Vít Šebor: Odbory dohodly zvýšení platů – je důvod k oslavám?

Spolu s ostatními státními zaměstnanci dostanou pracovníci ve školství od 1. března vyšší platy. Jejich mzdové tarify vzrostou průměrně o 11 procent. Kromě toho začne resort práce s odboráři jednat o přechodu z dvanácti platových tříd na šestnáctitřídní systém. Písemnou dohodu podepsal za vládu její místopředseda Vladimír Špidla, za školské odbory jejich předseda Jaroslav Rőssler. Tím je v podstatě odvolána hrozba drastických stávkových metod, které odboráři v případně neúspěchu doporučovali. Nárůst tarifní mzdy o 11  % od března znamená v celoročním průměru asi 9,3  %, přičemž odbory původně požadovaly 10  % od ledna. Dnešní dohoda se stane základem vládního nařízení, které vyjde ve sbírce zákonů do konce února.

Jak se procenta konkrétně promítnou do výplat? Návrh nových tarifních tabulek zahrnující diferenciaci mezi pedagogickými a nepedagogickými pracovníky by měl být v blízké době zveřejněn (i zde na České škole), předběžně udává Jaroslav Rőssler takovéto příklady: nastupující učitelka mateřské školy bude mít od března vyšší tarifní plat o 1000 korun, učitelka před penzí pak o 1350 korun. Začínajícímu učiteli základní školy vzroste tarifní mzda o 1300 korun, učiteli před důchodem o 1740 korun. V případě učitelů středních škol půjde o 1400 až 1930 korun měsíčně. (Zdravotníci si polepšili víc – zdravotní sestry o 1300 až 2000 korun a lékaři se dvěma atestacemi o 2900 až 4400 korun – tam jdou však zvýšené mzdové náklady na bedra zdravotních pojišťoven, a nikoli státu.)

Neméně významný je Špidlův závazek do konce března předložit návrh vládního nařízení o šestnáctitřídním katalogu prací. Nařízením se bude provádět již existující zákon, který vstoupí v platnost 1. 1. 2003. Učitelé by si měli jeho zavedením každopádně polepšit, protože se octnou ve vyšších třídách. Odbory se budou nyní podílet na stanovení tarifní stupnice v jednotlivých třídách a na jednáních o potřebném finančním objemu, neboť vláda ještě musí do voleb vypracovat návrh příštího státního rozpočtu. Na nový platový systém bude navazovat i koncepce dlouho očekávaného kariérního řádu učitelů.


Kde se na zvýšení platů vzalo?

V návrhu státního rozpočtu se počítalo s určitým růstem počtu zaměstnanců veřejné sféry, pro něž byly vyhrazeny finanční prostředky. Odbory se zavázaly akceptovat rozhodnutí, že k žádnému zvyšování stavů nedojde, aby ušetřené peníze mohly být použity na růst platů nynějších pracovníků.

Podle Rősslera s tímto nebude ve školství žádný problém, neboť žáků jen ubývá. „Kde asi jinde než ve státní správě se plánoval nárůst počtu zaměstnanců?“ dodal.


Předsevzetí a realita

Nezvýší se tarif na úkor nenárokových složek? Neuvidím na výplatní pásce nakonec stejnou sumu? To bezpochyby napadne mnohého učitele. Podle odborářů by k tomu rozhodně dojít nemělo, neboť vláda se zavázala, že celkový objem prostředků na nadtarifní složky zůstane zachován (i když to v písemné dohodě výslovně uvedeno není).

Podle Jaroslava Rősslera není v moci ministerstva ani odborů ovlivnit, aby ředitelé v prvních měsících po zvýšení tarifů nesnižovali nenárokové složky. „Mnoho ředitelů minulý rok, když se zvyšovaly tarify o 14  %, začalo argumentovat, že na to nebudou peníze, snižovali osobní ohodnocení a jen v prvním čtvrtletí z finančních prostředků uvolněných Ministerstvem financí nevyplatili 490 miliónu korun v nadtarifních složkách mezd. To jsou nezodpovědní lidé, kteří nemají na svých místech co dělat,“ řekl Rőssler. Dodal, že znovu osloví asociace ředitelů, aby svými kroky zbytečně nedráždili pracovníky ve školství.

„To je nehoráznost, házet všechno jenom na nás“, reagoval na to jeden z ředitelů škol, které Česká škola oslovila. „Minulý rok jsem skutečně musel v prvních měsících snížit osobní ohodnocení, ale jen proto, že peníze na upravený tarif přišly až s několikaměsíčním zpožděním. Kde jsem tedy měl ty peníze vzít? Z nenárokových složek, které jsem pak učitelům zpětně dorovnal.“


Dílčí úspěch, situaci ve školství ale nezmění

Každopádně by však – pokud vláda dodrží svůj slib – měl nárůst platů v celoročním srovnání odpovídat dohodnutému zvýšení tarifů. 11  % „hrubé“ tarifní mzdy znamená zvýšení o cca 8  % „čistého“, což by po odečtení očekávané inflace mohlo znamenat asi 4  % reálného růstu.

Je tedy jasné, že ani tato úprava nepřitáhne davy nadšených absolventů pedagogických fakult. Větší naděje lze vkládat do zmíněných šestnácti tříd a kariérního řádu. Opravdový posun by však znamenalo splnění volebního slibu, který byl znovu oprášen v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Platy učitelů by podle tohoto nového vládního dokumentu měly v roce 2005 dosáhnout hladiny 127  % průměrného platu v ČR. Po tomto datu se mají platy sice již stabilizovat kolem 130  % průměrné mzdy, to však odpovídá úrovni ve vyspělých státech, mezi něž bychom se konečně zařadili.

Vít Šebor