Otázky na Drahomíra Fránka

Tento otevřený dopis zaslal učitel 2. ZŠ Kolín Vladimír Hradecký vrchnímu řediteli Drahomíru Fránkovi, který na jednotlivé otázky k průběhu SIPVZ odpověděl. Zejména některé z nich se dotýkají méně diskutovaných nejasností, proto dokument zveřejňujeme na České škole.

Vážený pane Fránku,

Již několik let sleduji vývoj v oblasti SIPVZ a musím konstatovat, že se stále většími obavami. Mé obavy pramení hlavně z totální neinformovanosti od ministerských úředníků. Pokud bych nesledoval různé diskuse na Internetu (např. Česká škola) nebo iniciativy (např. Zlenická iniciativa nejen učitelů informatiky), neměl bych informace prakticky žádné. Přesto jsem na některé otázky nenalezl odpověď. Tyto otázky, s případným komentářem, Vám nyní předkládám.

Vladimír Hradecký
2. ZŠ Kolín

1) Jaká byla pravidla pro udělení certifikátu na konci loňského roku? Jak je možné, že mezi certifikovanými školami nebyla ani jedna základní škola? Opravdu žádná ZŠ nesplnila podmínky?

Na konci minulého roku jste (Ing. Drahomír Fránek) rozeslal školám dopis, ve kterém byla zmíněna možnost získat certifikaci pro poskytování školení učitelů pro rok 2001. Tento dopis byl datován 30. 10. 2001 a na naši školu dorazil 5. 11. 2001. Vyplněná žádost se měla odevzdat právě do 5. 11. 2001. Přitom bylo ještě nutno získat formulář žádosti. Tento formulář se měl získat na příslušném pedagogickém centru. Pedagogické centrum v Kutné Hoře o této akci ovšem vůbec nic nevědělo a po mnoha telefonátech jsem formulář získal až v pražském pedagogickém centru. Samozřejmě již po daném termínu. Přesto se nám podařilo naši žádost úspěšně podat (alespoň nám tak bylo tvrzeno).

Jaké bylo naše rozčarování, když jsem pak zjistil, že ze všech přihlášených organizací bylo vybráno pouze 73 školicích organizací, aniž by byl uveden klíč, podle kterého byly organizace vybrány.

Odpověď D. Fránka:

Na konci roku dostala Pedagogická centra za úkol najít plošně po celé ČR školící autority, které dokážou v rámci Pilotního projektu okamžitě vyškolit cca 1000 pracovníků v základní úrovni – v úrovni „Z“.

Skutečně bylo v tomto Pilotním projektu vyškoleno 903 učitelů. Sekce SIPVZ přistoupila k takovému řešení proto, aby smysluplně využila prostředky vyčleněné na Projekt P I v roce 2001. Podmínky udělení certifikace, tak jak byly nastaveny v roce 2001 a jak jsou nyní publikovány na webových stránkách MŠMT, jsou pouze předběžné. V současné době probíhá výběr Certifikační autority (dále jen „CA“) a teprve po jejím ustanovení bude možno stanovit definitivní a přesná pravidla pro udělení certifikace k provádění školení. V tomto roce nemá žádné školící zařízení povoleno provádět školení z prostředků MŠMT. O nových skutečnostech budete včas informováni na webových stránkách MŠMT. O způsobu výběru Vás budou nejlépe informovat Pedagogická centra.


2) Kde se mám dozvědět, zda, i když naše škola nebyla loni vybrána k certifikaci, vyhověla kritériím?

Cituji z materiálu Certifikace v rámci projektu P1 – Informační gramotnost (2002 –2005) (tento materiál je oficiální vyjádření MŠMT a je ho možno nalézt na jejich stránkách): "Organizace, které v loňském roce podaly žádost, vyhověly kritériím, ale nebyly vybrány, postupují rovněž do certifikačního řízení pro léta 2002–2005."

Nikde ovšem není zveřejněno, které školy vyhověly kritériím, i když nebyly vybrány. Ministerští úředníci nemají ani tolik slušnosti, aby to školám oznámili. Zmíněná citace je tudíž irelevantní, neboť nikdo neví, koho se týká.

Odpověď D. Fránka:

Veškeré podrobnosti budou po ukončení výběru CA ihned publikovány na www.msmt.cz . V tuto chvíli jsou všechny předběžně vybrané školy v databázi MŠMT s tím, že postoupily dále, protože stanovená kritéria byla splněna všemi školami (ty, které nesplnily, byly o tomto výsledku adresně informovány). Odkazuji opět na výběr CA, která bude všechny přihlášené subjekty znovu kontaktovat.

Ministerští úředníci jsou povinni poskytovat pouze relevantní informace – takové informace budou k dispozici po ukončení výběru certifikační autority.


3) Jakým způsobem bude hodnocena práce ICT koordinátorů a jaké budou mít pravomoci?

Minulý týden jsem s naším panem ředitelem vyplňoval Jmenovací listinu ICT koordinátora. Při tom jsem si uvědomil, že se vlastně zavazuji k něčemu, o čem nevím vůbec nic. Cituji z přiloženého dopisu :

"ICT K.1 - manažer - Jeho úkolem je koordinovat zavedení a následně bezproblémový běh efektivního využití ICT ve škole. Odpovídá za komunikaci s Oblastním manažerem, Lokálními dodavateli, Generálním dodavatelem, Generálním auditorem a ostatními subjekty… Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje novelu usnesení vlády o snížení pracovního úvazku u pedagogů, kteří budou vykonávat tuto funkci."

Z uvedeného není jasné vůbec nic. Nevím, jaký vztah budu mít k dodanému hardwaru a instalovanému softwaru, v jakých mantinelech se mohu pohybovat při jednání s generálním dodavatelem, a v neposlední řadě - jak za to budu zaplacen. Informace o připravovaném zkrácení úvazku mě spíše pobavila, neboť neřeší otázku komplexně. Jak budou hodnoceni případní ICT koordinátoři, kteří nejsou učiteli? Nebude pak pro mě výhodnější přestat učit a věnovat se této práci na několika školách?

Divím se, že v této otázce ještě není jasno, neboť funkce ICT koordinátora byla zmíněna již v Plánu I. etapy realizace . Co se za rok v této věci udělalo? Vážený pane, jestli chcete podporu pedagogické veřejnosti, která bude mít rozhodující význam pro zavádění ICT do jednotlivých škol, musíte pro ni něco dělat a také jí naslouchat.

Nedá mi, abych se v této souvislosti nezmínil o Zlenické iniciativě, které jste odpovídal na otázku: "Co připravuje MŠMT, aby získalo podporu pracovníků ve školství pro úspěšnou realizaci projektu SIPVZ?"

Vaše odpověď :
"Předpokládáme, že nabídnuté bezplatné školení (nadstandardní zvýšení kvalifikace oblasti ICT) v rozsahu osnov definovaných v rámci Projektu P I vzbudí u pedagogických pracovníků přirozený zájem. Zároveň předpokládáme, že mnozí učitelé budou usilovat o dosažení schopnosti pracovat s výpočetní technikou jako takovou na kvalitativně vyšší úrovni, než je stanoveno v již zmíněných osnovách; a že o nějakém „nucení“ nemůže být řeč."

Je to úsměvné. Ale zároveň jsem rád. Vyplývá z toho, že – pokud to berete podle sebe – ministerskému úředníkovi stačí k podpoře čehokoli, že ho pošlou na školení. Zvlášť u budoucích ICT koordinátorů toto Vaše prohlášení musí mít "úspěch".

Ještě jednu, spíše početní připomínku ke Zlenické iniciativě. Ve Vašem prohlášení TISKOVÁ ZPRÁVA ZLENICKÁ INICIATIVA - KDO A PROČ?, které reaguje na článek na České škole, píšete:

"Pozn. autora: Zlenická iniciativa zastupuje cca 560 pedagogických pracovníků, což není, i při nejlepší vůli, ani 0,5  % všech pedagogických pracovníků, kterých se projekt SIPVZ do škol bezprostředně dotýká."

Pozapomněl jste ovšem dodat, že většinou se jedná o lidi, kteří budou ICT zavádět do škol (učitelé informatiky, správci sítí, popř. ředitelé škol). Jelikož je škol přibližně 6000, troufám si odhadnout, že se jedná o iniciativu, která zastupuje 5 - 9  % škol.

