Vládní kabinet včera většinou hlasů schválil návrh nového školského zákona, který se dnes vydává na cestu do Poslanecké sněmovny, aby mimo jiné dosáhl postupného rušení víceletých gymnázií. Většina opozičních poslanců však tuto část zákona zásadně odmítá.
Napodruhé a po dlouhém jednání vláda schválila ve středu večer návrh školského zákona, který navazuje na podmínky vytvořené v rámci reformy veřejné správy od 1. ledna 2001. O prosazení zákona se nyní svede boj v Poslanecké sněmovně. Co zákon přináší?
- Především vymezuje principy a obecné cíle vzdělávání a stanovuje náležitosti rámcových a školních vzdělávacích programů.
- Upravuje stejně tak podmínky vzdělávání příslušníků národnostních menšin, vyučování náboženství a podmínky vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami.
- Součástí návrhu je také nové pojetí maturitních zkoušek, dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků či vzdělávání cizinců a obecných podmínek pro výkon povolání pedagogických a nepedagogických pracovníků včetně zásad jejich kariérního postupu.
- Stanovuje rovněž nové zásady financování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a zavádí novou formu právnické osoby pro oblast školství v podobě “školské právnické osoby“ .
- Současně jsou upřesněny podmínky pro zápis škol a školských zařízení do školského rejstříku, který nahrazuje dosavadní síť škol a školských zařízení.
Kontroverzní body zůstávají
Po vyhodnocení vnějšího připomínkového řízení byl návrh v prosinci opakovaně vrácen legislativní radou vlády pro řadu nepřesností a v lednu tohoto roku dokonce stažen ministrem školství z programu vlády. Na doporučení legislativní rady byla předloha podrobena řadě změn, které se ovšem nedotkly čtyř nejdiskutovanějších výhrad k novému školskému zákonu. Ty se týkají rušení víceletých gymnázií a speciálních škol, zavedení “školské právnické osoby” a způsobu neprůhledného financování školského systému. Předloha nového školského zákona však nově zavádí právo na umístění dítěte do posledního ročníku mateřské školy před zahájením povinné školní docházky a počítá s přípravnými třídami pro děti se sociálními nebo komunikačními problémy. Umožňuje individuální vzdělávání dětem na prvním stupni základní školy a upravuje podobu maturitní zkoušky. Nově se zavádí společná část maturitní zkoušky, kterou připravuje stát. Mění se však i školní část maturity. Úplného středního vzdělání dosáhne student jen v případě, že uspěje u obou částí maturity.
Záměr ministerstva školství postupně rušit víceletá gymnázia, který dnes schválením nového školského zákona podpořila vláda, kritizují nejčastěji představitelé školských asociací. Shodují se, že předčasnému odchodu dětí z pátých či sedmých tříd na tento typ škol by spíše zabránila velká proměna škol základních.
Zákon má mnoho odpůrců
Odpůrci rušení víceletých gymnázií věří, že záměr nenajde potřebnou podporu v parlamentu. Ostatně všechny demokratické strany kromě ČSSD již dříve prohlásily, že zákon v této podobě nepodpoří, a to mimo jiné i kvůli víceletým gymnáziím.
Podle vyjádření ředitele Gymnázia Jana Keplera v Praze Jiřího Růžičky asociace ředitelů gymnázií s postupným rušením gymnázií zásadně nesouhlasí. Asociace podle něj ví, že se osmiletá gymnázia "přemnožila a přestala plnit svoji původní myšlenku mimořádné příležitosti pro mimořádně talentované", nicméně záměr ministerstva pokládá spíše za pokus řešit nízkou kvalitu základních škol. "Jedinou cestou, jak toto napravit a čeho se jako gymnázia neobáváme, je zlepšit základní školu a děti z nich nebudou logicky odcházet," domnívá se.
Naopak za předčasnou selekci dětí a jejich rozdělování do skupin pokládá existenci víceletých gymnázií prezident Asociace základního školství Karel Bárta, který se domnívá, že je třeba změnit podmínky a klima na základních školách. Obdobně i Unie rodičů ČR varuje, že situace a podmínky na základních školách nejsou takové, aby v okamžiku zrušení víceletých gymnázií mohly být lépe a účinněji rozvíjeny schopnosti bystřejších dětí.
A co ministerstvo?
Argumenty podporující výrazné změny zejména v oblasti základního školství dnes ráno zopakoval ve zpravodajství ranního Radiožurnálu náměstek ministra školství Jaroslav Műllner, který zde prohlásil, že systém víceletých gymnázií se přežil a měl by být nahrazen modernějším systém vzdělávací, který poskytne žákům základních škol bohatší nabídku vzdělávacích příležitostí než je tomu doposud. Podle Jaroslava Műllnera by měl být v nejbližším dnech zveřejněn návrh rámcového vzdělávacího programu pro základní školu zpracovaný Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze, který zásadním způsobem řeší problematiku vzdělávání žáků zejména na druhém stupni základní školy. Obdobně ani náměstek ministra příliš nevěří, že návrh školského zákona, který byl včera schválen vládou, bude poslaneckou sněmovnou v této podobě akceptován.
Přípravu školského zákona doprovázely průběžně diskuse s různými partnery MŠMT. Podle tiskové mluvčí ministra školství Vladimíry Al-Malikiové však příspěvky prezentované v médiích se orientují většinou na soukromé školství. “Zaznamenali jsme v nich snahu upozornit na údajné nedostatky návrhu školského zákona. Máme však za to, že uvedené námitky jsou často nepřesné nebo zavádějící,” uvádí tisková mluvčí, “neboť jsou diskutujícími velmi nekvalifikovaně vyjádřeny.” Ministerstvo školství se brání i v případě údajně neprůhledného financování školství. Podle něho není zřejmé, v čem je vnímána nejasnost a nekoncepčnost financování, když zákon jasně stanovuje principy financování škol a školských zařízení tak, že na přímé náklady škol a školských zařízení na vzdělávání bude přispíváno ze státního rozpočtu prostřednictvím státní správy, zatímco ostatní náklady, bude hradit zřizovatel bez ohledu na to, zda se jedná o stát, kraj, obec, církev, náboženskou společnost nebo soukromou osobu.
Sám ministr Zeman ovšem vůbec není přesvědčen, že zákon projde v nezměněné podobě a již několikrát prohlásil, že rušení víceletých gymnázií nepovažuje za nejdůležitější bod zákona.
Námitky oponentů směřující vůči zrušení zvláštních škol se snaží ministerstvo školství smést ze stolu argumentem, že všichni žáci se budou tak jako dosud vzdělávat podle programu vypracovaného s ohledem na jejich možnosti a schopnosti, tedy podle osnov stávající zvláštní školy. Dále je budou učit speciální pedagogové, a to buď v celých třídách nebo i jednotlivě, pokud bude na škole takových dětí málo a budou zařazeny do běžných tříd. V případech velkých zvláštních škol zpravidla půjde pouze o změnu zřizovatele, kterým se po zrušení školských úřadů stanou krajské orgány státní správy, dále o změnu názvu na základní školu a o změnu v šíři nabídky vzdělávacích programů.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat