V minulém školním roce proběhla ostrá diskuze nad podivným zvýhodněním těch uchazečů na vysoké školy, kteří absolvovali srovnávací zkoušky organizované soukromou Nadací SCIO. Rok se sešel s rokem a obdobnou možnost získat to správné potvrzení mají pro změnu zase žáci základních škol, kteří uvažují o studiu na některých středních školách. Minulý školní rok byl bezesporu bohatý na řadu kontroverzních témat, mezi nimiž snad nejvíce dominovala problematika přijímacích zkoušek na vysoké školy. Vedle kvality přijímacích testů na pražskou právnickou fakultu byla vděčným tématem i diskuze věnovaná zvýhodňování některých uchazečů o studium na vysokých školách, kteří absolvovali národní srovnávací zkoušky každoročně organizované soukromou Nadací SCIO. Mediálním magnetem se pak stalo zejména rozhodnutí jedné plzeňské fakulty, která před vlastním přijímacím řízení sdělila všem uchazečům, že potvrzení o úspěšném absolvování národních srovnávacích zkoušek se stane jedním z významných kritérií při přijímacím řízení.
Ministerstvo školství v této souvislosti vydalo rozhořčené memorandum, v němž odsoudilo nekorektní postup vedení této státem dotované fakulty, která uchazeče v podstatě nutila absolvovat další přijímací zkoušky u soukromé nadace, jejíž potvrzení bylo jedním z určujících kritérií při výběru nových studentů. Rok se sešel s rokem a obdobnou možnost získat to „správné potvrzení“ mají pro změnu zase žáci základních škol, kteří se uvažují o studiu na některých středních školách. Změnil se nejen letopočet, ale i firma, která tyto služby uchazečům o středoškolské studium nabízí.
V polovině září byly vydány soukromou Pražskou pedagogicko–psychologickou poradnou tři brožury určené žákům 5. a 9. tříd, které obsahují nejnovější informace o studijních a učebních oborech na gymnáziích, středních odborných školách a středních odborných učilištích působících v Praze a jeho okolí, stejně jako i seznam vybraných studijních oborů a středních škol v České republice. Většina žáků a zejména jejich rodičů, kteří stojí před závažným životním rozhodnutím, kdy mají zvolit pro své dítě nejvhodnější typ studia na střední škole, určitě nezaváhá a do některé brožury nahlédne. Totéž je nutné doporučit všem učitelům a ředitelům základních a středních škol. Zejména brožura s názvem Informace o středních odborných školách stojí alespoň za zběžné prolistování. Rodiče zvláště dyslektických žáků nesporně zaujme nabídka uvedená u Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze 10, která poskytuje žákům se specifickou poruchou učení velmi specifickou nabídku. V části věnované přijímacímu řízení na této střední škole pak editor brožury, soukromá Pražská pedagogicko-psychologická poradna, informuje zájemce o 45 studijních místech, které jsou určeny pro žáky se specifickými poruchami učení, kteří budou zařazeni do speciálního programu, kterým jim škola chce ve studiu pomoci. Konečně i žáci se specifickými vzdělávacími potřebami mají možnost kvalitního uplatnění ve speciálních studijních programech, které budou respektovat jejich studijní problémy a individuální potřeby.
Další část sdělení o přijímacích zkouškách na této střední škole pak zaujme patrně stejně tak Protimonopolní úřad vlády, etickou komisi Českomoravské psychologické společnosti a opět ministerstvo školství, které nepochybně zpozorní po přečtení dalších podmínek stanoveného přijímacího řízení na této střední škole.
Dychtiví čtenáři se zde dočtou, že „pokud budou zájemci o přijetí do tohoto programu vyšetřeni v soukromé Pražské pedagogicko-psychologické poradně v Praze 4, Ohradní 20 (tel. 4148 0250) a budou ke studiu bez výhrad doporučeni, budou přijati bez přijímacích zkoušek. Na vyšetření je nutné se objednat nejpozději do 12. 1. 2001 (lépe však dříve). V poradně absolvují zájemci psychologické a speciálně pedagogické vyšetření, které hradí rodiče. Budou-li zájemci pouze doporučeni, nebo doporučeni s výhradami, nebo předloží-li k přihlášce potvrzení z kterékoliv jiné poradny s diagnózou specifické poruchy učení, budou konat přijímací zkoušky.“
V jednom z nedávných čísel měsíčníku DĚTI A MY byl publikován velmi zajímavý článek dr. Mertina s názvem „Co je smyslem vzdělávání“, který v závěru rozvíjí myšlenku, že smyslem vzdělání je nepochybně kultivace jedince. Laik žasne a odborník se nepochybně diví, o jakou to kultivaci jedince vlastně usilují některé současné státní a soukromé vzdělávací a poradenské instituce v našem školství. Předpokladem přijetí většiny uchazečů o studium na střední škole jsou zpravidla jejich dobré studijní předpoklady a zájem o studium. U žáků se specifickými vzdělávacími potřebami je to ovšem poněkud jiné. Chtějí-li studovat na uvedené střední škole, měli by mít ještě našetřeno nejméně 800 korun. Koho tato skutečnost pohoršuje, měl by si uvědomit, že vzdělání je dnes nejlepší životní investicí a tím nejlepším způsobem další kultivace našich školáků.
Hana Mařasová
0 komentářů:
Okomentovat