Zveřejňujeme zde odpovědi na nejčastější dotazy, přicházející autorům zákona o školném na vysokých školách. Sada 21 otázek a odpovědí je nebývale srozumitelným vysvětlením praktického dopadu na každého budoucího studenta, pokud bude zákon parlamentem schválen.
Návrh zákona zpracovala pracovní skupina kolem poslance Petra Matějů (US), dalšími členy jsou např. Ondřej Šteffl, ředitel nadace Scio, nebo rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Zákon by měl být projednáván parlamentem ještě do konce volebního období.
Problematice školného je věnována stránka www.skolne.cz, kde předběžný návrh zákona naleznete; na adresu info@skolne.cz můžete jeho autorům posílat své diskuzní příspěvky nebo otázky. Z těchto otázek byla také sestavena zde zveřejňovaná sada.
S jakou konkrétní výší školného mohou studenti počítat v prvním roce po jeho zavedení?
Přibližně se 14 tisíci Kč.
Co potom?
Stát bude určovat maximální a minimální školné, a to tak, že v druhém roce bude rozdíl malý – např. třináct a šestnáct tisíc – a v dalších letech se bude zvyšovat. Po deseti letech by mohlo maximální školné být 3 – 5 násobkem minimálního. V tomto rozpětí si školy budou vlastní školné určovat samy, hlavně podle toho, jak si jejich absolventi povedou na trhu práce.
Budou všichni studenti jedné školy platit stejně?
Stejně budou platit studenti jedné fakulty. Co se týče školy, pak záleží na jejím rozhodnutí – asi bude jiná situace u malých škol a jiná u kolosu, jako je Karlova univerzita.
Školné tedy nebude záviset na finanční náročnosti studovaného oboru?
Ne, protože by to bylo nespravedlivé. Medicína je mnohem dražší než práva, technika stojí více než psychologie. Ovšem ocenění absolventů na trhu práce tomu zdaleka neodpovídá. Neexistuje žádná relace mezi finanční náročností oboru, zájmem o obor a budoucími výnosy.
Jaké bude třeba splnit podmínky pro získání půjčky na školné?
Žádné. Na půjčku bude mít nárok každý student VŠ. Omezení je pouze v tom, že nárok je pouze jednou v životě – bez ohledu na věk. To pochopitelně neznamená, že pokud bude chtít někdo studovat druhou školu, nemůže tak učinit – musí ale zaplatit školné ze svého nebo si vzít běžnou komerční půjčku.
Jak vysoké předpokládáte úroky?
Předpokládáme maximálně 8 %. Záleží na bankách a spořitelnách, jakou výši nabídnou, vzhledem k vysoké konkurenci na trhu to ale patrně nebude tolik – spíš se bude cena pohybovat na úrovni hypotečních úvěrů.
Jak budou absolventi půjčku splácet?
Po překročení průměrného příjmu, a to stanoveným procentem z příjmu.
Mohou půjčku případně splatit dřív?
Ano, zcela podle vlastního uvážení.
Co současní studenti?
Záleží na parlamentu. Předpokládáme ale, že jich se školné týkat nebude, pokud nepřekročí standardní dobu studia daného stupně. Budou-li studovat déle, pak už by platit měli – ostatně něco platí v těchto případech už teď.
Na co budou školy školné používat?
Zvyšování kvality je základ. Záleží na každé škole, co je pro ni nejdůležitější. Vybavení, platy pedagogů, různé rozvojové plány a zahraniční výměny, fond odborné literatury … Jedinou podmínkou je minimálně 10 % odvést do stipendijního fondu.
Sníží se díky školnému státní dotace školám?
V žádném případě by k tomu dojít nemělo. Měla by být zachována minimálně současná celková výše dotací v reálné hodnotě. Školné by nemělo nahrazovat snižování státních investic do vzdělání. Stát dluží vysokým školám miliardy, a reálná hodnota normativu se stále snižuje. Tato situace je neudržitelná.
Jaká budou kritéria pro stipendia?
Vysoké školy mají právo samy vydat svůj stipendijní řád. Dá se logicky předpokládat, že stipendia budou vázána na sociální situaci studenta a na prospěch. Z fondu ale bude možné přispívat např. studentům, kteří nezískají pro nedostatek míst ubytování na koleji a musejí platit podnájem, na učebnice apod. Prostě záleží na rozhodnutí školy a jistě při tom budou mít slovo zástupci studentů, kteří nejlépe vědí, kde jsou peníze nejvíc potřeba.
