Tato kniha je jakýmsi zdravotním kompendiem práce s počítačem. Povinně bych ji doporučil jak učitelům a propagátorům informačních technologií, tak i všem pracovníkům pedagogicko - psychologických poraden. Jejím autorem je renomovaný MUDr. Karel Nešpor.
Tato publikace, ač ne zrovna novinka, je na knižním počítačovém trhu stále jakousi nenahraditelnou raritou, a to hned z několika důvodů. Za prvé se věnuje vztahu člověka a počítače z pohledu technického, psychologického, psychiatrického a celkově zdravotního. Knih s tímto záběrem u nás příliš nevyšlo. Za druhé je psána značně netradičním způsobem. A za třetí nabízí čtenářům zrcadlo, ve kterém mohou nejen sami spatřit své (nezdravé) chování, ale pokud zjistí, že je jejich situace neúnosná, tak i najít způsob, jak z ní co nejrychleji vyváznout.
Celá kniha je provázána dialogem tří osob. Paní Vánočková je prototypem sekretářky, která si svoji cestičku k počítači teprve hledá. Ráda proto pokládá všetečné otázky panu doktorovi, jehož slovy promlouvá sám autor. Dvojici doplňuje zvídavý pan inženýr Datamil, který svými otázkami a zkušenostmi většinou mužského, až vědeckého charakteru přispívá do diskuse. Rozhovory nejenže zpříjemňují knihu značnou dávkou skrytého humoru, ale především problém přibližují laickému čtenáři.
Nejsem žádný workoholik
Kniha je univerzální radič – poradí, co udělat s počítačem, aby práce s ním nebyla člověku nebezpečná, pomůže vhodnými radami při výchově dětí různého věku, podpoří vás v budování rodinného života nebo poradí vašemu zaměstnavateli, jak omezit stress pracovníků. Publikace je zajímavými informacemi jen nabita a všechny kapitoly spolu více méně souvisejí, nebudu se tedy rozepisovat o náplni jednotlivých kapitol. Spíše zdůrazním některé části, které mi přišly přinejmenším pozoruhodné.
Pokud máte třeba ve svém okolí nějakého workoholika, tak mu tak raději neříkejte. A pokud by snad měl sám čtenář pocit, že i on patří do této kategorie, může si zkusit vyplnit Work addiction risk test. Pozitivně lustrovaným jedincům autor nabízí i kroky, jak se stát „zdravě pracovitým“.
V kapitolách Rizika práce s počítačem v kostce a Prevence při práci s počítačem v kostce se čtenář kromě jiného může dozvědět spoustu ergonomických rad či dobrých hygienických návyků. Já jsem si například potvrdil vlastní přesvědčení, že na člověka může špatně působit nejen nedostatek informací, ale i jejich přebytek. Pro někoho tedy může mít internet nepříjemné účinky.
Mezi další zajímavá témata patří kapitolka o závislostech. Čtenář se dozví o patologickém hráčství, gamblingu a stavech vyčerpání. Z lékařského hlediska však prý počítače závislost vyvolat nemohou.
Jako velmi přínosný hodnotím seznam literatury k dalšímu studiu umístěný na konci knihy. Jedná se o odkazy na odbornou literaturu, články v počítačových časopisech i stránky na internetu. S odkazy na zajímavé stránky se můžeme setkat i přímo v kapitolách věnovaných příslušným tématům.
Při čtení knihy mě však napadlo pár otázek. Autor například tvrdí, že větší monitory nevyzařují více záření nežli monitory menší. V odborných počítačových časopisech jsem však četl pravý opak. Na jiném místě autor píše, že nejhorší pro oči je dlouhodobé sledování monitoru bez přestávek. Oči vysychají a také jim vadí neustálé „zírání“ na stejnou vzdálenost bez nutnosti ostření. Je-li to pravda, potom já pečuji o svůj zrak tím, že při psaní musím očima hledat správná písmenka na klávesnici (neprodělaje kurz psaní všemi deseti).
Povinná četba?
Publikace je jakýmsi zdravotním kompendiem práce s počítačem. Povinně bych ji doporučil jak učitelům a propagátorům informačních technologií, tak i všem pracovníkům pedagogicko - psychologických poraden. V praxi se počítače staly naprosto běžnou součástí života, ale informace vedoucí ke snížení negativních vlivů jejich používání často zůstávají uživatelům utajeny.
Kniha „Počítače a zdraví“ vyšla v Praze v roce 1999 v nakladatelství BEN – technická literatura, má 96 stránek a na pultech by měla být k sehnání za baťovských 99 Kč.
Ondřej Neumajer
0 komentářů:
Okomentovat