Na českém internetu je školám nabízen jeden zajímavý produkt. Pojďme se podívat, do jaké míry splňuje svůj reklamní slogan „kompletní řešení intranetu a internetu pro školu“.
„eŠkola je systém, s jehož pomocí si můžete vytvořit vlastní internetovou virtuální školu, která bude přístupná z celého světa a navíc otevřena 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K její správě nepotřebujete mnoho času a znalostí. eŠkola Vám chce usnadnit pořízení informací do Vašich www stránek a umožnit soustředění Vašich sil a energie do tvorby opravdu „živé“ internetové školy.“
Předešlý odstavec si může na stránkách eŠkoly přečíst každý návštěvník. S eŠkolou jsem se seznámil asi před půl rokem. Tehdy jsem si někde přečetl, že tento produkt byl nominován na prestižní ocenění Křišťálový disk na výstavě Invex 2000. Otevřel jsem si tedy příslušnou stránku a chtěl se dozvědět, v čem by eŠkola mohla být užitečná naší škole panelové. Stránkami jsem se prokousával pomalu a asi po deseti minutách odešel s pocitem, že jde patrně o něco, bez čeho se obejdeme. Ideu celého nápadu jsem nepochopil.
Před nedávnem jsem se však účastnil konference, na které Vlastimil Mrázek z firmy M2000 eŠkolu představil. Teprve z jeho slov jsem se dozvěděl dvě slova, která naprosto jasně definují smysl a význam celého systému: eŠkola je totiž redakční systém.
Redakční systémy nejsou jen pro novináře
Každá škola, která chce budovat svoji „internetovou přítomnost“ musí mít ve svých řadách technicky zdatného jedince, který se o školní stránky bude starat. Pokud chce mít škola svůj web skutečně živý, musí se velmi často měnit jeho obsah, musí být neustále aktuální a především musí mít co svým čtenářům nabídnout. Největším problémem nebývá samotná tvorba stránek, ale způsob, jakým jsou ve škole vhodné údaje shromažďovány – např. zda sami učitelé dodávají příslušné informace pracovníkovi pověřenému tvorbou webu.
Dobrý redakční systém se snaží tento neefektivní pracovní postup odstranit tím, že nabízí každému uživateli možnost přímého publikování bez nutné znalosti jazyka HTML. V podstatě stačí internetový prohlížeč a znalosti jeho ovládání. Každý uživatel systému má definována práva a může tak přispívat do příslušných oddílů. Nemusí mít starost, že by při neuvážené operaci něco nepatřičného smazal.
eŠkola má tu výhodu, že uživatelem se může stát v podstatě kdo chce. Od učitelů, přes žáky až po rodiče. eŠkola například umožňuje zabezpečený přístup rodičů k údajům o svých dětí, přičemž data je možné importovat ze systému Bakaláři. Každý učitel má k dispozici svoji nástěnku, do níž může přispívat. Totéž mohou dělat žáci na svých osobní stránkách či na stránkách své třídy. Systém dokonce umožňuje testování žáků, zobrazování rozvrhů tříd a učeben a může sloužit jako výukový portál. Nechci popisovat všechny možnosti eŠkoly – nabízí jich skutečně hodně. Nejlépe uděláte, když se obrníte trpělivostí a zkusíte se zaregistrovat a seznámit s možnostmi celého systému sami. Pro hlubšího zájemce existuje i možnost si demoverzi celého systém vyzkoušet na vlastním počítači. Zajímavou recenzi eŠkoly ze začátku školního roku si můžete přečíst na http://www.ekamarad.cz/c0000121.htm.
Dozrál čas pro eŠkolu?
eŠkolu si zatím mnoho škol nezakoupilo (cena jednorázové licence činí od 1.995 do 36.750 Kč v závislosti na počtu uživatelů). Osobně si myslím, že lví podíl na tom kromě ceny měla webová prezentace, která sice ukazovala možnosti systému, ale nezasvěceného návštěvníka (a takových bylo patrně nejvíce) velmi účinně odradila. Nová podoba stránek, vystavená začátkem dubna, na hlavní stránce celý systém stručně představuje a teprve po kliknutí na odkaz si návštěvník může na vlastní kůži vyzkoušet vlastnosti systému. Na webu je také možné nalézt novinky a doprovodné akce věnované tomuto produktu, pilotní projekty, kontakt na uživatele systému a časem snad i jejich zkušenosti. Pro budoucího zákazníka však nepůsobí příliš povzbudivě, když nese verze systému stále číslo jedna. Na druhou stranu, eŠkola je v provozu pouze cca půl roku, což není mnoho.
Druhý důvod, proč eŠkolu nevidíme na stránkách škol, je dle mého názoru částečná nevyzrálost trhu. V době, kdy většina učitelů neovládá s počítačem elementární operace, je bohužel utopií předpokládat, že by titíž učitelé osobně využívali školní web pro prezentaci svého předmětu a styk s rodiči. Tento důvod však nelze považovat za chybu autorů.
Vize jako od Libuše
I přes předešlé připomínky si myslím, že produkt tohoto typu má význam prosazovat již dnes a v budoucnu bude pro každou školu potřeba. Přesněji určit, kdy se tak stane, si ovšem netroufám. Bude to záviset na informační gramotnosti učitelů, dostupnosti počítačové techniky na školách a penetraci internetu v rodinách.
Import dat z Bakalářů je sice pěkný počin, ale příliš praktický v dnešní době asi není. Dovedu si ale představit okamžik, kdy budou učitelé vést klasifikaci pomocí školního informačního systému on-line (a je jedno, zda se jím stanou Bakaláři, eŠkola či jiný produkt). Takový systém může například každý den vytvořit zprávu obsahující všechny známky a hodnocení, které žák během dopoledního vyučování obdržel a pomocí emailu je zaslat rodičům. Pak by jistě zájem o tento systém výrazně stoupl.
Podle Vlastimila Mrázka se již blýská na lepší časy. Kromě toho, že by v budoucnu měla být eŠkola nezávislá na platformě (dnes pouze pro MS Windows), připravuje se těsnější propojení s Bakaláři a systémem SAS.
Současný přínos eŠkoly vidím především v umožnění snadného přispívání na školní intranetovou a především internetovou prezentaci přímo učitelům a samotným žákům. Tyto možnosti eŠkola nabízí již dnes a pro mnohou školu by mohly znít zajímavě. Uvidíme, jak se eŠkole bude dařit v průběhu realizace Státní informační politiky. Ta by pro její širší nasazení mohla znamenat nemalý impuls.
Ondřej Neumajer
0 komentářů:
Okomentovat