Dotaz: Učitelka, se kterou byl rozvázán pracovní poměr ve zkušební době (v roce 2000), požádala nyní vedení školy o pracovní posudek na sebe. Dopis byl zaslán doporučeně. Je povinností vedení školy odpovědět na tuto žádost? Který předpis upravuje vydávání posudků?
Povinnosti zaměstnavatele při vydávání pracovního posudku zaměstnanci upravuje § 60 odst. 1 zákoníku práce, kde je uvedeno:
„(1) Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve než v době dvou měsíců před skončením jeho pracovního poměru. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.“
V odst. 4 téhož paragrafu se pak stanoví, že v případě, kdy zaměstnanec nesouhlasí s obsahem pracovního posudku nebo potvrzení o zaměstnání, může se domáhat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně je upravit.
Pokud jde o povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci posudek o pracovní činnosti, není tato povinnost omezena jen na některé případy skončení pracovního poměru. To znamená, že uvedená povinnost platí i pro případ rozvázání pracovního poměru jeho zrušením ve zkušební době. Zákoník práce výslovně neuvádí dobu, po kterou trvá povinnost zaměstnavatele na žádost zaměstnance pracovní posudek vydat. V citovaném textu § 60 odst. 1 zákoníku se pouze stanoví, že tuto povinnost zaměstnavatel nemá dříve než v době dvou měsíců před skončením pracovního poměru.
Problém uvedený v dotaze je proto zřejmě nutné řešit výkladem. Podle našeho názoru má zaměstnavatel uvedenou povinnost vydat zaměstnanci pracovní posudek, pokud o to zaměstnanec požádá, za trvání pracovního poměru. Požádá-li později, není již dána povinnost zaměstnavatele plynoucí z existence pracovního poměru (protože tento pracovní poměr již netrvá), ale není žádným předpisem zakázáno pracovní posudek vydat. Záleží pak na rozhodnutí bývalého zaměstnavatele, zda pracovní posudek vydá, či nikoliv.
Chápat povinnost zaměstnavatele vydat pracovní posudek jako povinnost časově neomezenou by vedlo k těžko řešitelným situacím, kdy se např. na bývalého zaměstnavatele obrátí (bývalý) zaměstnanec se žádostí o pracovní posudek, ale u zaměstnavatele již není nikdo, kdo zaměstnance osobně „zažil“ v době jeho činnosti, a nelze proto z objektivních důvodů pracovní posudek ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1, poslední věta zákoníku práce vypracovat.
Závěr:
V tomto případě není povinností školy žádosti o posudek vyhovět.
Vít Berka
0 komentářů:
Okomentovat