Jak se změní situace dojíždějících studentů – vždyť dnes dojíždějí i ze vzdálenosti třeba 150 km? Školné přece nedostatek kolejí nevyřeší?
Studenti budou dostávat příspěvek na ubytování, pokud bydlí ve větší než dojížďkové vzdálenosti – tu předpokládáme ve vzdálenosti do 50 km od školy. Nebude záležet na tom, jestli bydlí na koleji nebo kdekoli jinde. Navíc – co koneckonců brání škole, aby část školného použila na placení hypotéky na výstavbu nové koleje? Co brání soukromé firmě, budou-li příspěvek na ubytování dostávat studenti přímo, za rozumnou cenu jim to ubytování nabídnout?
Není 50 km trochu moc? Záleží přece na tom, jestli student bydlí přímo na trase autobusu nebo dvakrát přesedá …?
To je pravda, ale to není možné ošetřit – vždyť spojení je různé i v případě stejné trasy v různou denní dobu. Budou-li peníze, dojížďková vzdálenost se bude zkracovat. V ideálním případě by měli mít všichni studenti možnost bydlet na kolejích, to je ale zatím utopie.
Tvrdíte, že se nezvýší nároky na státní rozpočet. Kde ale stát vezme na studentské přídavky?
Ze současných dotací kolejím a menzám a současného příspěvku na dopravu. Tam se potřebná částka trochu sníží, protože se snižuje dojížďková vzdálenost, a tyto peníze se použijí na vyšší příspěvky na ubytování.
Bude získání studentských přídavků také tak administrativně náročné jako je to u všech sociálních dávek?
Teoreticky by neměl být potřeba ani jeden formulář navíc. Kritéria jsou stejná jako u přídavků na děti a současného příspěvku na dopravu, takže všechna potvrzení už na sociálce budou mít.
A kde vezme stát peníze na příspěvky na studentské spoření?
Vzhledem k předpokládané změně u stavebního spoření – tedy použití spoření se státním příspěvkem opravdu na bydlení, ne pouze jako formu spoření - budou moci jak střadatelé, tak spořitelny nahradit snížení objemu stavebního spoření právě studentským spořením, konstruovaném na stejném principu.
A co když budu dítěti spořit na vzdělání a ono pak studovat nebude?
Převede si naspořenou částku na účet stavebního spoření a použije ji na zajištění vlastního bydlení.
Na co bude možné použít studentské spoření?
Na věci, související se vzděláním. Školné na jakékoli škole včetně jazykové, zahraniční stáže a výměny, učebnice, počítač, i třeba na úhradu životních nákladů během studia.
Co ale chudí rodiče, kteří nic naspořit nedokážou. Třeba taková matka-samoživitelka?
Má-li otec vyšší příjem, měl by soud použít ustanovení Zákona o rodině, který stanoví, že oprávněnou potřebou dítěte je i spoření na jeho budoucí vzdělání. Pokud jsou chudí oba, pak nastupují jiné sociální instrumenty, ať už studentské přídavky nebo stipendia. Každý student si také může – a do určité míry by měl i v případě, že rodiče jsou bohatí - přivydělávat. Není dobré, když je všechno zdarma, to vědí i inteligentní milionáři a uplatňují tuto zásadu vůči svým dětem. Není ale možné nutit studenta vydělávat tolik, že nemá čas studovat.
Vy navrhujete, aby až do výdělku ve výši 50 000 Kč ročně student neplatil daně, ani sociální a zdravotní pojištění. Tohle není zásah do rozpočtu? Vyplatí se to?
Dnes jsou studenti v situaci, kdy zaměstnavatelé je pomalu nemohou zaměstnat jinak než na černo. Na dohodu o provedení práce smějí odpracovat nanejvýš sto hodin ročně, u dalších forem jsou vysoké odvody, takže se při své ještě nedostatečné kvalifikaci zaměstnavateli nevyplatí … Jediné, co současným stavem získáváme je, že mladé lidi učíme podvádět. Není rozumnější stanovit jasná pravidla, která se vyplatí dodržovat?
redakce
0 komentářů:
Okomentovat