Asociace navrhuje zastavit dosavadní způsob realizace Státní informační politiky ve vzdělávání, která má řešit zavedení a využití počítačů ve školách. Miliardy určené generálnímu dodavateli požaduje rozdělit přímo na školy prostřednictvím zřizovatelů.
Ministerstvo školství vypsalo minulý týden veřejnou obchodní soutěž, jejíž vítěz se v rámci Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) stane tzv. generálním dodavatelem (GD). V oficiální zprávě ministerstva jsou jeho povinnosti vymezeny takto: „Předmětem realizace je dodávka lokálních počítačových sítí do základních a středních škol a dodávka komplexních služeb infrastruktury informačních a komunikačních technologií pro učitele a žáky. Obsahem plnění generálního dodavatele je rovněž dodávka vzájemně propojených klientských pracovišť s konektivitou do internetu a také služby centrálního internetového serveru pro zabezpečení činnosti vzdělávacího portálu a celé této infrastruktury.“ Na projekt, který potrvá do roku 2005, vláda generálnímu dodavateli postupně uvolní 4,43 miliardy korun. Pro úplnost dodejme, že pojmem „dodávka komplexních služeb“ zde není míněno jen jednorázové dodání techniky, ale také její údržba a upgrade v tomto období.
Metoda monopolního GD (resp. Projekt III – Infrastruktura) je snad nejkritizovanější částí celé SIPVZ a po schválení vládou v březnu tohoto roku byla ostře napadnuta jak opozičními poslanci, tak některými novými kraji. Co se týká podpory samotné školské veřejnosti, ani na ministerstvu nebyli nikdy příliš optimističtí a přiznávali, že školy tuto myšlenku často nepodporují. K žádné větší veřejné diskuzi však nedošlo.
Nyní, po vyhlášení veřejné obchodní soutěže, však proti metodě GD ostře vystoupila největší profesní organizace základního školství. Asociace navrhuje tendr na jediného dodavatele zrušit a prostředky na realizaci projektu účelově přidělit školám prostřednictvím jejich zřizovatelů. "Tím bude zajištěno, že školy se budou vybavovat s ohledem na současné vybavení a podle svých potřeb," říká prezident asociace Karel Bárta. Výše dotace by se měla řídit výhradně počtem žáků na škole.
Jako základní problém vidí asociace to, že projekt neuspokojivě řeší zapojení těch počítačů a sítí, které již na dané škole jsou, s technikou, kterou dostane od GD. Vedoucí Projektu III – Infrastruktura Jakub Rainisch v nedávném newsletteru uvedl, že „školy, které již nějaké vybavení mají nebo se jim bude zdát úroveň dodaného minimálního standardu nízká, mají možnost integrovat po dohodě s GD stávající vybavení do systému nebo zvýšit vlastní úroveň ICT vybavení pomocí svých finančních zdrojů.“ Dodaná technika však nebude na rozdíl od té stávající majetkem školy, ale generálního dodavatele. Ten sice musí „své“ počítače a síť udržovat, nemá ale již za povinnost udržovat techniku „školní“. Navíc, pokud k dohodě s GD nedojde, co pak se starší, nicméně stále využitelnou technikou? Podle Karla Bárty tak dojde k absurdní situaci, v níž budou na škole vedle sebe koexistovat dva rozdílné systémy a ohrožena bude nakonec funkčnost celého ICT provozu.
Jiným klíčovým argumentem ministerstva je, že jediný GD dokáže rozprostřením nákladů zajistit dobrý standard i pro malé a vzdálené, např. horské školy. Protiargumentem asociace je ovšem to, že touto výhodou může být myšleno pouze připojení k internetu, přičemž se nelze domnívat, že malotřídky by měly být vybavovány pevnými linkami, u nichž jsou náklady na vybudování ve vzdálených lokalitách opravdu vyšší než ve městech. Ale cena obyčejného dial-upu (vytáčeného telefonního připojení) je všude stejná.
Asociace též zpochybňuje jinou výhodu, a to snížení nákladů díky množstevním slevám, které může zajistit jen GD. Podle Bárty tyto slevy – nehledě na to, že GD bude stejně využívat dalších, lokálních subdodavatelů - nevyvažují neprůhlednost a obecně špatné zkušenosti s velkými a dlouhodobými státními zakázkami (např. v resortu obrany), které vždy dávají velké příležitosti k finančním „únikům“. Podle něj lze navíc i na úrovni zřizovatelů, zejména krajů, podobných slev dosáhnout, a zároveň mít finance mnohem lépe pod kontrolou.
„Při tomto postupu se podceňují jak školy, tak zřizovatelé, a z učitelů se dělají nesvéprávní lidé,“ říká Bárta a dodává: „Nesetkal jsem se jediným ředitelem školy, který by se systémem GD souhlasil.“ Otázkou však zůstává, zda vyvolávat diskuzi a požadovat zastavení SIPVZ až teď, po vyhlášení veřejné obchodní soutěže, není poněkud opožděné.
Vít Šebor
0 komentářů:
Okomentovat