Schválením zásadního dokumentu zvaného "Plán I. etapy realizace státní informační politiky ve vzdělávání" se kýžená informační gramotnost jistě o kus přiblížila. Dokument na 25 stranách závazně definuje, jak budou školy v horizontu pěti let vybavovány počítačovou technikou a také související způsob školení nebo přístupu k informačním zdrojům. Stojí tedy rozhodně za pozornost.
Za necelý měsíc uběhne rok, co vláda schválila Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ), která stanovuje cíle v oblasti informační gramotnosti především učitelů, studentů, knihovníků, zdravotníků a zaměstnanců státní a veřejné správy.
Její část věnovaná regionálnímu školství je často nazývána jako Projekt Internet do škol, což v zásadě vystihuje cíl – vybavit (nebo dovybavit) školy potřebnou technikou, zajistit přístup k internetu a jiným informačním nebo vzdělávacím zdrojům a učitele s nimi učitele naučit efektivně pracovat. Díky zapojení nových technologií do výuky by informační gramotnosti měli dosáhnout i absolventi těchto škol. To vše v horizontu do roku 2005 a s náklady téměř 7,4 miliardy korun.
Způsob, jak tohoto žádoucího stavu dosáhnout, však ministerstvo školství “tajilo” až do podzimu 2000, kdy na svých stránkách zveřejnilo první konkrétnější náčrt vize. Na středečním zasedání vlády pak spolu s návrhem nového školského zákona schválilo tzv. Plán I. etapy realizace státní informační politiky ve vzdělávání, který víceméně konkretizuje provedení projektu, především jeho první fáze. V pátek pak byl dosud přísně utajovaný dokument zveřejněn.
Čeho se podle něj tedy můžeme dočkat?
Železo do škol
Věc, která školy zpravidla zajímá v první řadě, je vybavení samotnou počítačovou technikou.
Podle Plánu by do roku 2001 mělo být 70 % všech škol (základních, středních, vyšších odborných, integrovaných a odborných učilišť) vybaveno “alespoň jednou učebnou vybavenou kvalitními multimediálními počítači, přístupnou studentům a učitelům i mimo vlastní vyučování.” Zbývajících 30 % škol bude vybaveno alespoň jedním multimediálním počítačem připojeným k internetu. Počet pedagogů využívajících ICT má činit 30 %. Tyto počty samozřejmě zahrnují již stávající vybavení na školách, autoři Plánu však znovu ujišťují, že pomoc obdrží podle svých požadavků také školy, které se v minulosti technikou slušně vybavily samy.
V roce 2003 by již všech 6500 základních a středních škol mělo disponovat “učebnou vybavenou multimediálními počítači připojenou k síti internet” (bližší specifikaci pojmu dokument nepodává) a 75 % pedagogů by mělo ICT využívat.
Způsob distribuce se oproti již dříve ohlášenému řešení nezměnil: prostředky nebudou vydávány formou účelově vázaných dotací, ale prostřednictvím generálního dodavatele. (Vypsání výběrového řízení již vláda ve středu ministru Zemanovi uložila). Ministerstvo tedy zainvestuje pouze do kabeláže školní počítačové sítě (LAN), která zůstane majetkem školy. Těmi by měly být všechny základní a střední školy vybaveny do tří let. Veškerou ostatní techniku, tedy především počítače včetně základního programového vybavení a připojení na internet, obdrží škola jako komplexní službu včetně údržby a upgradu. Celková částka určená na vybavení technikou činí 4,6 mld. Kč, z toho na tento rok 1,3 mld.
Co se týče participace školy a jejích osvědčených subdodavatelů, dočteme se v dokumentu, že “generální dodavatel … bude ve spolupráci se školami a na základě tržních mechanismů provádět výběr vhodných subdodavatelů prací potřebných pro vlastní realizaci.” Podle předchozích informací by mělo být každé (do)vybavení technikou provedeno na základě projektu, který se školou vypracuje generální dodavatel dle stanovené metodiky. Tato metodika, která by také měla vyjádřit konkrétní míru podpory pro jednotlivé školy, však zatím čeká na své dohotovení a ze samotného Plánu se čtenář víc nedozví.
Na kvalitu dodávek má dohlížet k tomuto účelu zvláště vybraná instituce – tzv. Generální auditor.
Bohužel, zrovna u vybavování technikou hrozí největší časový skluz. Ministerstvo samo přiznává, že generální dodavatel bude definitivně vybrán patrně až v létě, takže na skutečné dodávky zbývá již jen krátký podzim po prázdninách.
Vzdělávání učitelů
Tuto část je dle vedoucího projektu Petra Špirhanzla ministerstvo schopno rozhýbat již nyní. Celkové náklady do roku 2005 jsou stanoveny na 1,8 mld Kč, z toho letos 300 miliónů.
Jak výše zmíněno, celkově by mělo 75 % učitelů již v roce 2003 dosahovat základních uživatelských znalostí - stejně jako v roce 2005; zbývající kantoři jsou tedy zřejmě chápáni jako beznadějné antitechnické případy. Základní znalost by měla učiteli umožnit používat počítač pro svoji vlastní běžnou práci, což podle dokumentu obnáší:
- umět pracovat s operačním systémem (práce se soubory, spouštění programů, jednoduché konfigurování systému),
- rozumět specifikům práce v síti,
- umět efektivně používat textový editor,
- umět pracovat s jedním poštovním programem (včetně jeho přizpůsobení),
- umět pracovat s jedním WWW prohlížečem a orientovat se v tom, jak najít na Internetu požadované informace.
Naopak 25 % z nich by mělo dosáhnout úrovně “poučených uživatelů”, tak aby byli schopni své znalosti využít při výuce žáků, např. u projektového vyučování, byli schopni pracovat např. s tabulkovým procesorem, grafickým programem, připravovat jednoduché WWW stránky, prezentace apod. (konkrétní dosažené znalosti se budou lišit podle typu zvoleného školení).
U základní, nejmasovější úrovně nepředpokládá ministerstvo organizování ani doporučování žádných zvláštních školení. Systém je naopak plánován tak, že ředitel školy by měl dostat zhruba 1800 Kč na učitele, který na akreditovaném středisku úspěšně složí test, ověřující předepsané znalosti. (Zajímavé je, že ministerstvo se zde nakonec přiklonilo k mezinárodně uznávané normě: všichni absolventi obdrží certifikát ECDL Start.) Je čistě na řediteli, za jaké školení tuto částku utratí, nemělo by však trvat déle než 2 – 3 dny a poskytovat je mohou i běžné školy, popř. informatik s živnostenským listem.
Všichni, kteří projdou tímto testem, se budou moci přihlásit do pokročilejších kurzů u akreditovaných středisek, tak aby dosáhly úrovně „poučený“. Školení by mělo trvat zhruba půl roku s tím, že půjde o kombinaci prezenční i distanční metody. Dotace na školení bude zhruba 15 tisíc korun.
Kromě této úrovně by měla být k dispozici i tzv. školení specifických dovedností, zaměřená na aplikaci ICT v konkrétních předmětech. Lze předpokládat, že jejich poskytovateli budou především vysoké školy.
Plánovaný systém vzdělávání je podrobněji než v samotném Plánu popsán v druhém newsletteru Koordinačního centra SIPVZ.
ICT koordinátoři – bolavé místo projektu
Velmi problematická zůstává úloha tzv. ICT koordinátora, který by měl být pravou rukou jak ředitele (který jej jmenuje), tak ostatních učitelů školy při zavádění a využívání informačních a komunikačních technologií (ICT). Kromě znalosti problematiky hardwaru, sítí i aplikací by měl být poučen i v otázkách právních, bezpečnostních atd. Také pro něj se počítá s dotací zhruba 5000 Kč na specifická školení či materiály dle jeho potřeb.
S čím se však ani v Plánu nepočítá, jsou mzdové prostředky na ohodnocení jeho práce. Tuto funkci dnes na vybavenějších školách zpravidla již neoficiálně zastávají učitelé informatiky. S nástupem masivnějšího využívání ICT jim nesporně přibude ještě mnoho práce, a autoři projektu tak dokonce předpokládají, že na velkých školách by měl působit tým koordinátorů, kteří by si rozdělili úkoly. Budou to ale chtít dělat zadarmo, když už dnes si mnoho neoficiálních koordinátorů připadá “vykořisťovaně”?
Plán požaduje po Ministerstvu práce a sociálních věcí zařazení ICT koordinátora do katalogu prací. Než však bude jeho tabulkové místo zřízeno, což by mělo trvat asi dva roky, “bude jeho činnost zohledněna nenárokovými složkami platu v závislosti na rozhodnutí a možnostech ředitele školy”, píše se v dokumentu. Při sledování současných potíží se “zvýšením – nezvýšením” platů je mnohý učitel k podobnému řešení asi krajně nedůvěřivý. Co když ředitel nazná, že jeho rozpočet adekvátní odměny (třeba i několika lidem) neumožňuje? Bude škola bez ICT koordinátora?
Snížení stávajícího úvazku vybraným učitelům, tak aby mohli standardně vykonávat funkci ICT koordinátorů, prý možné není – při snížení o pouhých 20 % (na všech školách) by to znamenalo půl miliardy mzdových nákladů navíc, které k dispozici nejsou. To je ovšem smutné, když si člověk uvědomí, jak zásadní je úloha ICT koordinátorů pro zdar celého projektu.
Vzdělávací software a informační zdroje
Na přísun kvalitních výukových a informačních zdrojů vyhrazuje Plán celkově 795 miliónů Kč v rámci samostatného podprogramu.
Jakousi vlajkovou, či spíše nejviditelnější lodí této části projektu bude komplexní internetový vzdělávací portál, který by měl sloužit jako místo výměny zkušeností, zdroj vzdělávacích a metodických materiálů i jako nástroj řízení a prezentace celého projektu. Jeho zkušební provoz by měl být zahájen již na podzim tohoto roku; z počátku s omezenými, hlavně informačními službami, postupně by měl ale nabízet i pokročilé vzdělávací funkce.
Další tři specifikované cíle jsou neméně ambiciózní:
- Podpora vývoje výukového SW a ICT nástrojů pro výuku a vzdělávání včetně nástrojů na podporu výuky po síti a realizaci online forem výuky ve všech druzích vzdělávání, jmenovitě distančním vzdělávání, dalším vzdělávání učitelů a celoživotním vzdělávání občanů (celkem 180 produktů definované kvality pro výuku), zajištění distribuce těchto produktů školám.
- Podpora realizace pilotních projektů využití ICT ve výuce a vzdělávání na vybraných školách a na nejlepších z nich podpora vzniku vhodně geograficky rozložených a tématicky zaměřených center excelence, poskytujících metodickou podporu a služby pro zavádění výstupů projektů do praxe všech škol.
- Vybavování školních knihoven a studijních a informačních center na školách digitálními a multimediálními informačními zdroji a ve spolupráci s veřejnými knihovnami zajištění multilicenčního přístupu k potřebným informačním zdrojům a vytvoření podmínek pro široké využívání těchto zdrojů pro výuku a vzdělávání (celkem cca 160 center).
Jak ale z dokumentace vyplývá, je vše zatím spíše ve stádiu plánů, a třeba v případě výukového softwaru, který by měl být školám zpřístupňován pomocí nákupu hromadných multilicencí, ještě nebylo zahájena ani analýza stávající nabídky. Obdobně jsou na tom i ostatní body tohoto podprogramu.
Kdy to tedy všechno vypukne?
Dle všech předchozích prohlášení by měly být školy kontaktovány ihned poté, co vláda schválí tento Plán (stalo se) a Ministerstvo financí konečně uvolní schválené prostředky (dosud neuvolnilo). První kontakt by se měl týkat školení základní úrovně a konkrétních požadavků na vybavení technikou, ta však dorazí se zpožděním. Kromě možných průtahů ze strany Ministerstva financí totiž stále zůstává nevyřešený konflikt s hejtmany nových krajů.
Doufejme však, že zpoždění, ať již z jakéhokoli důvodu, nebude příliš velké – v tom případě by všichni ti výborně vyškolení učitelé své teoretické znalosti rychle zapomněli.
Celý dokument (25 stran, 248 KB) si můžete stáhnou zde.
Vít Šebor
0 komentářů:
Okomentovat