Dejme tomu, že máte stránky připraveny k vystavení a teď se rozhodujete, kam je umístit… Druhý díl článku určeného těm, kteří uvažují o zřízení webové prezentace své školy a zatím přesně neví, jak na to. Dejme tomu, že máte stránky připraveny k vystavení a teď se rozhodujete, kam je umístit. Nepochybuji o tom, že časem bude mít každá škola svůj vlastní internetový server, který bude neustále připojen k internetu. Pokud jste v této pozici již nyní, není se o čem bavit. Pokud ale zatím patříte k té velké skupině českých škol, která se připojuje komutovaně (modemem prostřednictvím telefonní sítě), asi nezbude nic jiného, nežli najít profesionálního poskytovatele diskového prostoru (tzv. webhostingu).
Jakého providera?
Zde bych se držel jasného pravidla – využijte služeb některého velkého internetového providera (poskytovatele) typu Video On Line, Internet OnLine, Contactel, apod. Kromě jiných výhod budete mít velkou pravděpodobnost, že vám v brzké době nezkrachuje. Jelikož ceny webhostingu asi o moc dolů nepůjdou, budou se provideři snažit nabízet nové služby a nalákat tím nové zákazníky. Malí poskytovatelé mnohdy nestíhají ďábelské tempo inovací svých větších rivalů a osobně s nimi nemám nejlepší zkušenosti. Výhodou velkých providerů je mj. čtyřiadvacetihodinová technická podpora (tzv. hotline), schopnost řešit vzniklé problémy ihned a velmi dopodrobna propracovaný systém správy vašeho webu (pomocí formulářů na domovské stránce poskytovatele).
Registrace vlastní domény (druhého řádu, tedy např. www.zspohoda.cz) je opět otázkou času. Doporučuji registrovat vhodnou adresu co nejdříve, ale samozřejmě záleží na finančním zázemí školy (zaplatíte za ni zhruba 1600 Kč ročně). Počítejte ale s tím, že pokud dnes začnete využívat některou webhostingovou službu zdarma (příklad adresy: www.volweb.cz/zspohoda), přechod na novou doménu nebude bezbolestný. Ostatně, i fakt, že máte vlastní doménu, o škole něco napovídá.
Pokud nechcete vynakládat zvláštní finanční prostředky nějakému poskytovateli, tak se zkuste informovat u vašeho místního (obecního) úřadu. Tyto úřady mají zpravidla vlastní webovské servery a jistě by vám mohly vyjít vstříc.
Živé stránky
Podařilo se vám stránky dostat do finální podoby a vystavili jste je na internet? Bravo, tím vše začíná. Ne, to není vtip, to je krutá skutečnost. Chcete-li, aby prezentace skutečně měla nějakou hodnotu a návštěvníci se na ni vraceli, musíte stránky velmi často aktualizovat. Stránky jednorázově vybudované a neaktualizované dělají naprosto jednoznačně negativní reklamu a jsou možná horší nežli žádné.
Doporučuji, abyste si vybudovali na škole systém garantů. Pro každou oblast (podstránku) bude určen jeden zodpovědný pracovník, který se bude starat o aktuálnost informací. Např. vedoucí školní jídelny bude každý poslední týden v měsíci dodávat webmasterovi nový jídelní lístek na měsíc příští, zástupkyně ředitele se bude starat o platnost informací o příštích rodičovských schůzkách, atd.
Také se připravte na odezvu, která vás jistě z počátku potěší, ale samozřejmě i zaměstná. Pokud budete chtít vyřizování této elektronické korespondence přesunout na někoho jiného, jistě neuškodí vysvětlit, že nejde o práci navíc, ale o novou službu např. rodičům, která má zkvalitnit komunikaci se školou a ne slepě sledovat nejmodernější trendy. Neodpovídání na emaily může mít stejný dopad jako zastaralé informace na stránkách.
Bez reklamy se neobejdete
Důležitým krokem pro efektivní využívání WWW je samozřejmě zvýšení povědomí o vaší nové stránce. Nezapomeňte vaši adresu s třemi dvojitými „w“ inzerovat všude, kde to jen jde. V každém veřejném dokumentu, v brožuře, na nástěnce u vchodu, na vizitce; všude, kde uvádíte poštovní adresu uveďte i adresu WWW stránek. Zkontrolujte, že váš webmaster zaregistroval školu u všech internetových vyhledávačů, které zná. Rozhodně by neměl vynechat Seznam, Atlas a Centrum.
Existují i speciální adresáře školských zařízení, u kterých se můžete zaregistrovat také zdarma, např. Adresář středních a vyšších škol v ČR, Vzdělávací rozcestník Edunetu nebo Informační databáze IES; vaše adresa by také neměla chybět v oficiálním Registru škol Ústavu pro informace ve vzdělávání.
V okamžiku, kdy máte stránky vystaveny na internetu, pro vás může být zajímavé sledování návštěvnosti ze statistik přístupů. U solidních poskytovatelů je statistika zahrnuta v základních službách a nemusíte za ni nic připlácet. Můžete se například dozvědět, že návštěvnost je ovlivněna nějakou příčinou přímo na škole – např. před třídními schůzkami – či vystavením nového jídelníčku. Šikovný ředitel dovede tuto informaci využít.
Zbytečné nepříjemnosti
Závěrem bych chtěl varovat před dvěma nepříjemnostmi. Budete-li čekat s výstavbou školního webu delší dobu, zvyšujete tím pravděpodobnost, že se najde dobrovolník z řad studentů či absolventů a udělá stránky za vás. Samozřejmě se svými subjektivními komentáři učitelů a celé školy. Pokud takový web zařadí např. na Seznamu do sekce http://dir.seznam.cz/Vzdelavani/Neoficialni_stranky_skol, pak je vše formálně v pořádku a asi proti tomu nic nezmůžete. Ale často takový samozvaný webmaster své stránky neoznačí slůvkem „neoficiální“ a nepřál bych vám vidět udiveného rodiče, čtoucího si na domnělých stránkách školy o „…úče Novákové, která je šeredná a úplně vygumovaná.“
Druhé varování je k extrémem předchozího. Dejte si pozor, abyste na webu nezveřejnili nějakou informaci, která by byla v rozporu se Zákonem o ochraně osobních údajů. Například seznam přijatých prvňáčků s adresami a rodnými čísly by vás mohl udělat až nepříjemně populární.
Budete-li se chtít dozvědět o tvorbě stránek více, doporučuji navštívit články Desatero webdesignu v podání Jiřího Lahvičky a Píšeme pro Web Martina Kopty.
Ondřej Neumajer
0 komentářů:
Okomentovat