Odpověď D. Fránka:

Tato problematika je řešena v materiálu – „Koncepce řešení Projektu P I“, který je v současné době předmětem vnitřního schvalovacího řízení MŠMT. Po jeho odsouhlasení budou Vámi požadované informace publikovány na webových stránkách MŠMT. Nicméně záměry projektu jsou již patrné z dopisu, který byl odeslán všem ředitelům škol. Už v tuto chvíli je možné konstatovat, že na finanční ohodnocení práce ICT koordinátorů je již pro letošní rok připraveno několik desítek milionů korun.

K uvedenému materiálu několik poznámek:

• problematika ICT koordinátorů je komplexně řešena zpracovanou Metodikou. Do jejího schválení jsou jakékoli spekulace na téma pracovní náplně, úvazku, odměňování atd. bezpředmětné
  
• projekt „Internet do škol“ není pro školy povinný
  
• projekt Internet do škol se bezprostředně týká cca 110 000 pedagogických pracovníků – otázka "Co připravuje MŠMT, aby získalo podporu pracovníků ve školství pro úspěšnou realizaci projektu SIPVZ?" směřovala k této skupině osob, nikoli pouze k ICT koordinátorům
  
• pokud jde o stupeň zastoupení pedagogických pracovníků Zlenickou iniciativou - i v případě, že bych přijal Vaše číselné argumenty, v nejlepším případě jde o necelou desetinu všech pedagogických pracovníků, jichž se projekt týká
  
• motivace – subjektivně se domnívám, že každý pracovník, v kterémkoli oboru lidské činnosti, jemuž je nabídnuto zdarma si prokazatelně zvýšit kvalifikaci, takovou aktivitu přivítá a již tuto samotnou možnost považuje za dostatečnou motivaci. Zcela nepochybně existují i osoby, kterým není tento přístup vlastní a vyžadují jiné, nadstandardní a v daném kontextu neakceptovatelné motivační prvky (hovořím o celkovém počtu cca 110 000 pedagogických pracovníků). Ke způsobu motivování (odměňování) ICT K jsem se již vyjádřil.

4) Proč v softwarovém balíčku na konci loňského roku chyběly programy firmy Terasoft?

Většinu záležitostí týkající se balíčků jste vysvětlil v článku "Balíček zadarmo za třicet tisíc" (Učitelské noviny 3/2002). Přesto mně nedá, abych nevyslovil svůj názor a nepolemizoval s Vámi. Většina škol si samozřejmě balíček objednala (proč ne, když je zadarmo).Uvádíte, že dokonce 93  % škol. Opravdu si myslíte, že se všechny programy na všech školách využijí? Z vlastní zkušenosti Vám mohu odpovědět, že ne!

Zmiňujete se, že byla možnost počkat a v dalších letech objednat pouze jednotlivé programy balíčku. Tato možnost však nikde nebyla uvedena. Situaci bylo možno vyjádřit lapidárně: „buď ber, nebo nedostaneš nic.“ Kdo by nebral.

Kladu si otázku : Kdo na tom nejvíce vydělal? No přece firmy, jejichž programy se v balíčku objevily. Tím nechci napadat dotyčné firmy, ale naprostou nekoncepčnost ministerských úředníků. Zdá se mi (a myslím, že nejen mně), že prostě bylo potřeba utratit peníze, a tak se rozpustily.

Odpověď D. Fránka :

Software byl vybrán ve MŠMT ve spolupráci s ÚIV, za použití databáze Dům zahraničních služeb (Středisko multilicencí) a vybranými specializovanými školami a podle specifických hledisek. Firma Terasoft nebyla pravděpodobně (a pouze prozatím) vybrána z důvodu, že některá z těchto hledisek nebyla splněna. V letošním roce bude SW vybírán expertními skupinami, které budou ustanoveny na základě zpracované koncepce, jež byla schválena MŠMT.

Vybraný SW splňoval a musí splňovat základní požadavky, které jsou základem připravovaného školského portálu - neomezené síťové licence, URL friendly, HTML, XML, LAN update atd. Tyto (již dodané) SW produkty jsou pouze prvními z celé řady dodávek s tím, že hlavní dodávky budou realizovány v průběhu let 2002 a 2003. To, jakým způsobem bude SW dodáván na školy, není ještě rozhodnuto. Termín "Základní programové vybavení" byl zvolen z toho důvodu, že z pohledu MŠMT jde o dodávku SW, který pokrývá základní výukové předměty.


