Důvodem chystaných protestů je pondělní vládní návrh státního rozpočtu, podle něhož bude zvýšení mezd státním zaměstnancům, tedy i učitelům, odsunuto z ledna až na duben. Vedení školských odborů je odhodláno vyzvat k velmi tvrdým nátlakovým prostředkům, které by se dotkly i samotných žáků.
Důvodem je pondělní vládní návrh státního rozpočtu, podle něhož bude zvýšení mezd státním zaměstnancům, tedy i učitelům, odsunuto z ledna až na duben. Vedení školských odborů je odhodláno vyzvat k velmi tvrdým nátlakovým prostředkům, které by se dotkly i samotných žáků.
Průměrný plat pedagogických pracovníků je podle statistik vyčíslen na 14 470 Kč a po odečtení dopadu platů řídících pracovníků činí asi 13 800 Kč. Je třeba říci, že za vlády sociální demokracie došlo k vůbec největšímu nárůstu tarifních platů - o 41 %. Podle programového prohlášení vlády však měly v roce 2002 dosáhnout 130 % průměrného výdělku v ČR, čili přes 18 000 Kč. Přestože je již delší dobu jasné, že této hladiny dosaženo v žádném případě nebude, školská veřejnost vzala zavděk alespoň zářijovým slibem Eduarda Zemana navýšit od počátku příštího roku tarify o 10 %.
Všechno je jinak
V pondělí však přišla studená sprcha. Vláda byla nucena snížit plánovaný schodek státního rozpočtu a škrty se dotkly i státních zaměstanců. Termín plánovaného zvýšení platů byl proto posunut z ledna na duben, a na 800 tisících zaměstancích se tak ušetřilo 1,5 miliardy korun. Podle Jaroslava Rősslera, předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS PŠ), se odbory o této skutečnosti dozvěděly až z tisku.
Vedení ČMOS PŠ proto včera odpoledne vyhlásilo stávkovou pohotovost. Jejím cílem je přinutit vládu, aby zrevidovala své rozhodnutí a vrátila se k původnímu slibu. V úterý 6. listopadu má na toto téma proběhnout jednání mezi odboráři a vicepremiérem Vladimírem Špidlou. Zda se stávková pohotovost promění ve skutečné protesty, rozhodne postoj vlády a poté i schvalování rozpočtu v poslanecké sněmovně. První čtení zde začne již 9. listopadu.
Hlava nehlava
A co se stane, pokud odbory svých požadavků nedosáhnou? „Nechceme opakovat chybu z roku 1997, kdy jsme vyzvali k celoplošné stávce, které se zúčastnilo 65 000 lidí. Výsledek byl takový, že tito lidé nedostali svoji denní mzdu“, řekl České škole Jaroslav Rőssler. “Chceme, aby se do akce zapojilo mnohem menší množství učitelů, například tím, že na středních školách zablokujeme klasifikaci v pololetí. To znamená nepřipuštění k maturitám se všemi důsledky.“ Jinou variantou je podle Rősslera neklasifikovat žáky v devátých třídách, a zablokovat tak přijímací řízení na vyšší vzdělávací stupně.
Uvažované metody jsou opravdu dosti drastické. Navíc jimi v lednu již nelze zvrátit parlamentem schválený zákon o rozpočtu. Je tedy otázkou, jaký smysl by takové nátlakové akce měly. “ Já myslím že obrovský, “ říká k tomu Jaroslav Rőssler. “Nic již nezměníme, ale avízo dopředu je to velice silné. Vzdělání se již jednou musí stát prioritou a politici se nemohou spoléhat na to, že učitelé si nechají donekonečna všechno líbit”.
Pozn. autora: Velmi by mne zajímalo, jaký názor máte na tato slova vy. Častokrát slýchávám a čtu v novinách i diskuzním fóru, že učitelé nejsou schopni tak účinné akce, jako ostatní profese a koneckonců i jejich vysokoškolští kolegové. Nyní možná přichází chvíle, po níž mnozí učitelé volali - a to i ti, kteří odbory příliš nemilují. Je legitimní vzít studenty za rukojmí svých požadavků? Nebo je to již za hranicí slušnosti? Podporujete odbory v jejich postupu? Máte jiné řešení?
Vít Šebor
0 komentářů:
Okomentovat