Chcete svoje žáky či studenty prakticky seznámit s internetem a nemáte dostatek financí na telefonní poplatky za připojení? Vyzkoušejte to „na sucho“ bez skutečného připojení, neboli zadarmo.
Snad všechny školy jednou budou k internetu připojeny tak, aby mohly svým žákům umožnit bezproblémový přístup k internetu. Dnes si však takový luxus může dovolit jen hrstka škol. Ty ostatní na to prostě nemají dostatek financí. K tomu, aby si žáci mohli osahat web off-line, tedy bez připojení, a naučit se základy ovládání Internet Exploreru, stačí správně nastavit síť a něco málo doinstalovat. (Pokud by vám připadaly níže popsané kroky příliš obtížné, jistě najdete ve svém okolí někoho, kdo vám pomůže.)
Máte-li v učebně alespoň 486-ky s 16 MB RAM a asi 300 MB HDD s WIN 9x, sesíťujte je. Postačí tzv. peer to peer síť s levnějším propojením pomoci BNC kabelů. Do role serveru (nejde o skutečný server, ale pouze o jeden z počítačů v síti, kde budou uložena data webových stran) použijte počítač typu Pentium, nejlépe s alespoň 32 MB RAM. Na všechny počítače nainstalujte Internet Explorer 4 (na server, kde máme dostatek místa můžete IE 5). Před další konfigurací doporučuji mít při ruce instalační CD Windows. V ovládacích panelech – síť, bychom měly mít nainstalované následující: klient sítě Microsoft, protokoly IPX/SPX, TCP/IP, sdílení (pouze pro čtení) a síťový adaptér. Na „server“ přidáme navíc ještě personal web server:
WIN95 - ovládací panely/ síť/ přidat/ služba/ Microsoft/ osobní WWW server
WIN98 - ovládací panely/ přidat nebo odebrat programy/ instalace Windows/ Nástroje Internetu/ Podrobnosti/ Personal web server
Ve vlastnostech TCP/IP protokolu nastavíme každému počítači jedinečnou IP adresu např. 192.168.100.1, další pak 192.168.100.2 atd. Maska bude 255.255.255.0. Ve vlastnostech klienta sítě Microsoft doporučuji rychlé přihlášení. Ještě překontrolujeme pojmenování počítačů (jméno každého počítače by mělo být jedinečné, např. LEVY1, LEVY2, PRAVY1 …) a pracovní skupinu (ta musí být u všech počítačů stejná, např. UCEBNA). Skutečnost, že se počítače „vidí“ a komunikují pomocí TCP/IP protokolu, si ověříme pomocí příkazu ping. Na příkazovou řádku napíšeme např. ping 192.168.100.2 (máme-li v síti počítač s uvedenou IP adresou).
A nyní už stačí na jakémkoli počítači spustit Internet Explorer, překonat záludnost zvanou Průvodce připojením k Internetu (připojujete se pomocí sítě LAN a nastavení nechcete měnit) a na adresní řádek vyťukat http://ucitel, kde ucitel je jméno počítače (serveru), na kterém máte nainstalovaný personal web server. Zobrazí se vám domácí strana osobního web serveru, kterou můžete změnit dle vlastních představ. Například na ni přidat odkaz (link) na webové strany, stažené ze skutečného Internetu.
Nic však stahovat ani nemusíte. Na cédéčkách, která vydávají počítačové časopisy jako přílohy, často naleznete prezentační ukázky webů (běžně jsou např. na CD časopisu Computer). Pak stačí pouze do složky c:\webshare\wwwroot nakopírovat příslušné stránky (v případě cédéčka časopisu Computer část Offline Web). A žáci či studenti si mohou vyzkoušet, co to je skutečný web - zdarma. A nejen to. Mohou se podílet na jeho tvorbě nebo vytvářet stránky vlastní, které ostatní žáci shlédnou třeba i ve výuce. Pravdou je, že využití ve výuce ostatních předmětů je nemožné. O to ale v tuto chvíli nejde.
Zdeněk Ogrodník
0 komentářů:
Okomentovat