5) Budou ICT koordinátoři placeni za instalaci softwaru také částkou 950,- Kč za hodinu?

V uvedeném článku píšete, že zmíněná cena není vysoká, neboť "hodinové ceny instalačních techniků se pohybují běžně okolo 1700 korun, ale mohou se také vyšplhat až na 3000 korun."
Jelikož většinou budou instalovat software ICT koordinátoři na jednotlivých školách, domnívám se, že počítáte pro ně alespoň s částkou pohybující se nadolní hranici (950,- Kč za hodinu).

Odpověď D. Fránka:

To je hypotetická otázka. ICT K bude za svou práci honorován, instalace software je podle zpracované metodiky nedílnou součástí jeho každodenní práce. Metodika nerozlišuje pracovní náplň „ instalace softwaru“ a neřeší ani speciální odměnu za tuto definovanou práci.

Sám jste pojmenoval podstatu problému, proč MŠMT chce jmenovat a odměňovat ICT K: náklady na činnosti spojené s provozem moderních technologií na školách se tím dlouhodobě s největší pravděpodobností sníží.


6) Proč byla zvolena varianta s GD?

Nemíním zde otevírat otázku, zda verze generální dodavatel (GD) x peníze do škol je výhodná. Dnes tato diskuse již nemá význam. Chtěl bych jenom podotknout, že analýza, kterou MŠMT zpracovalo a která vedla k závěru, že GD je nejvýhodnější řešení, není na Internetu veřejně přístupná. Co tomu brání?

Nebudu zde, ze stejných důvodů, rozebírat ani výběrové řízení na GD. Prostě tento vlak již nelze zastavit. Mé dotazy se budou týkat konkrétních záležitostí, které pedagogickou veřejnost trápí (stačí se podívat na diskusi k jednotlivým článkům na České škole).

Odpověď D. Fránka:

Rozhodnutí o způsobu realizace SIPVZ bylo rozhodnutím vlády ČR a bylo provedeno i s přihlédnutím na obdobné projekty realizované v Irsku, Velké Británii a SRN. Zkušenosti těchto zemí jsou jednoznačné a jsou popsány v desítkách odborných článků publikovaných v těchto zemích.


7) Bude zveřejněna smlouva mezi MŠMT a GD? Vytvoří MŠMT pro ředitele a ICT koordinátory metodiku, jak v rámci této smlouvy jednat s GD?

Každá smlouva má dvě strany. Zde se jedná o stranu MŠMT a GD. Při jednání jednotlivých škol budou těmto stranám odpovídat ředitelé škol a oblastní manažeři. Oblastní manažeři jsou vyškolení GD a samozřejmě že budou na školypůsobit tak, aby to bylo pro GD co nejvýhodnější. A jaké informace má ředitel škol a ICT koordinátor z MŠMT? Žádné! Jak mohou na jednotlivých školách odpovědně vytvořit nejoptimálnější řešení pro školu, jestliže není řečeno, v jakých mantinelech se mohou pohybovat?

Odpověď D. Fránka:

Většina výstupů ze smlouvy již zveřejněna byla, obsáhlé materiály o principech smluvních vztahů můžete nalézt na webových stránkách MŠMT. Metodiku Realizace Projektu III pro ředitele škol a ICTK již na základě smluvních vztahů vytvořil Generální dodavatel a sekcí SIPVZ byla odsouhlasena. Všichni ředitelé škol ji postupně obdrží od Oblastních manažerů - tedy zástupců Generálního dodavatele.

Další informace včetně provozního řádu najdou ředitelé škol v Prováděcí smlouvě, kde jsou jednou ze smluvních stran spolu s MŠMT. Vzor této smlouvy tvoří Dodatek č.2 smlouvy mezi GD a MŠMT. Bylo tak postupováno proto, aby školy měly jasné podklady schválené MŠMT a celý proces realizace byl pro ředitele škol co nejjednodušší. Detailní popis celé smlouvy opět naleznete na webových stránkách MŠMT.


8) Jak je možné, že v roce 2002 bude akce „Internet do škol“ realizována pouze přibližně v polovině škol?

V Plánu I. etapy realizace je uvedeno, že do konce roku 2002 má být 90  % škol vybaveno učebnou s multimediálními počítači připojenou k síti Internet. V USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 904 ze dne 12. 9. 2001 k Plánu II. etapy Realizace státní informační politiky ve vzdělávání je již tato hranice stanovena výrazem "do 3 let". Co vedlo k tomuto posunu, jestliže souhrn předpokládaných nákladů je v obou materiálech stejný? Není to pouze úleva GD, který prostě "nestíhá“? A je možno při navrhovaných žákovských stanicíchhovořit o "multimediální učebně"?

Jistě budete argumentovat otázkou peněz. Souhlasím, peněz není nikdy dost. Ale sehnat peníze na projekt je přece Vaše práce. Pouštět se do něčeho a nemít zajištěnou finanční stránku je nezodpovědné. Z původního "košatého stromu" se stává "neodborně sestřižená bonsai".

Odpověď D. Fránka:

Celá Státní informační politika ve vzdělávání byla od začátku plánována do roku 2005, kdy má být ve školství provozováno přes 200 tisíc počítačů ve fungující infrastruktuře. Podle původních námětů měl být v každé škole provozován jeden počítač s připojením k Internetu, tedy celkem asi 6000, nyní je za stejný objem plánovaných finančních prostředků budována infrastruktura zahrnující přes 25000 počítačů, 2120 serverů, 3620 tiskáren a 36800 pasivních portů. Jedná se tedy o řešení, které umožní do více než dvou třetin nejméně vybavených škol zavést funkční infrastrukturu a které do značné míry "předbíhá" plán SIPVZ v rychlosti vybavování škol.

Všechno nyní závisí na dokončení jednání o navýšení rozpočtových prostředků, které jsou na realizaci části projektu vyčleněny. Generální dodavatel vyjádřil svou připravenost zavést infrastrukturu do všech škol do poloviny příštího roku.

Rychlost realizace projektu je dle našeho názoru dostatečně vysoká, po překonání všech byrokratických překážek byla dílčí smlouva s Generálním dodavatelem podepsána v polovině prosince loňského roku a od poloviny února se každý týden zahájí práce ve 180 školách po celé ČR. Odpovědní představitelé MŠMT, respektive SIPVZ a GD, vyvíjí stálou snahu k tomu, aby dokázali přesvědčit všechny zainteresované strany o tom, že část rezerv státního rozpočtu má být použita na doplnění finančních prostředků pro Projekt III, který byl od počátku své existence stále krácen.


9) Jakým způsobem bude možno integrovat techniku GD do současného vybavení škol (ne naopak)?

Existuje mnoho škol, které mají funkční síť založenou např. na síťovém operačním systému Novell Netware (doporučuji přečíst článek Hodlá nás generální dodavatel tlačit do nevýhodné integrace?). Jak to bude vypadat s nimi? Budou snad na této škole fungovat dvě odlišné počítačové sítě? Nebo se bude vše předělávat podle představ GD?

Domnívám se, že ničit to, co funguje a poskytuje možná více služeb než řešení GD, je přímo zločin. Co takovým školám zbude? Snad neúčastnit se projektu vůbec? Ale to se pak ochudí o možnost využití např. žákovských stanic.

Pokud nebude možnost integrovat techniku GD do současného vybavení školy, pak se jedná o situaci, která je výhodná pouze a jedině pro GD.

Na tuto otázku mi neodpověděli s určitostí ani na zelené lince GD. Jak je vůbec možné, že po podepsání smlouvy nejsou takové věci jasné. Kde je proklamovaná ochrana předchozích investic jednotlivých škol!

Odpověď D. Fránka:

Tuto problematiku řeší ředitel školy prostřednictví Oblastního manažera na základě konkrétních zjištění v tom kterém školícím zařízení.

Přikládám Vám návrh řešení (viz níže bod 13, pozn. red.), které školám bude představovat Generální dodavatel a které pojednává o integraci stávajícího vybavení do IKI. Opačný postup nemůže Generální dodavatel realizovat, protože jeho úkolem je vybudovat funkční infrastrukturu, nikoliv dodávat školám zařízení pro jejich infrastruktury. Jde o to, aby byl vytvořen minimální standard a stávající vybavení se využilo jako nadstandardní, mimo jiné proto, aby byly využity a pokud možno zhodnoceny dosavadní investice do IT ve školách.


