Bez povšimnutí médii zůstala překvapivá zpráva, že ředitel Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavel Zelený v pátek rezignoval na svoji funkci, do které byl ministrem školství okamžitě jmenován jeho nástupce Petr Sak. Co je za touto neobvykle náhlou výměnou na důležitém postu?
Deus ex machina s bohatou minulostí
Oficiální tiskové sdělení ministerstva školství přineslo jen velmi strohou zprávu o více než překvapivé výměně na postu ředitele nepochybně největšího výzkumného ústavu, který je přímo řízenou organizací ministerstva, spolu krátkým životopisem nového ředitele, který nastoupil do funkce ihned po svém jmenování:
„Doc. PhDr. Petr Sak, CSc., se narodil v roce 1945. Je absolventem Fakulty sociálních věd a publicistiky UK. V letech 1969-1990 postupně působil na Pedagogické fakultě UK, Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV a Sociologickém ústavu ČSAV. V letech 1991 až 1993 pracoval v Institutu dětí a mládeže MŠMT jako vedoucí výzkumného a informačního střediska. Do května letošního roku přednášel v Ústavu bezpečnostní vědy a celoživotního vzdělávání Policejní akademie ČR. Je autorem řady vědeckých publikací.“
Neméně bohatá politická minulost v jedné dříve populární straně s nářadím ve znaku již v moderně koncipovaném životopisu uvedena není. Stejně tak zůstává utajeno, co je skutečným důvodem rezignace dnes již bývalého ředitele ústavu. Výměna ale patrně signalizuje, že Ústav pro informace ve vzdělávání se vydává na novou cestu. Není ovšem jasné, zda je to cesta podstatně větší loajality k ministerstvu školství, nebo většího důrazu na odborné a manažerské kvality.
Ostatní ředitelé výzkumných ústavů, přestože se s ÚIV spolupodílejí na mnohamilionovém projektu státních maturit, byli uvedenou zprávou v pondělí zaskočeni stejně jako kterýkoli jiný čtenář ministerských webových stránek. Jejich spontánní reakce svědčí o poněkud tajuplné zákulisní hře, s jejichž pravidly se je nikdo z ministerstva nenamáhal seznamovat.
V křesle ředitele největšího výzkumného ústavu školského resortu však každopádně sedí nový člověk, o jehož odborné erudici nemůže být příliš pochybností. Je v mnoha směrech známou osobností, která je vzpomínána nejen v Ústavu pro filozofii a sociologii, ale i Sociologickém ústavu ČSAV. Veřejnosti jsou však známy spíše jeho sociologické studie, z nichž nejznámější je Mládež a kriminalita.
Výzkumný Goliáš mezi trpaslíky
Téměř dvousetčlenný tým pracovníků Ústavu pro informace ve vzdělávání je ve srovnání s ostatními výzkumnými ústavy skutečným kolosem. Sběr, analýza a interpretace statistických informací o vývoji českého školství je jen součástí jejich dlouhodobých úkolů. V současné době se ÚIV podílí na realizaci pěti poměrně rozsáhlých mezinárodních výzkumů. Čtyři z nich – pokračování Třetího mezinárodního výzkumu matematického a přírodovědného vzdělávání (TIMSS-R) a s ním spojený videovýzkum výukových metod v matematice a přírodovědných předmětech (TIMSS-Videostudy), výzkum občanské výchovy (CIVIC) a výzkum využívání informačních technologií (SITES) - jsou organizovány Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků ve vzdělávání (IEA), která zaštiťovala rovněž výzkum čtenářské gramotnosti. Poslední výzkum - program zaměřený na evaluaci výsledků u žáků (PISA) – zajišťuje ÚIV ve spolupráci s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).
Ústav se podílí se na tvorbě informačního zázemí v oblasti vzdělávání pro potřeby odborníků, státní správy a široké veřejnosti, zpracovává prognózy dalšího vývoje vzdělávacího systému a zastupuje Českou republiku v mezinárodních informačních systémech v oblasti vzdělávání v rámci Evropské unie, OECD, UNESCO. Součástí ÚIV je i Státní pedagogická knihovna Komenského, což je veřejně přístupná vědecká knihovna zaměřená na pedagogiku, školství a společenské vědy.
Pavel Zelený byl nepochybně motorem všeho, co hýbalo děním ve školství v posledních pěti letech. Vzpomeňme například Sondy MATURANT 1996 - 1999 nebo neméně populární program SET inspirovaný britským projektem uvádějícím žebříčky nejkvalitnějších škol.
Nikdy nebylo tak dobře, aby nemohlo být ještě lépe
Krédo Pavla Zeleného, které se skvělo na webových stránkách ÚIV v angličtině – It was never so good that it could not be better (Nikdy nebylo tak dobře, aby nemohlo být ještě lépe) – má nyní trpkou příchuť jablka poznání, že doba se mění a s ním i židle, na nichž teď sedí najednou někdo jiný. Odchod Pavla Zeleného z vedení ÚIV, který má pro veřejnost přijatelnou podobu dobrovolné rezignace na funkci, však nutně vyvolává řadu otázek.
V souvislosti se státními maturitami, které jsou součástí školského zákona, se nabízí otázka, kdo převezme funkci generálního manažera před dvěma lety vytvořeného Centra pro reformu maturitních zkoušek. To bylo zřízeno se souhlasem ministerstva školství třemi výzkumnými ústavy (ÚIV, VÚP, VÚOŠ - nyní NÚOŠ) a do jeho čela se v nedávné době postavil po nevydařeném výběrovém řízení samotný ředitel Zelený.
A kdo se stane ředitelem plánovaného Státního maturitního centra v Jeruzalémské ulici, které by mělo zahájit svou činnost na přelomu tohoto roku? Kdo je ve smyslu březnového inzerátu ÚIV, hledajícího pracovníky do klíčových funkcí top managementu, tou pravou osobností, která má vysoké pracovní nasazení, prokazatelné zkušenosti s řízením velkých organizačních jednotek, houževnatost, “tah na branku”, loajalitu a dynamickou osobnost?
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat