Ministerstvo školství ve spolupráci s několika opozičními poslanci přepracovalo školský zákon, který se nedávno vydal na další pouť do vládního kabinetu. Je až paradoxní, jak snadno jsou v něm osmiletá gymnázia de facto vymazána ze školského systému.
Sněmovní odborníci na školství ze čtyřkoalice a ODS na počátku července nabídli ministru Eduardu Zemanovi pomoc při přípravě nového návrhu školského zákona. Experti tehdy vytipovali celkem šest klíčových sporných bodů, které bude nutné v návrhu změnit, aby mohl být sněmovnou přijat. Hlavním problémem zamítnutého návrhu byl podle opozičních poslanců především neprůhledný a neefektivní způsob financování školství, ale i nesystémové zařazení vyšších odborných škol či přemíra úřednické byrokracie. Po letní usilovné práci, obnášející dohromady tři společná jednání, se ovšem žádný z těchto bodů nepodařilo vyřešit.
Pokud uspěje nový návrh ve vládě, bude se jím v prvním čtení zabývat sněmovna ještě letos, pravicoví poslanci však k němu mají stále výhrady. Není velkým překvapením, že občanským demokratům se nadále nelíbí navržený způsob financování škol a jejich právní postavení. "Mám pocit, že změny jsou velmi kosmetické. Naše stanovisko zůstává stále negativní a tento zákon nepodpoříme," řekl na konci září poslanec Walter Bartoš. Přerozdělování peněz školám kritizuje i Unie svobody a zatím se definitivně nerozhodla, zda nový návrh podpoří.
Víceleté gymnázium jako průchozí pasáž
Jeden velký problém se však zdánlivě vyřešit podařilo. Ministerstvo již nenavrhuje rušení šesti a osmiletých gymnázií. Jejich vzdělávací program však se souhlasem opozičních poslanců člení na dva stupně, nižší a vyšší. Při postupu z nižšího do vyššího stupně gymnázia by žáci museli na konci kvarty absolvovat přijímací řízení, podobně jako jejich vrstevníci v deváté třídě. Podle ministerstva by jeho náročnost byla plně v pravomoci jednotlivých ředitelů škol. Účelem této úpravy je prý umožnit žákům devátých tříd základních škol vstoupit do vzdělávání ve víceletém gymnáziu a zároveň ověřit, zda žáci nižšího gymnázia splňují předpoklady ke studiu na vyšším. Pokud ne, nemohou na gymnáziu pokračovat.
Je až paradoxní, jak snadným tahem ministr školství dokázal osmiletá gymnázia de fakto ze systému vymazat. Návrh na “prostupnost” víceletých gymnázií, do nichž by mohli nastoupit i žáci po ukončení ZŠ, je typickým tahem chytré ministerské horákyně. Přijetím absolventů 9. tříd základních škol totiž tato instituce ztratí charakter typického osmiletého gymnázia, neboť pro nově nastoupivší žáky bude škola v podstatě fungovat jako gymnázium čtyřleté. Stane se v jistém smyslu jakousi průchozí pasáží. Část žáků bude studenty s osmiletým typem studia, část odejde a budou nahrazeni novými žáky se čtyřletým studijním cyklem.
Veřejnost - zejména ta, která byla s gymnázii nějakým způsobem spjata - v minulosti ostře nesouhlasila se Zemanovým návrhem na jejich postupné zrušení a tomuto tlaku ministr nakonec ustoupil. Zato nyní zástupci víceletých gymnázií žádné zvláštní výhrady nemají, alespoň podle jejich profesní reprezentace. Včerejší Mf Dnes citovala předsedu asociace ředitelů gymnázií Alfreda Dytrta, který uvedl: "Dvakrát se nám to nelíbí, ale také nám to nevadí.“ List dále cituje jeho kolegu, který si nepřál být jmenován: "Jsme hlavně rádi, že se s námi už zase počítá…“ Asi věděl, proč chce zůstat v anonymitě, protože většina rodičů, kteří mají své potomky na osmiletých gymnáziích, jeho vstřícnost sdílet nebude. Jistota kvalitního vzdělání až do maturity pro ně byla nepochybně významným důvodem, proč své dítě na gymnázium dávali. A nuceně opustit školu po čtyřech letech studia je určitě horší, než se na ni vůbec nedostat. Mnoho rodičů nyní asi napadne, že ten minulý humbuk vedli ředitelé opravdu jen kvůli svým postům, nikoli z přesvědčení hájit tento tradiční typ vzdělávací instituce.
Co napadá vás, milí čtenáři?
Anna Koutňáková
0 komentářů:
Okomentovat