V poslední době se objevují krátké zprávy o záměrech toho či jiného kraje optimalizovat síť svých středních škol, někde prý až na polovinu. Bez tohoto řezu nebude údajně možné zajistit jejich financování. Doba přituhuje především pro méně naplněné školy, alespoň některým z nich však může pomoci jedna nenápadná novela.
V poslední době se jen množí krátké zprávy o záměrech toho či jiného kraje optimalizovat síť svých středních škol, někde prý až na polovinu. Bez tohoto řezu nebude údajně možné zajistit jejich financování. Doba přituhuje především pro méně naplněné školy, alespoň některým z nich však může pomoci jedna nenápadná novela.
Česko je doposud zemí s druhým nejvyšším počtem maturantů v Evropě. Vyplývá to z posledního výzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který byl pod názvem Education at a Glance 2001 nedávno zveřejněn v Paříži. Soudě podle současného vývoje v oblasti regionálního školství na tom v příštích letech možná budeme hůře.
Tiše odložený problém
Poslanci ČSSD a KSČM v minulém týdnu v Poslanecké sněmovně zablokovali debatu o finančních problémech v regionálním školství. Zařadit tento nový bod na program jednání navrhl předseda sněmovního školského výboru Petr Mareš (US), který kolegy upozornil, že v regionálním školství nyní chybí stamiliony korun, a školy tak před koncem roku nebudou mít čím topit. Opozice marně navrhovala zařadit problematiku regionálního školství do sněmovního programu již před týdnem. Ministra školství nechává tato drobná piha na krásné tváři regionálního školství prozatím v klidu. Není divu. Ve srovnání s akutní revoltou na vysokých školách tento problém patrně „počká“.
Celkově chybí na provoz školám, jejichž zřizovateli jsou nyní kraje, zhruba 350 až 400 miliónů korun. Tato částka je asi pětinou ze všech předpokládaných výdajů. “Dalšími finančními prostředky na provoz regionálního školství naše ministerstvo již v tomto roce nedisponuje,” odpověděl nedávno na dotaz České školy o možném navýšení finančních prostředků krajům náměstek ministra školství Jaroslav Műllner. “Po přechodu základních a středních škol do působnosti krajů”, dodal, “je nutné krajské úřady odkázat na ministerstvo financí, se kterým by měly vést další jednání.”
Černý Petr krajům aneb optimalizace
Zatímco koncem minulého školního roku trvalo mnoha krajským hejtmanům podepisování zřizovacích listin středních škol téměř pět hodin, v dalších letech to budou mít patrně daleko jednodušší, neboť řada z nich vážně zvažuje urychlení procesu postupné optimalizace, tedy zrušení některých středních škol.
Důvody pro plánovanou optimalizaci ovšem nejsou jen čistě finanční, je jím i trvale klesající zájem studentů a učňů o některé typy škol. Vedení krajů se snaží zmírnit napětí obvyklým prohlášením, že restrukturalizací by neměly ubývat obory ani počty žáků a studentů. Měly by jen ubýt některé školy s tím, že studenti přejdou na jiné, v nichž jsou prý vhodnější podmínky. Takto ideální průběh optimalizace bude pochopitelně záviset především na finančních prostředcích, které budou mít kraje k dispozici.
Restrukturalizaci středního školství již pomalu připravuje například Jihočeský kraj, který prvého října převzal od ministerstva školství 189 škol a školských zařízení. Zástupce jihočeského hejtmana Karel Vachta (ČSSD) odhaduje nadbytečnou kapacitu těchto zařízení na dvacet procent, ale úředníci jeho úřadu anonymně mluví až o polovině středních škol. Důvodem je jednak nedostatek peněz na jejich provoz, jednak nižší naplněnost některých středních škol, která se v průměru pohybuje kolem osmdesáti procent. Dalšími dílčími kroky jihočeského krajského školství pak bude slučování zvláštních škol a některých pedagogicko-psychologických poraden.
Podobné změny v síti středních škol už v tomto školním roce chystá podle informací radního Jana Tomčíka (ČSSD) i pražský Magistrát, který hodlá zahájit první přípravnou etapu optimalizace sloučením některých středních škol. Podobný záměr se však týká i některých mateřských a základních škol a příklady z jiných krajů bychom mohli pokračovat.
S radikálnějším rušením středních škol se ale zatím čeká, až proběhnou parlamentní a komunální volby, neboť optimalizace by mohla ohrozit poklidný průběh budoucích voleb – téma je přece jen příliš horkým bramborem. "Nechceme tyto změny uspěchat; reforma musí být zásadní a neměla by začít v době kampaně před parlamentními či komunálními volbami," upřímně řekl výše zmíněný Karel Vachta.
Strašák rozpočtového provizoria
Kromě trvalé nedohody s ministerstvem školství o navýšení financí na provoz regionálního školství v tomto roce se kraje zcela oprávněně obávají rozpočtového provizoria pro rok příští, které není jen fiktivním strašákem. Nedostaly by totiž peníze zejména na provoz již tak zadlužených škol. “Kraje by za této situace nemohly fungovat," řekl v pátek náměstek ministra financí Eduard Janota na celostátní finanční konferenci měst a obcí.
Peníze na výdaje by se totiž v případě rozpočtového provizoria v příštím roce uvolňovaly podle rozpočtu na letošní rok. Kraje by tak dostaly pouhých 900 milionů korun na platy a provoz, nedostaly by však 9,3 miliardy na činnosti, jež na ně do konce roku postupně přejdou z vybraných ministerstev. "Bylo by hrozivé, kdyby se ty věci měly vracet zpět. Došlo by ke zpochybnění reformy veřejné správy," uvedl Janota. Náměstek ministra financí však věří, že rozpočtové provizorium nenastane a že bude schválen jak státní rozpočet, tak novela zákona o rozpočtovém určení daní. Ta je pro kraje i jejich střední školy do jisté míry klíčová.
Naděje v podobě nenápadné novely
Krajské úřadů jsou totiž nyní omezeny tím, že značná část jejich výdajů musí být podle platných právních předpisů, zejména dosavadního školského zákona, kryta dotacemi ze státního rozpočtu. Kraje tak jako dotaci z centra dostanou průměrně 54 miliard korun, které pokrývají hlavně mzdy a učební pomůcky pro střední a základní školy. Kromě toho obdrží jako dotaci zhruba 300 milionů korun na výkon státní správy a 250 milionů na učňovské zemědělské školství. Pokud však parlamentem projde novela zákona o rozpočtovém určení daní, kraje dostanou dalších více než devět miliard korun z výběru „krajských“ daní, což by mohlo být záchranou pro mnohé střední školy, které jinak čeká do dvou let velmi rychlá varianta “konečného řešení”.
Anna Koutňáková
0 komentářů:
Okomentovat