Ve skladbě vyučovaných cizích jazyků jsou si evropské státy relativně podobné. Avšak co se týče věku, ve kterém se děti v jednotlivých zemích jazyky začínají učit, existují značné rozdíly. Vyplývá to ze zajímavé studie, kterou včera zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Zpráva, která se vztahuje ke školnímu roku 1998/99, konstatuje, že většina mladých Evropanů obvykle studovala víc než jeden cizí jazyk - aritmetický průměr činí 1,5 jazyka na jednoho studenta. V celé EU i kandidátských státech (s výjimkou Irska) je výuka alespoň jednoho cizího jazyka povinná již v primárním nebo na začátku sekundární vzdělávání.
Prvňáčci i dvanáctiletí
Mnoho lidí by patrně očekávalo, že s výukou jazyků se bude nejdříve začínat v národech mluvících jinde nerozšířeným jazykem nebo v malých státech. Na Maltě a v Lucemburku se opravdu začínají děti povinně učit první cizí jazyk v útlém věku šesti let, zatímco malí Francouzi a Britové se kromě mateřštiny zabývají jazyky až od jedenácti let – což je však shodné se situací v Polsku, Slovinsku a také na Islandu. Přímou souvislost tedy nalézt nelze a rozdíly mezi jednotlivými státy jsou podivuhodně velké. Vlámsky mluvící Belgičané se cizí jazyk učí dokonce až ve dvanácti letech, což je vůbec nejpozději v celé Evropě. Česká republika, kde se cizí řeč začínají poprvé povinně učit devítileté děti, je uprostřed tabulky po boku Kypru a Rumunska.
Angličtina vévodí
V EU má angličtina dominantní postavení, a to ve všech členských zemích, kde se učí průměrně na 92 procentech středních škol. Ve Francii je to ale nadprůměrných 99 procent, v Německu 91 procent, kdežto v Itálii podprůměrných 79 procent. Zato francouzštině jako druhému jazyku se věnuje 28 procent studentů a němčině 20 procent. Zvláštním případem je dvojjazyčná Belgie, kde se z pochopitelných příčin francouzsky učí 97 procent vlámsky mluvících Belgičanů. Německy se učí 96 procent Lucemburčanů a šest z deseti Dánů oproti dvěma procentům Italů a Španělů.
Co se týče dominance angličtiny, ČR v těchto statistikách nijak nevybočuje, neboť u nás studuje na nižším stupni středních škol angličtinu 54 procent žáků a na vyšším už 96 procent. Celkově je však v kandidátských zemích důraz na angličtinu o něco menší - procento žáků studujících angličtinu na nižším stupni střední školy - tedy ještě před splněním povinné školní docházky - se pohybuje od 33 procent v Maďarsku až po 84 procenta v Estonsku. Naopak oblíbenější než v zemích EU je v kandidátských zemích němčina. Ta je V ČR za angličtinou s nevelkým odstupem - učí se ji 81 procent školáků především jako druhý cizí jazyk, francouzštinu 17 procent a ruštinu – kdysi dominantní cizí jazyk - už jen dvě procenta českých žáků. Daleko za angličtinou a němčinou v kandidátských zemích pokulhává francouzština – v Polsku 17 procent, v Maďarsku šest procent -, ale neplatí to o Rumunsku, kde jí dává přednost 84 procent studentů.
ČTK Vít Šebor
0 komentářů:
Okomentovat