 kB) a realizováno bylo v tuto chvíli 25 škol. Z toho jsou čtyři školy pilotní a zbytek školy, které byly realizovány standardním způsobem.


Odmítla nějaká „zelená“ škola do projektu vstoupit?

Zatím víme o odmítnutí dvou škol. Jde však o nestandardní případy a nadále jednáme se zřizovatelem o nějakém řešení. Zhruba tři až pět procent škol se dostává do červených, protože jsme zatím nedostali souhlas zřizovatele nebo nebyla poskytnuta požadovaná součinnost. Číslo zahrnuje i školy, které v databázi ÚIV ještě loni existovaly, ale teď již neexistují.


Co je pravda na informaci, že integrace stávajícího vybavení byla pozastavena, protože ji školy odmítají jako finančně nevýhodnou?

Ano, integrace byla pozastavena, ale rozhodně to nebylo kvůli postojům škol. Generální dodavatel si pozastavení vyžádal a bylo mu to povoleno na zhruba měsíc, proto aby vyřešil integraci z hlediska softwaru.V tuto chvíli má bez problému vyřešenu integraci z hlediska konektivity a hardwaru – tam zásadnější problém není a školy o to mají zájem. Ale operační systémy, zejména pokud jde o Novell, je trochu problém integrovat. Protože se však postupuje od nejméně vybavených škol, u kterých se nepředpokládá tato softwarová integrace, tak byl GD dán jeden měsíc čas, aby ji dořešil.


Školy ale, pokud vím, si stěžují na integraci v tom smyslu, že pokud škola např. typu E chce integrovat více než jeden počítač k dvanácti dodaným, musí navýšit konektivitu z 64 kbps na 128 kbps?

To je trošku jinak. Integrací rozumíme, že se starší počítač nějakým způsobem začlení do nové sítě. To je z hlediska hardwaru. Z hlediska IP konektivity je GD povinen zajistit nějakou dostupnost poskytovaných služeb a prostupnost sítě – polovina počítačů v síti musí stáhnout jeden identický soubor z jednoho místa v síti za 90 vteřin. To je znění smlouvy, v ní není nic o 64 kbps apod. V tuto chvíli se jedná o výjimce, aby si ty největší školy mohly dodat čtyři počítače do počtu patnácti. Ta by znamenala, že GD by nemohl u těchto čtyř počítačů navíc garantovat stejnou dostupnost, jakou garantuje pro dodávaných jedenáct počítačů, protože by na to v současné době dodávaná „šedesátčtyřka“ nestačila.


Takže nejde o znak toho, že nabídka konektivity je zkrátka cenově nevýhodná? Že o navýšení o 64 kbps za 4600 bez DPH nemají školy zájem?

Ale mají o to zájem – ty, které chtějí provozovat větší počet počítačů. Je několik škol, které investovaly řádově statisíce korun za dokoupení dalších počítačů, protože jim ceny hardwaru připadly zajímavé a navyšovaly si i konektivitu. Pokud je však u nějaké školy hranice dvanáct či třináct počítačů, tak se jí kvůli dvěma počítačům navíc konektivita navyšovat nechce, to je samozřejmé. Je to jedna z věcí, které se určitě musí řešit, můžeme ji řešit v součinnosti se zřizovatelem – je to vždy věcí dohody. Nicméně pokud školy připojují větší množství počítačů, není pro ně adekvátní navýšení konektivity žádný problém.


Dodávané koncové stanice nemají z bezpečnostních důvodů ani disketové, ani CD mechaniky. Bude mít škola při splnění určitých podmínek, třeba při dostatečné kvalifikaci ICT koordinátora, možnost dokoupit si tyto mechaniky?

Ano, je to v plánu. Ale v tomto okamžiku ještě nejsou ani jmenováni ICT koordinátoři, kteří by dodanou infrastrukturu přebírali. To se z různých důvodů nepodařilo sladit a jde o úzké místo projektu. Začíná se však od nejméně vybavených škol a tohle je spíš otázka pro školy s lepším vybavením a větší aktivní účastí ICTK. A pokud školy dosud neměly vybavení, bylo to většinou proto, že neměly dostatečnou lidskou kapacitu, aby se o počítače někdo staral. Což znamená, že pokud na nich někdo převezme základní správu sítě, nebude mít stejně tak vysokou míru znalostí a certifikace, aby byl schopen zajistit bezpečný provoz celé sítě na škole.


Proč není bezpečnost řešena ochranným softwarem, jako je např. OptimAcces nebo Hlídací pes?

Protože by to znamenalo navýšení ceny i nějaká další rizika. Především z hlediska celkové ceny dodávky i provozních nákladů bylo jako primární zvoleno toto řešení. Ale s každou školou je GD ochoten jednat, jak problém vyřešit. Již v tuto chvíli si školy mohou objednat jako nadstandardní vybavení běžné typové stanice, ve kterých samozřejmě disketové i CD mechaniky jsou. Ochranný software bude mezi programy nabízenými v rámci projektu II, z nichž si bude moci v rámci vyčleněného rozpočtu škola vybírat. A ta si řekne: ano chci tedy ochranný software a disketovou jednotku, nebo si řekne: ne, chci raději účetní software.


Na dodávané počítače nelze instalovat neschválený software. Jenže školy jsou zvyklé využívat nejrůznější, často freewarové programy. To již nebude možné?

Zase je to pouze bezpečnostní opatření. Jde čistě jen o to, aby někdo neinstaloval takové aplikace, které síť shodí, a generálnímu dodavateli nenarůstaly dodatečné náklady za servis a správu dodaného zařízení. V tuto chvíli probíhá například ve spolupráci s Radou školských expertů výběr nejtypičtějšího softwaru používaného na školách, který se odzkouší a předem schválí. Schvalování jakéhokoli jiného programu by mělo fungovat tak, že ICT koordinátor podá dotaz na dohledové centrum GD. Tam bude program odzkoušen na typizované učebně a vydáno rozhodnutí. Předpokládáme, že jen asi jedno až dvě procenta softwaru nebude povoleno.


Vrátil bych se k poměrně závažnému problému, na který jste už narazil: Na prvních školách se dokončují dodávky, ale školení ICT koordinátorů ještě vůbec nezačalo. Čí je to chyba?

Nelze říct, že je to chyba. Na ministerstvu školství došlo k řadě diskusí o tom, jak celkově projekt I dál vést, neboť po vyhodnocení původního projektu vznikly v zásadě tři varianty, jakým způsobem např. rozdělovat peníze. Vedle toho bylo pro úspěšnou realizaci třeba znovu vydobýt peníze z rezerv z loňského roku, protože rozpočet SIPVZ byl krácen, tři sta miliónů korun bylo použito na navýšení platů ve státní správě apod. Čili bylo nejprve potřeba vydupat peníze ze země, což věříme, že se podařilo, a pak správně nastavit koncepci, aby byla přijatelná pro všechny. Předpokládá se, že GD vyškolí ICTK-odborníky, kteří se budou starat o dodanou síť. Teď se první učebny předávají do testovacího provozu, takže je lokální dodavatel i oblastní manažer ještě hlídají. Ale je i v zájmu GD funkci ICTK-odborníka co nejdříve ustavit. Rozhodnutí by mohlo padnout již tento týden na společném jednání GD a nejvyšších představitelů ministerstva.


Jak bude školení ICTK-odborníků probíhat?

AutoCont On Line si předběžně nasmlouval celou řadu školících středisek, komerčních i školských, a je schopen provést školení velmi rychle. Školení jsou plánována ve čtyřech úrovních. První úroveň je v rozsahu pěti dnů a slouží k základním nácvikům obsluhy sítě (zřízení uživatelského účtu a mailové schránky, výměna toneru…). Celkem jsou nyní připraveny 4 úrovně.


A co se týče ostatních dvou rolí ICT koordinátora, tedy manažerské a pedagogické?

Po schválení koncepce bude vybrána certifikační autorita, tedy jakýsi organizátor. Všechna školící střediska, kterých bude kolem 500 a která se postupně přihlásila a přihlašují ministerstvu, budou oslovena certifikační autoritou a budou jim sděleny podmínky, za jakých mohou školit. Po zhruba měsíci a půl dostanou ředitelé všech škol účelově vázanou dotaci na školení ICT-manažera i pedagoga, posléze i na školení pedagogů úrovně Z a sami si rozhodnou, jakým způsobem budou své zaměstnance školit. Jestliže je ředitel vyšle z Ostravy do Aše, protože se mu tam školící středisko líbí nejvíc, nebo si naopak někoho pozve k sobě do školy, záleží jen na jeho rozhodnutí.


Půjde především o soukromé, nebo školské školící subjekty?

Primárně budou školící střediska ze škol. Pouze pokud by školy nenaplnily požadovanou kapacitu, budou doplněny soukromými.


Když jste mluvil o tom, že by schválení mělo proběhnout již tento týden, měl jste na mysli celou koncepci projektu I?

Já doufám, že to budou obě věci: schválení způsobu školení ICTK-odborníka i schválení koncepce projektu I.


Objevuje se nyní pojem ICT-garant. To by měl být pracovník soukromé firmy, který bude na školách neschopných personálně zajistit ICT koordinátora plnit jeho úlohy, ovšem za komerční ceny…

To je trochu převrácení původního záměru, co mají ICT-garanti plnit. Souvisí to s vyššími cíly SIPVZ, je to jedna z věcí Národního programu informační gramotnosti. Mělo by jít o soukromé firmy, které mají nějaký zájem o rozvoj školství v dané oblasti. Ať je to rodič, který bude mít ve škole své dvě děti, ať už je to firma, která z určité odborné školy rekrutuje své zaměstnance a má zájem, aby studenti uměli, co ona potřebuje, nebo ať už je to jakýkoli jiný důvod. Ale ICT garant nebude mít primárně slíbenou komerční odměnu. Primárně bude mít slíbeno, že bude propagován v rámci projektů SIPVZ, že třeba bude v učebně jeho logo, že to pro něj bude jakýsi systém sponzorství. To je ta vyšší, řekněme ideová úroveň. Další věcí je, že může nastat varianta, že na škole nebude ICTK-odborník a škola si bude muset najmout smluvního partnera. Jedna firma by pak uzavřela smlouvu třeba s deseti školami a dodávala jim plnohodnotně tuto funkci. Ale příliš se s tím nepočítá, nikdo to nechce, je to opravdu krajní řešení pro případ, že škola nebude schopna ICT koordinátora postavit. Věříme, že na většině škol k tomu nedojde a že ICT-garant bude mít ty ostatní, vyšší funkce – jakéhosi ideového dohledu a spolupráce se školou spíš na bázi sponzorské.


Přesto, pokud by ICT-garant plnil, třeba jen přechodně, funkci ICTK-odborníka, kdo jej bude platit v případě, že nepřistoupí na sponzorský model?

Mluvím teď o návrhu GD a ministerstvo ho zatím detailně nepropracovalo a neschválilo: Letos půjde na úvazky ICT koordinátorů dotace přes 200 milionů Kč z rozpočtu SIPVZ. Z této účelové dotace by ředitel eventuelně platil někoho, koho by si na správu najal. Ale to je v tuto chvíli jen hypotetická věc a GD se snaží zjistit odezvu mezi soukromými firmami, jestli o to vůbec mají zájem. Sazby totiž určitě nebudou na takové úrovni, jak je běžné v komerční sféře.


Proslýchá se, že MŠMT uvažuje o přerušení spolupráce s Českou společností pro kybernetiku a informatiku, která je držitelem národní licence na testy ECDL, a že hledá jinou možnost testování úrovně Z, než je ECDL Start…

Byla to jedna z variant, o které se již neuvažuje. Problém byl takový, že ČSKI jako majitel licence na vydávání licencí pro školitele se snažila navýšit ceny tak, že by byly pro ministerstvo nepřijatelné. V tuto chvíli podle mých informací ale už jednání dospělo k nějakému závěru a ministerstvo se s ČSKI na ceně, pro školství velmi výhodné, dohodly. Takže nebude muset být uplatněn krizový scénář, který se hledal pro případ, že by k této dohodě nedošlo.


V Plánu I. etapy realizace SIPVZ se počítá i se školením poučených uživatelů, školením či semináři specifických dovedností nebo podporou pilotních projektů. V současné době se však mluví jen o školení ICT koordinátorů nebo pedagogů základní úrovně. Proč?

Primárně je nutné nastavit pravidla pro školení, kterým musí projít naprostá většina pracovníků ve školství. Koncepce dalších školení projektu I je popsána v dokumentu, který nyní čeká na schválení, ale není to otázka, která by teď byla žhavá. Předpokládá se, že školení úrovně Z by mohlo začít probíhat o prázdninách a další úrovně pak někdy po nich.


Řekl jste, že školení Z-úrovně by mohlo začít probíhat o prázdninách. Není to trochu nevhodný termín?

Teď se právě jedná o tom, jak učitelům, kteří by školením strávili prázdniny, tento čas kompenzovat v průběhu školního roku. Jde o jeden z požadavků na ministerstvu, a to z jiných sekcí než je SIPVZ, aby součástí návrhu metodiky projektu I bylo i to, jak se může začít školit již letos o prázdninách tak, aby vše proběhlo co nejrychleji. Všechno ale závisí na čase, kdy bude schválena koncepce, kdy bude schválena metodika, jak rychle budou schopny reagovat školící střediska i školy.


A ještě do prázdnin školení nelze začít?

Já se domnívám, že by to bylo organizačně velmi obtížné.


Zatím jsme mluvili o projektech III a I. Jak je na tom ale koncepce projektu II, čili vzdělávací software a informační zdroje?

Stejně jako koncepce PI. Je hotová a připravená k podpisu na nejvyšší ministerské úrovni, takže může být tento týden schválena. Jakási betaverze školského vzdělávacího a informačního portálu může být přístupná na začátku příštího školního roku, plnohodnotnějším způsobem by měl portál začít fungovat od začátku roku 2003.


Jaká má být úloha AutoContu On Line při budování portálu?

Jeho úloha jako generálního dodavatele je jasná: připravit technologické zázemí. Samozřejmě se jako mnoho dalších subjektů bude snažit o to, aby mohl být i provozovatelem tohoto portálu.


Včetně dodávání obsahu?

Nikoliv. AutoCont On Line zatím nemá žádnou divizi, která by se zabývala dodáváním obsahu. Existuje jen nějaký projekt pod taktovkou ATComputers, který se bude pravděpodobně ucházet o zařazení do portálu. Ale je potřeba rozlišit dvě věci. Jedna je provozování internetových a intranetových stránek, které zpřístupňují obsah, čili provozování publikačního a distribučního systému. Na to proběhne výběrové řízení, kterého se chce AutoCont On Line zúčastnit s doménou, o které se teprve jedná, protože doména indos.cz byla v tuto chvíli použita pro doménování škol, neboť na doméně edu.cz se ministerstvo s Úřadem pro veřejné informační systémy nemohlo dohodnout. (Pozn. red.: Školní stránky tedy budou mít domény podle vzoru škola.město.indos.cz.) Druhou věcí je samotný obsah, který bude na portálu přístupný.


Vedle školského portálu hodláte nadále provozovat svůj soukromý portál Indoš.cz?

To je právě otázka, která se řeší. Ano, připravuje se postavení komerčního portálu Indoš.cz. Samozřejmě, takový portál nemůže být primárním účastníkem výběrového řízení na provozovatele školského portálu a AutoCont On Line pravděpodobně představí jiné řešení. Zatím dělá jen přípravné kroky, aby byl schopen svůj návrh předložit včas, jakmile bude zveřejněna koncepce PII a vypsáno výběrové řízení.


Je tohle příčinou skutečnosti, že Indoš.cz se rozvíjí podstatně pomaleji, než se očekávalo?

Weby byly dosud naše slabé místo a určitě na mě padá díl viny za ten neutěšený stav, protože komunikace se školami narostla do takových rozměrů, že jsme na ni nebyli dostatečně kapacitně připraveni a zvládali jsme jen ty běžné formy – maily, telefony, prezentace apod. Navíc z čistě technologických důvodů byla částečně pozastavena práce na tomto portálu. Nyní je však už postavena redakce webu, která jej bude každý den aktualizovat.


