Každé pololetí si žák odnáší ze školy vysvědčení se známkami z předmětů, které studoval. Kromě nich ale ukazuje rodičům ještě jednu známku navíc. Je z předmětu, který se na škole nevyučuje, ale přesto se hodnotí - chování. O čem vlastně vypovídá? Každé pololetí si žák odnáší ze školy vysvědčení se známkami z předmětů, které studoval. Kromě nich ale ukazuje rodičům ještě jednu známku navíc. Je z "předmětu", který se na škole nevyučuje, ale přesto se hodnotí - chování.
Známka z chování je vůbec zvláštní - učitel si může vybrat pouze ze tří stupňů a hlasují o ní na pedagogické radě všichni učitelé. Tedy i ti, kteří studenta nikdy neviděli… Trojka z chování přichází většinou po nějakém velkém "průšvihu", dvojka po menším, nebo větším počtu drobných prohřešků. Každá škola ovšem stanoví kritéria, po kterých následuje snížená známka z chování, sama ve vlastním školním řádu (spolu s dalšími postihy jako je napomenutí a důtka). Záleží tedy spíše na místní tradici, jak přísně se studenty jedná.
Myslím si, že současný stav hodnocení žákova chování je nedostatečný. Mohou se vůbec třemi číslicemi vyjádřit alespoň ty nejzákladnější rysy chování? Ne! Co znamená, když student dostane jedničku? Je jeho chování bezvadné? Většina mých studentů jedničku dostane, přestože je přistihnu při opisování nebo jiných podvodech. Má člověk, který podvádí, a dokonce se na to přijde, nárok na ohodnocení: chování výborné? Jsem přesvědčen, že nemá, protože mu to dává jasný impuls do dalšího života - podvody jsou normální.
Nedělal jsem žádný výzkum, a proto je možné, že na některých školách se k podvádění nestaví tak benevolentně, ale když jsem tento problém otevřel na pedagogické radě našeho gymnázia, zeptala se mě kolegyně, jestli jsem na škole neopisoval? Má odpověď zněla: Ne. Kolegyně nevěřícně zakroutila hlavou a školní řád zůstal beze změny - dvojka z chování se udílí za x pozdních příchodů…
V jiných zemích (například Německu) se chování studentů nehodnotí jednou známkou, ale několika. Je přece rozdíl mezi aktivitou na hodinách, podvody, vyrušováním, neúctou ke starším osobám, šikanou atd. Tato kritéria nejde "splácnout" do jednoho čísla ze tří!
Myslím si, že východiskem může být slovní hodnocení. Každý rodič by měl být informován co nejpodrobněji o všech kladech i nedostatcích v chování svého dítěte a slovní hodnocení je cestou nejlepší. Stačilo by stanovit několik oblastí, které by třídní učitel neměl při hodnocení opominout. Je to píle, chování ke spolužákům, chování k učitelům, spolehlivost, pravdomluvnost a dodržování stanovených pravidel.
Možná vás napadnou ještě další kritéria hodnocení, nebo jste se současným stavem spokojeni? Jaké sankce používáte, když student podvádí?
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat