Ministr školství je jen obětí předvolebního boje, tvrdí ČSSD. Slib jsem neporušil a vysoké školy se o sebe neumějí postarat, říká on sám. Je škůdcem našeho školství, tvrdí o něm rektoři. Peníze záleží na ODS, ale řešení už vlastně máme, prohlašuje premiér … Konflikt začíná být trochu nepřehledný, shrňme si proto události i argumenty posledních týdnů.
Současný konflikt Eduarda Zemana a vládního kabinetu s vysokými školami začal naprosto nenápadně, přestože jeho kořeny jsou mnohaleté. Vysoké školy prý v létě špatně pochopily výrok ministra školství a v dobré víře, v podstatě na vlastní náklady a bez přispění státu, přijaly téměř 10 procent uchazečů navíc. Nyní jim hrozí, že nebudou schopny zajistit všechny studijní programy. Naléhají proto na ministra školství, aby svůj slib čestně splnil.
Žádný slib jsem nedal!
Ministr Zeman ale podle jeho mluvčí Vladimíry Al-Malikiové udělal pro vysoké školy maximum možného. Jeho slib doslovně zněl: „v návrhu rozpočtu resortu školství budeme žádat pro vysoké školy dvě miliardy navíc. Tento slib byl na sto procent splněn, přestože peníze nejsou. Prostě to nevyšlo! Resort má ale místo požadovaných 83,3 miliardy korun na rok 2002 dostat jen 78,3 miliardy korun, což umožní pouze desetiprocentní zvýšení platů pedagogů. „Já bych možná začal od toho, že žádný takovýto slib ode mě vysoké školy neměly“, prohlásil ministr Zeman v televizním pořadu Netopýr a ani nehnul brvou. „Bavili jsme se při přípravě rozpočtu o tom, kolik by vysoké školy potřebovaly a u pana místopředsedy Špidly jsme se dohodli na tom, že budeme prosazovat do návrhu zákona o dvě miliardy pro vysoké školy více. To je vše, co tady bylo slíbeno. Žádný můj slib, že mohou spoléhat na dvě miliardy, nikdy nepadl.“
Krize vyvolaná nedostatečným financováním vysokých škol se v poslední době projevila v několika událostech. Na konci září se vláda spolu s ministrem školství pokusili o hattrick. Na setkání zástupcům vysokých škol totiž navrhli zajímavé řešení. Peníze by vláda získala z úvěru od Evropské banky pro obnovu a rozvoj a vysoké školy by splácely úroky. „Když nemáte peníze na vysoké školy,“ vzkázala vláda rektorům, „půjčte si a stát bude tuto půjčku garantovat.“ Z čeho by vysoké školy splácely více než dvacetiprocentní úrok, to vládu příliš nezajímá. Zeman koneckonců již několikrát prohlásil, že by se naše školy (po vzoru těch západních, zejména amerických) měly uživit především samy zpěněžováním svého vědeckého potenciálu. Ačkoliv řada rektorů po tomto jednání uvažovala o rezignaci, dnes pochopili, že tento demonstrativní akt patovou situaci vysokých škol nevyřeší a vládu, které je to v podstatě jedno, ani příliš neobměkčí. Současné požadavky zástupců vysokých škol nepovažuje za oprávněné jen akademická obec. Obě komory českého parlamentu stejně jako i Hospodářská komora stojí za vysokými školami, ale mají jeden malý nedostatek. Nemají peníze.
Spirála kritiky
Nejprve ministra školství kritizoval rektor ČVUT Jiří Witzany, když řekl, že Eduard Zeman vysokým školám neprospívá. Předseda lidovců Svoboda ho dokonce nedávno vyzval k „čestné“ rezignaci. Hlavu ministra školství žádají i akademici liberecké Technické univerzity stejně jako i předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová a dnes již většina rektorů vysokých škol. Na obranu ministra přispěchala jedině odborná komise pro školství a politiku vzdělávání ÚVV ČSSD – prý je pouze zřejmé, že v ČR začal předvolební boj.
Rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Ivan Wilhelm se v pondělí setkal s předsedou školského výboru Poslanecké sněmovny Petrem Marešem (US). Akademická obec totiž pochopila, že dlouhý maratón jednání s ministrem školství a vládou nevedou v podstatě k ničemu, a obrací se o pomoc k opozici. Obě strany se nesporně shodují v tom, že ministr školství Zeman programově znevýhodňuje vysoké školy oproti ostatním oblastem školství, protože je v řízení resortu ovládán zájmovými skupinami a odborářskými bossy, navázanými na základní školy.
Vysoké školy vzkazují: Pohár přetekl
Nekonečná jednání bez konce s ministrem školství přesvědčila většinu rektorů vysokých škol, že smířlivý a akademicky chápavý přístup je k ničemu. Pohár přetekl, vzkazují vysoké školy a začínají se bouřit. Představitelé vysokých škol zahájili protest proti nedostatku peněz, který podle nich ohrožuje vzdělávání, výzkum i vývoj univerzit a vysokých škol odkud odcházejí kvůli nedostatečnému ohodnocení zejména mladí učitelé.
Trpělivost však ztratilo i vedení většiny vysokých škol a akademické senáty. Olomoucká univerzita minulou středu přerušila na dvě hodiny výuku. Obdobně i Akademický senát Karlovy univerzity dal v pátek protestům na všech svých fakultách zelenou. V úterý se uskutečnilo protestní shromáždění na Fakultě tělesné výchovy a sportu a na středu dvouhodinové přerušení výuky chystá Fakulta sociálních věd UK. Pokud ministerstvo školství nesplní svůj slib, připojí se k protestním akcím nejen Vysoká škola ekonomická v Praze, ale nepochybně i řada dalších vysokých škol; např. akademický senát Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně hodlá vyzvat ostatní senáty všech vysokých škol v České republice k jarní hromadné stávce. "Zažalujme ministra školství u Evropského soudu. Přerušme výuku a pojďme stávkovat. Zrušme přijímací řízení pro příští rok." I takové návrhy zaznívají z řad vysokoškoláků.
Akademici však reagují také velmi racionálně. Pokud vysoké školy nedostanou slibované dvě miliardy korun ze státního rozpočtu, přijmou vysoké školy v příštím roce daleko méně studentů. Univerzita Karlova například hovoří o čtyřicetiprocentním snížení počtu přijatých uchazečů.
Kdo jde dnes vlastně komu po krku?
Před příchodem sociální demokracie do Strakovy akademie bylo nejoblíbenějším bonmotem Miloše Zemana rčení – „jít vládě po krku“, kterým se zapsal do zlaté pokladnice české politické rétoriky. Doba a role se však změnily a stejný bonmot se dnes stal mottem akademické obce, v tomto případě jej ale premiér považuje za akt ryzího vydírání. Zeman v nedělním televizním pořadu Sedmička prohlásil, že s ODS dohodnutý deficit deset miliard korun pro rok 2002 zvýší případně na 15, čímž získá finance pro vysoké školy. Současně naznačil, že pokud ODS nepodpoří předložený rozpočet, tak poruší opoziční smlouvu, a ČSSD pak bez výčitek předloží rozpočet nový a s dostatkem financí pro vysoké školy. Zdá se to jako elegantní politické řešení, které však nevede k hledání rezerv ve státním rozpočtu, ale k dalším šachovým partiím na dnešní rozhádané politické scéně. Řešení v podstatě ekonomického problému dnes kuriózně stojí (a padá) na dohodě dvou politických stran, ČSSD s ODS.
Světlo na obzoru, nebo jen další mlžení?
Snad jediným optimistou je v tomto směru vicepremiér Pavel Rychetský, který na sobotní okresní konferenci ČSSD ve Strakonicích nabídl vysokým školám další nadějné řešení: případným zdrojem peněz na tento účel by mohla být deblokace ruského dluhu vůči České republice. O drahocenný čas však hraje i ministr školství. "Druhá možnost je signál ministerstva financí, že je nad očekávání dobrý výběr daní," uvedl ministr školství v pátečním rozhovoru pro Český rozhlas. Předseda sněmovního školského výboru Petr Mareš z Unie svobody je naopak přesvědčen, že chybějící peníze lze nalézt v samotném rozpočtu, jehož část je určena na státní informační politiku ve vzdělávání (!) a na politiku zaměstnanosti.
Ministrem školství slibovaný boj o financování vysokých škol na pondělním jednání vlády se ovšem nekonal, protože ke konkrétnímu rozhodnutí ministři nedospěli. Vláda vyčká, až jak dopadne projednává návrhu zákona o státním rozpočtu ve sněmovně. Na obzoru je tedy další drahocenný čas pro vládu, který ovšem v případě vysokých škol je hrou o nervy. Slíbené peníze by se prý mohly na kontě vysokých škol objevit až v druhé verzi rozpočtu, která se připravuje pro případ, že stávající varianta neprojde sněmovnou.
Ve čtvrtek bude o této variantě jednat Česká konference rektorů, ve čtvrtek také proběhne tisková konference ministerstva školství, na níž chce E. Zeman přednést řešení problému. Premiér Miloš Zeman totiž včera v Poslanecké sněmovně řekl, že vláda "už dávno ví", kde vzít slíbené dvě miliardy korun pro vysoké školy. Odmítl však upřesnit, kde tyto peníze najde. Sdílnější nebyl ani Eduard Zeman. "Řešení je, ale je na něj informační embargo," prohlásil. Oba dva pak pouze odkázali na čtvrteční
konferenci. Co nového asi přinese? Tentokrát již vláda nemlží a skutečně má reálnou představu, odkud ty proklaté dvě miliardy získat? Pokud ano, dostanou všichni pedagogové jasný signál, že metoda stávkových protestů - po vzoru železničářů, zemědělců, dovozců ojetin atd. - je jediná účinná, jen tak že lze prosadit své požadavky.
Anna Koutňáková
0 komentářů:
Okomentovat