Nesporným zklamáním byla pro ministra školství Eduarda Zemana páteční schůze školského výboru Poslanecké sněmovny, která již podruhé odložila projednávání vládního návrhu školského zákona na polovinu dubna. Připomínky pravicových poslanců k zákonu spíše sílí, a jeho osud je tak stále nevypočitatelný.
Druhá verze školského zákona je nyní předmětem ostrých diskusí ve školském výboru Poslanecké sněmovny. “Nedostatečná provázanost státního programu vzdělávání nejen s rámcovými vzdělávacími programy, ale i se společnou částí maturitní zkoušky a ostatními částmi vládního návrhu školského zákona je natolik závažná, že lze vznést pochybnosti, zda by nám tato část v zákonné úpravě školského zákona tak výrazně chyběla.” Tak komentovala poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) informaci ministra školství o přípravě nových vzdělávacích programů, které zahájily program páteční 65. schůze sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Podobné výhrady vznesl v rámci obecné rozpravy i poslanec Walter Bartoš (ODS), který se domnívá, že ministerstvo školství sice usilovně pracuje na některých rámcových vzdělávacích programech, aniž by ovšem mělo základní představu o podobě státního vzdělávacího programu, který by měl být páteří vzdělávacího systému.
Podle náměstka ministra školství Jaroslava Müllnera však nelze zajistit, aby všechny stěžejní dokumenty, na kterých odborné týmy ministerstva školství současně pracují, byly zpracovány ve stejném termínu a ještě před schválením samotného školského zákona. Maturitní zkouška není podle jeho vyjádření přímo vázána na rodící se rámcové vzdělávací programy a v tomto smyslu není nutné mezi těmito částmi zákona hledat přímou návaznost.
Michaela Šojdrová je ovšem naprosto odlišného názoru a domnívá se, že schvalování rámcových vzdělávacích programů by nemělo být pouze exkluzivní výsadou ministerstva školství. Podle ní by do schvalovacího procesu měly být zapojeni další sociální partneři, kteří mají k dané oblasti vzdělávání přímý profesní vztah. Souvislost mezi maturitní zkouškou a rámcovými vzdělávacími programy je podle Šojdrové velmi úzká, neboť většina z nich jednoznačně vymezuje nejen proces, ale i výsledky vzdělávání českých školáků.
Zatímco informace ministra školství o přípravě vzdělávacích programů prošla jednáním školského výboru přes tyto věcné připomínky poměrně hladce, další bod programu, kterým byl vládní návrh školského zákona, narazil na těžkosti. Podvýbor pro školství totiž do doby zahájení schůze školského výboru neprojednal všechny pozměňovací návrhy poslanců. Podle předsedy podvýboru pro školství Brouska (ODS) se druhá verze vládního návrhu školského zákona setkala s řadou nových, ale i staronových námitek, které směřují zejména vůči systému financování škol, školské právnické osobě, maturitní zkoušce a ustanovením věnovaným domácímu vyučování.
Podle ministra školství Zemana, který jen krátce komentoval projednávanou předlohu školského zákona schválenou vládním kabinetem koncem října minulého roku, přepracovaný návrh nejen sbližuje financování škol a školských zařízení bez ohledu na zřizovatele, ale i vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání. Urychlené přijetí školského zákona je údajně nutnou podmínkou úspěšné transformace probíhající nejen ve školství, ale také v oblasti veřejné správy. Nynější roztříštěnou právní úpravu má podle něj nahradit nová komplexní norma, jejíž nepřijetí způsobí, že se řada škol ocitne ve vzduchoprázdnu a situace ve školství bude nezvladatelná.
Předseda parlamentního výboru pro vědu, vzdělávání a kulturu Petr Mareš (US-DEU) se však domnívá, že stav, který ministr školství ve svém úvodním vystoupení popsal, by skutečně nastal pouze v případě, kdyby byl školský zákon přijat sněmovnou v podobě, jakou má právě nyní. Podle Mareše ministerstvo školství sice přepracovalo školský zákon, který na jaře neuspěl v prvním čtení v Poslanecké sněmovně - jeho nová varianta již nepočítá s původním záměrem zrušit víceletá gymnázia, - ale pravicoví poslanci k němu mají stále velmi vážné výhrady. Občanským demokratům stejně jako Unii svobody se nelíbí navržený způsob financování škol, který vede k nepřehlednému způsobu přerozdělování peněz školám. Stejný odpor vyvolává i skutečnost, že z návrhu školského zákona nebyl vypuštěn institut školské právnické osoby, který Unie svobody nemíní akceptovat.
Pravicoví poslanci přicházejí se stále novými návrhy dílčích úprav školského zákona a mimořádnou iniciativu vynaložila v tomto směru poslankyně Michaela Šojdrová, která předložila školskému výboru balík pěti komplexních pozměňovacích návrhů. Ty jsou věnovány zejména otázkám individuálního vzdělávání žáků, maturitní zkoušce, postavení církevních škol a České školní inspekce ve školském systému a problematice rámcových vzdělávacích programů. Podle Šojdrové by měl být mimo jiné zřízen místo Státní maturitního centra Národní ústav pro hodnocení výsledků ve vzdělávání, který by se věnoval celé oblasti vzdělávacích výstupů daleko komplexněji, než jak jsou vymezeny v dosavadní předloze školského zákona.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat