Učitelé i žáci jsou navyklí, že hodnotit většinou znamená zkoušet v úvodní části hodiny. To vede k tomu, že v dalším průběhu vyučování jsou žáci pasivní a bez zájmu. Jak to zařídit, aby byl žák hodnocen průběžně, ve všech fázích vyučovací hodiny, a tak stále motivován k aktivitě?
Hodnocení většinou ztotožňujme jen s klasifikací známkami. Ve skutečnosti existuje neformálních "odměn" víc a mnoho učitelů průběžně hodnotí žáka za jeho dobré odpovědi, aktivitu a snahu v celé hodině: souhlasným přitakáním, pokýváním hlavou, úsměvem…
Problémem je, jak taková drobná ohodnocení evidovat – to je totiž důležité pro učitele i žáka, jak se pokusím vysvětlit níže.
Ve své školní praxi jsem vyzkoušel řadu způsobů evidence aktivity žáků ve vyučování. Nakonec jsem se přidržel tohoto řešení: Odpoví-li správně na otázku, sami si zaznamenají aktivní vstup například čárkou na připravený papír či do sešitu nebo vybarveným políčkem na čtverečkovaný papír. Na konci hodiny mi ohlásí počet aktivních vstupů. Nejlepší tři si poznačím znaménkem do klasifikačního archu. Zkoušel jsem s úspěchem zaznamenávat takovou aktivitu do speciálního seznamu žáků, veřejně vyvěšeného ve třídě.
K čemu je to dobré?
Těm nejaktivnějším se jejich snaha vyplácí - nejsou tak často zkoušeni u tabule. Vždyť jejich zájem a deklarované vědomosti průběžně dokazují, že učitelovu zvláštní pozornost nepotřebují. K aktivitě významně přihlížím při stanovení známky na vysvědčení. Je kritériem tam, kde je známka „nerozhodná". Těm aktivním pomůže k lepší, neaktivním k horší alternativě známky.
Nejdůležitější však je, že průběžná evidence aktivity žáky silně motivuje, vytváří soutěživou atmosféru v hodině a nutí i ty pasivnější ke zvýšené snaze. Metoda se podle mých dlouholetých zkušeností pozitivně odráží v nabytých vědomostech, které jsou díky tomu, že se žáci lépe soustředí v celém průběhu hodiny, ucelené a bez mezer.
Evidence učitele v průběhu hodiny nijak zvlášť nezatěžuje, protože si ji provádějí žáci sami. Ti se zároveň mezi sebou kontrolují a navzájem hlídají, aby některý nepodváděl a kladná hodnocení si nepřipisoval. Žáci si na způsob hodnocení rychle zvyknou a snaha ve vyučování se jim stane přirozenou součástí výuky. Učiteli je vhodnou pomůckou a podporou vyučování, zároveň zpětnou vazbou, zda žáci jeho výklad chápou a rozumí mu.
Na co se soustředit
Průběžné hodnocení ovšem vyžaduje od učitele takt. Měl by pravidelně střídat aktivní žáky a při vyvolávání preferovat ty méně aktivní, kteří se chtějí zapojit. Slabším dávat příležitost spíše při opakování a procvičování, nejschopnější si šetřit pro výklad nového učiva.
Důležité je naučit žáky poznat, kdy učitel odpověď uzná jako správnou. Používal jsem domluveného znamení po jejich odpovědi - pokývnutí hlavou. Ale nikdy by neměl učitel na konci hodiny zapomenout nechat žáky sečíst aktivitu a ocenit alespoň slovně ty nejlepší.
Oldřich Suchoradský
0 komentářů:
Okomentovat