Podle původních informací měl být školský portál rozdělen na informační a vzdělávací část, přičemž informační měl zajišťovat Ústav pro informace ve vzdělávání. Podle zpráv v tisku však ÚIV ukončilo v tomto směru svoji koncepční činnost. Znamená to, že se na tvorbě už nebude podílet?

Nedokážu odpovědět, jestli ÚIV definitivně skončilo, nebo nikoliv. Koncepce portálu však i nadále počítá s rozdělením na informační a aplikační část. Podle mě by bylo ideálním řešením obojí svěřit nějakému soukromému subjektu, který je bude provozovat podle pravidel, které si ministerstvo stanoví. Ale to bude řešit až metodika. Koncepce, která je v tuto chvíli hotová a čeká na schválení, řeší, co má portál umět. A kdo jej bude dělat, bude až součástí návazného metodického pokynu a já předpokládám, že spíše bude rozhodnuto na základě výběrového řízení.


Nicméně se názor asi posouvá tam, aby portál pro ministerstvo spravovala komerční firma. Ale původní názor, dokonce ministra Zemana, byl takový, že portál má zůstat ve státních rukách.

Ale to on zůstane. Vlastníkem portálu bude stále ministerstvo. Teď jde o to, kdo to pro ně bude provozovat. Jestli má cenu zaměstnávat – když to přeženu – armádu úředníků, nebo zda se předá nějakému organizátorovi zvenku, který bude kdykoli vyměnitelný, bude pod smluvními sankcemi apod., což je nástroj většinou efektivnější. Nedokážu na to v tuto chvíli odpovědět, je to souboj dvou pojetí metodiky.


Na závěr bych se zeptal: Mezi „červenými“ školami sílí pochybnosti, zda se do projektu vůbec zařadit, i kdyby to bylo po nalezení dalších finančních prostředků možné. Uvažujete o změně podmínek pro druhou etapu tak, aby tyto vybavenější a zkušenější školy nebyly nuceny přijímat současné, velmi uzavřené řešení, které pro ně není příliš výhodné?

Definitivní verze způsobu řešení první etapy realizace byla vypracována s vědomím, že se týká nejméně vybavených škol. Tam je podle nás současné řešení přínosné a školám minimalizuje nároky na údržbu informačních technologií. Je však jasné, že typizované řešení není úplně ideální pro dobře vybavené školy a v tuto chvíli GD už inicioval u ministerstva školství jednání o dalším postupu. Pokud se další peníze pro projekt seženou, určitě se bude podepisovat speciální dodatek k smlouvě a GD je připraven těmto školám vyjít vstříc. Samozřejmě v rámci určitých mantinelů, které jsou dány omezujícími podmínkami, jimiž jsou: Koncepce SIPVZ, technologické možnosti GD a jeho závazek ze zadávací dokumentace, že musí garantovat provoz infrastruktury, a pak je tam i finanční hledisko. Takže se musí najít nějaká zlatá střední cesta. Je jasné, že bude vždy existovat určité procento škol, kterým ani takový kompromis nebude vyhovovat. Ministerstvo také od začátku říká, že tyto školy do projektu vstupovat nemusí a nebudou nijak znevýhodněny v rámci zbývajících dvou projektů.


Kdy by mohlo k změně smluvních podmínek dojít?

Dodatek ke smlouvě nebo druhá dílčí smlouva může být podepsána v okamžiku, kdy budou peníze, které umožní připojit naprostou většinu škol. Všichni věříme, že to bude ještě před volbami.


Jestli budou peníze, záleží nejvíc na čem?

Je několik možností, jak je získat. Vedle nastartování vícezdrojového financování, což je ale dlouhodobější proces, je asi nejdůležitější dostat zpět peníze, které z rozpočtu SIPVZ odtekly. Vedle toho bude ministerstvo školství vyjednávat, jak pro projekt získat další peníze z rozpočtových rezerv, z privatizace apod. Těch cest je asi pět nebo šest a věříme, že alespoň jedna bude dobrá.

Podobná rozhodnutí by asi musela projít parlamentem. Je vůbec teď před volbami politická vůle něco takového řešit?

Věříme že ano, a vyplývá to i z interpelací poslanců.

Vít Šebor