10) Bude možno, bez toho, aby škola doplácela, odebrat po dohodě jiný hardware od GD? Např. místo celého serveru pouze paměť a velký pevný disk do současného serveru (za stejné peníze).

Myslím, že tuto možnost by uvítaly zvláště školy, které již počítačové vybavení mají, ale potřebují ho částečně inovovat.

Odpověď D.Fránka:

To bohužel umožněno nebude, protože se jedná o standardní dodávku typizovaných setů. Vzhledem k tomu, že Generální dodavatel je placen za službu měsíčním paušálem promítnutým do ceny za jedno funkční Standardní klientské pracoviště, nebude tento minimální standard nijak rozdělovat.

11) Bude se konfigurace počítačů dodávaných GD měnit s plynoucím časem?

Doufám, že nenastane možnost, že školy, na které se dostane až v roce 2003, obdrží stejné počítače jako školy letos. To by si pak mohly připadat jako hardwarové smetiště.

Odpověď D. Fránka:

Smlouva mezi MŠMT a GD je uzavřena na dobu 36 měsíců, kdy GD garantuje té které škole zajištění služby definované smlouvou.

Předpokládá se, že pro každou další etapu realizace se již bude dodávat technologicky pokročilejší vybavení a připojení. Určitě dojde k modernizaci vybavení navýšení i kapacity připojení při prodloužení služby se stávajícím dodavatelem.


12) Bude ve smlouvě mezi školou a GD jasně uvedeno, že po ukončení smluvního vztahu mezi MŠMT a GD přejde síť i počítače bezplatně do majetku školy?

GD to sice inzeruje ve svých materiálech, ale co je psáno, to je dáno.

Odpověď D. Fránka:

V současné jsou zvažovány optimální způsoby jak uvedené převody majetku uskutečnit v souladu s ustanoveními I. Dílčí smlouvy.

Prováděcí smlouva počítá s následujícími kroky: síť LAN bude převedena do vlastnictví majitele budovy ihned po jejím předání do provozu, ostatní vybavení bude v majetku GD po dobu 36 měsíců, pak má opci na bezúplatný převod MŠMT, které rozhodne, jak dál s celou infrastrukturou naloží. Jako logické řešení se v tuto chvíli jeví, že poté bude infrastruktura zmodernizována, koncová zařízení se vymění za nová a služba bude pokračovat. O dodavateli této služby bude rozhodnuto před uplynutím stávajícího smluvního vztahu.


13) Jak se GD vypořádá s lokálním poskytovatelem připojení, pokud u něho budeme chtít zůstat?

Současný lokální poskytovatel nám garantuje dvojnásobnou rychlost než GD a i služby, které potřebujeme. Nebudeme muset toto připojení (ač je cenově výhodné) stále platit z prostředků školy?

Odpověď D. Fránka:

Tuto problematiku řeší ředitel školy prostřednictví Oblastního manažera na základě konkrétních zjištění v tom kterém školícím zařízení.

Pro Vaši informaci přikládám ještě schémata integrace (*.pdf, komprimováno v *.rar – 684 kB), ale popíšu integraci jak z hlediska vybavení, tak konektivity. Nejde vůbec o jednoduchý proces, protože je potřeba překonat řadu překážek čistě technických, jako je třeba soužití nejrůznějších systémů, i obtíží z hlediska kalkulace tak, aby výsledný obchodní model Generálního dodavatele byl pro školy přijatelný tak, jak to požaduje MŠMT.

Primárním principem je řídit se přáním a možnostmi každé školy. Proto byly zvoleny čtyři stupně integrace, které dovolují využití v zásadě jakéhokoliv počítače pro provoz ve škole.
Prvním minimálním stupněm je umožnění přístupu počítače k Internetu. Jde o řešení, které bude vhodné zejména pro nejstarší pracovní stanice. Jedinou součástkou nutnou pro tuto integraci je síťová karta, umožňující připojení počítače k zásuvce v lokální síti vybudované Generálním dodavatelem na škole.

Druhý stupeň integrace umožní pracovní stanici i přístup ke službám Školského intranetu, počítač ale stále nebude technologicky tak na výši, aby mohl být plnohodnotně provozován ve školní LAN. Opět bude v postatě jedinou potřebnou součástí síťová karta, v oblasti software už počítač bude muset splnit složitější kritéria.

Stejně tak se bude postupovat ve třetím stupni integrace, který umožní stávajícímu serveru využití služeb Školského intranetu, ale opět nebude propojen se serverem a sítí LAN, kterou ve škole vybuduje Generální dodavatel. Přes intranet bude mít samozřejmě přístup do Internetu.

První tři stupně integrace jsou řešením v případech, kdy škola chce investovat pouze jednorázově do připojení svých zařízení k vybudované nové síti, čtvrtý stupeň integrace počítá s tím, že se stávající počítačová síť plnohodnotně propojí se sítí, kterou má za úkol vybudovat Generální dodavatel. Tam již škola bude dohadovat s Generálním dodavatelem způsob úhrady za provoz celého systému a za jeho servis.

V oblasti konektivity se počítá rovněž se čtyřmi základními stupni integrace.
První znamená oddělené fungování dvou připojení, tedy nově budovaného připojení Generálního dodavatele i stávajícího providera.

Další stupeň umožňuje využití stávajícího připojení, kdy Generální dodavatel dohodne s nynějším poskytovatelem podmínky, za jakých může část připojení využít pro potřeby školské sítě a o kolik se tím zlevní provoz škole.

Třetí řešení počítá s dvojím přístupem, kdy Generální dodavatel i stávající poskytovatel umožní vstup do Školského intranetu.

Poslední stupeň integrace je opět komplexní začlenění celé stávající sítě do nově budované infrastruktury. Vždy závisí na konkrétní dohodě s lokálním providerem.

Jednorázové platby za integraci jsou omezeny počtem zapojených stanic. Pokud celkový počet počítačů včetně těch dodaných v rámci projektu Internet do škol přesáhne 19, bude potřeba navýšit kapacitu připojení a na tom se již finančně škola bude podílet. Dalším „zlomem“ je 40 počítačů, potom už závisí na individuální dohodě.


Závěr V. Hradeckého:

Co bylo vlastně cílem tohoto otevřeného dopisu, kromě získání informací, které jistě budou obsaženy ve Vaší odpovědi??

• upozornit na chyby v komunikaci mezi MŠMT a jednotlivými školami
  
• upozornit na znechucení učitelů (správců sítí), kteří na svých školách věnovali mnoho času a umu na vybudování informačního zázemí škol a nyní se s nimi nikdo nehodlá bavit a vnucuje jim své jednotné řešení
  
• upozornit na neúměrné průtahy projektu SIPVZ, za které nikdo nenese odpovědnost
  
• upozornit na fakt, že ač bylo lépe vybaveným školám garantováno, že nebudou v projektu znevýhodněny, nyní se tak bez okolků děje

Pevně věřím, že tento materiál bude prospěšný jako podnět k úvahám, a také doufám, že zveřejníte odpovědi na vyřčené otázky.

S úctou Vladimír Hradecký


Závěr D. Fránka:

Děkuji Vám za Vaše názory a náměty. Na rozdíl od Vás se domnívám, že projekt SIPVZ pokračuje v souladu s původním harmonogramem, v rozsahu, který je umožněn současným stavem státního rozpočtu.

Domnívám se, že realizujeme svým rozsahem ojedinělý a ve svém důsledku velmi pozitivní vzdělávací projekt. V komunikaci s převážnou částí pedagogické veřejnosti nemá sekce SIPVZ problémy, o čemž svědčí mimo jiné i monitoring vnímání projektu „Internet do škol“ širokou veřejností. Celá řada ředitelů a učitelů vnímá Projekt „Internet do škol“ pozitivně. Zvolené centrální řízené řešení realizace projektu přinese úsporu finančních prostředků a způsob realizace odstraňuje prokazatelné nerovnoměrnosti v kvalitě přístupu mladých lidí ke vzdělání.

Zároveň se domnívám, že pro řešení celé řady otázek, kterými se zabýváte, je Vaším nejvhodnější partnerem Váš nadřízený, tj. ředitel vaší školy, případně ICT K příslušného Pedagogického centra.

S pozdravem

VŘ sekce SIPVZ MŠMT
Ing. Drahomír Fránek

dokument