Učitelka na naší škole čerpala v prvním pololetí letošního roku mateřskou dovolenou (placenou). V návaznosti na to čerpala řádnou dovolenou na zotavenou v nekráceném rozsahu. Zaměstnankyně se odvolává na údajné ustanovení nařízení vlády k provedení zákoníku práce, podle něhož se doba čerpání mateřské dovolené a dovolené na zotavenou považuje za výkon práce a z této informace vyvozuje, že ji vznikl nárok na další plat.
Učitelka na naší škole čerpala v prvním pololetí letošního roku mateřskou dovolenou (placenou). V návaznosti na to čerpala řádnou dovolenou na zotavenou v nekráceném rozsahu. Zaměstnankyně se odvolává na údajné ustanovení (…) nařízení vlády k provedení zákoníku práce, podle něhož se doba čerpání mateřské dovolené a dovolené na zotavenou považuje za výkon práce, a z této informace vyvozuje, že ji vznikl nárok na další plat.
V ustanovení § 40 odst. 1 až 3 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony jsou skutečně stanoveny doby, které i když v nich zaměstnanec nepracuje, se posuzují jako výkon práce a to jednak obecně a jednak zvlášť pro účely dovolené na zotavenou. V odst. 4 uvedeného § 40 vládního nařízení je však výslovně uvedeno, že „ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí pro účely vzniku nároku na mzdu (odměnu) za vykonávanou práci“. Vznik nároku na další plat je tedy nutno posuzovat podle ustanovení § 10a) nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací ve znění pozdějších předpisů, kde je v odst. 1 a 2 uvedeno:
(1) Zaměstnanci náleží v každém pololetí kalendářního roku další plat, pokud v něm odpracuje alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele v témže pracovním poměru, neskončí-li tento pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v prosinci. Splnění podmínky trvání téhož pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli se nevyžaduje, dojde-li ke změně zaměstnavatele a k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě zákona.
(2) Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec
- a) odpracoval převážnou část své směny,
- b) čerpal dovolenou na zotavenou v rozsahu poloviny své směny a větším,
- c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,
- d) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele v rozsahu poloviny své směny a větším,
- e) nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.
Zahrnutí žádných jiných dob pro účely vzniku nároku na další plat, tedy ani doba mateřské dovolené (tzv. placené), ani doba rodičovské dovolené, která by po ní následovala nebo doby péče o dítě, zmíněné nařízení vlády neumožňuje. V případě uvedeném v dotaze zaměstnankyni další plat za první pololetí nenáležel, protože splnila pouze jednu podmínku pro vznik nároku na tento plat (podmínku trvání pracovního poměru). Podmínka odpracování 65 dnů splněna nebyla.
Vít Berka
0 komentářů:
Okomentovat