Meziresortní komise včera po téměř půlročních průtazích vybrala generálního dodavatele počítačové infrastruktury pro všechny ZŠ a SŠ. Podle očekávání se jím definitivně stalo uskupení AutoCont On Line a Český Telecom. Ve stejné době již zástupce konsorcia Jaromír Horák v Brně na ICT FÓRU 2001 objasňoval plánovaný průběh realizace projektu. Co tedy školy mohou očekávat?
Oživeno (18.10) informacemi z tiskové konference MŠMT .
Meziresortní komise včera po téměř půlročních průtazích vybrala generálního dodavatele infrastruktury v rámci SIPVZ. Podle očekávání se jím definitivně stalo uskupení AutoCont On Line a Český Telecom. Ve stejné době již zástupce konsorcia Jaromír Horák v Brně na ICT FÓRU 2001 objasňoval plánovaný průběh realizace projektu. Co tedy školy mohou očekávat?
Průběh realizace
Začněme časovým plánem. V následujících 30 dnech by mělo proběhnout jednání mezi konsorciem ACOL – ČTe a ministerstvem, ústící do podpisu finálního kontraktu, který by přesně specifikoval dodávku do veškerých podrobností. Od okamžiku podepsání bude mít konsorcium dvouměsíční lhůtu na výběr lokálních dodavatelů a přípravu centrálního internetového serveru, v lednu 2002 má začít realizace na školách. V prosinci 2003 by již veškerá technika měla být v učebnách, většina z ní dokonce do července (90%).
Zde bych rád doporučil návštěvu webu www.acol.cz, na němž je nyní k dispozici elektronická podoba informačního letáku z konference na Invexu (ke stažení ve formátu pdf přímo zde). V něm najdete základní fakta o plánovaném průběhu projektu. (Společnost také připravuje informační server na http://www.indos.cz./). V tomto článku bych je chtěl spíše doplnit o další informace, které vyplynuly z odpovědí Jaromíra Horáka na zmiňovaném setkání se zástupci škol.
Internet, intranet a lokální sítě
Dobrou zprávou nejen pro školy, ale i pro lokální providery je možnost zachování kvalitního stávajícího internetového připojení. Pojem „kvalitní“ bude v tomto případě nejvíce odvozen od srovnání s pevným připojení, které GD nabídne konkrétní škole. Podle slov J. Horáka budou školy rozděleny do šesti velikostních kategorií, přičemž nejnižší garantovaná rychlost i pro ty nejmenší je 64 Kb/s, ty největší by údajně mohly dostat až 2 Mb/s – což se člověku skoro nezdá … V případě, že se škola rozhodne ponechat si stávající připojení, GD převezme její platbu providerovi a přesměruje připojení do uzavřeného školského intranetu. V opačné variantě bude připojena generálním dodavatelem.
Navzdory předchozím spekulacím se naštěstí nepotvrdil záměr centrálně cenzurovat přístup ze školského intranetu do veřejného internetu. Jediným „firewallem“ prý bude sama škola, která určí míru filtrace obsahu internetu pro své žáky. Bohužel se naopak potvrdila špatná zpráva, že do školského intranetu, a tedy i na vzdělávací portál, nebude ani pro autorizované osoby možný přístup zvenčí. Učitelé, natož pak žáci a rodiče, kteří se na svém domácím počítači budou chtít do intranetu připojit, mají zkrátka smůlu. Podle Horáka se konsorcium bude snažit toto omezení zrušit případným dodatkem k základní smlouvě. Později.
Co se týče lokálních sítí, školy budou rozděleny pouze do dvou velikostních kategorií. V těch malých (menšina) budou počítače jen koaxiálně propojeny. V těch větších (většina) bude instalována plnohodnotná strukturovaná kabeláž LAN, s minimální propustností 100 MB/s.
Velmi potěšitelný je záměr, aby s novou školní sítí měl každý učitel ve svém kabinetě připravenou datovou přípojku, přestože v rámci tohoto projektu dostatečné množství počítačů pochopitelně dodáno nebude. Celkově by měla být infrastruktura navržena co nejotevřenější, snadno rozšířitelná.
Počítače
Podle kategorizace do šesti velikostních skupin také škola dostane určitý počet pracovních klientských stanic. V zadávací dokumentaci tendru na GD stát požaduje celkově 50 000 stanic, podle Horáka však tento počet bude o něco málo nižší. Pokud pro jednoduchost vycházíme z původního počtu s tím, že škol je v ČR zhruba 7000 (záleží na metodě sčítání), vyjde nám orientační poměr 7 PC na školu; na konferenci bylo bez bližší konkretizace zmíněno rozpětí zhruba 5 – 10 stanic pro školu. To ovšem není závratné číslo a mnohé školy, zejména střední, disponují daleko vyšším počtem. SIPVZ je zkrátka projektem, který výrazně pomůže především „nedotknutým“ školám, a zdvihne tak základní úroveň v celém státě. To, že by si pokročilé školy dokázaly se svým podílem často poradit lépe bez GD, je pochopitelná daň zvolenému systému. Daň této veskrze sociálně-demokratické myšlence, že základní standard je potřeba zajistit všem bez rozdílu, nehledě na zásluhy.
Softwarový balík, který bude se stanicemi distribuován, jsem již zmiňoval v dřívějším článku. Stručně zopakuji, že na otázku „Co bude v základním SW balíku na každé klientské stanici?“ mi Vlastimil Palata (z téhož konsorcia) odpověděl: „Záleží na požadavcích resortu. V naší nabídce je na každém PC jako desktop OS navržen MS Windows 2000 Professional CZ + další SW v tzv. School Agreementu: Microsoft Office Standard / Professional Edition; Microsoft Windows Upgrades; Microsoft BackOffice Server / Small Business Server Client Access License (CAL); Microsoft Encarta Reference Suite & Encarta Online; Microsoft Visual Studio Professional Edition a Microsoft FrontPage.“ (V článku se dotýkám i způsobu, jakým GD naplňuje podmínku plurality platforem).
Integrace
Zmiňovaný informační leták věnuje nemalou pozornost spolupráci s lokálními dodavateli, v níž bude mít velkou roli tzv. oblastní manažer, mající za úkol komunikovat s vedením školy a zřizovatelem. Základní postup bude podle J. Horáka takový, že oblastní manažer kontaktuje ředitele, jemuž po prohlídce školy navrhne technické řešení integrace nabízené infrastruktury. Ředitel buď jeho návrh projektu plně akceptuje, nebo je bude připomínkovat až k oboustranně přijatelnému řešení, zejména co do využitelnosti stávajícího vybavení. V každém případě má však ředitel právo odmítnout účast v programu. Jak jinak. V informačním letáku jsou principy ochrany stávajících investic zhruba popsány, pravidla budou ještě upřesněna ve finální smlouvě s ministerstvem.
Neuzavřeno?
Tolik snad hlavní údaje, které by vám měly doplnit oficiální informace. Pokud vám připadne, že jsem na jakoukoli podstatnou věc zapomněl, vložte prosím své otázky do diskuzního fóra. Pokusím se na ně zjistit odpověď.
Osobně vidím jisté nebezpečí v komplikacích, které mohou být paradoxně způsobeny příliš náhlým postupem projektu: vybavení počítačové učebny není jen věcí kabeláže a navezení počítačů. Řešení silových elektrických rozvodů by sice mělo být součástí dodávky LAN, jde však také o nábytek počítačové učebny, osvětlení apod. Pokud nebudou školy (zřizovatelé) schopny rychle vše připravit, neboť žádné oficiální informace dosud nedostaly, budou počítače stát na zemi na chodbě?
Ale mnohem zásadnější ohrožení se rýsuje z úplně opačné strany. Zazněly totiž návrhy některých politiků, že probíhající roztržku s vysokými školami je možné řešit i tak, že se peníze vyčleněné na tento rok pro SIPVZ převedou právě jim.
Oživeno (18. 10. 2001):
Na dnešní tiskové konferenci Drahomír Fránek, vrchní ředitel sekce SIPVZ na MŠMT, prohlásil, že pracovní skupina zástupců ministerstev školství a financí došla ke stanovisku, že peníze vyhrazené pro letošní realizaci SIPVZ lze převést do dalšího rozpočtového období, pokud by nebyly proinvestovány. Toto stanovisko nyní musí být potvrzeno ministrem Jiřím Rusnokem. Podle Fránka by v tomto případě nehrozilo jejich použití na jiné účely.
O funkci generálního auditora, který bude mít za úkol kontrolovat dodávky generálního dodavatele, se v současné chvíli ucházejí jen dvě společnosti. Ostatní zájemci nakonec nabídky nepodali, jeden z nich byl odmítnut pro formální nedostatky nabídky. Podle Jakuba Rainische z koordinačního centra pro SIPVZ však ani v případě průtahů s výběrem auditora nehrozí pozastavení projektu, protože kontrolu dodávek lze provádět i zpětně.
Úplně jiným překvapením je zpráva o pokračujícím úsilí neúspěšného Contactelu, který se údajně vůči výsledkům soutěže odvolal u Vrchního soudu v Olomouci. Drahomír Fránek ani ministr Karel Březina tuto informaci oficiálně nepotvrdili. Pokud by Contactel dosáhl vydání předběžného opatření, rozjíždějící se projekt by tím mohl být znovu umrtven minimálně na 3 až 4 měsíce.
Vít Šebor
0 komentářů:
Okomentovat