Ministerstvo školství schválilo po čtyřech letech příprav konečný model nové maturitní zkoušky. Od předchozí varianty se nijak dramaticky neliší, přesto se objevily některé novinky. Také termín je znám: k prvním maturitním testům by měli studenti poprvé zasednout 5. dubna 2004. O konečném modelu maturitní zkoušky, schváleném poradou vedení ministerstva 5. října, informoval na včerejší tiskové konferenci náměstek ministra pro regionální školství Jaroslav Műllner spolu s členy Koordinační rady pro maturitní zkoušky (ing. Pavel Zelený, dr. Jaroslav Jeřábek, ing. Bohumil Janyš), kteří koncem minulého roku již vytvořili společný tým odborníků pověřený přípravou maturitních zkoušek v roce 2004.
Spolu s koncepčním záměrem ministerstvo schválilo i definitivní podobu předmětových katalogů ke společné části maturitní zkoušky, které budou rozeslány všem středním školám do konce následujícího týdne.
Nová maturitní zkouška již za 1250 dnů
Ministerstvo školství tak schválilo po čtyřech letech příprav a více než roční bouřlivé diskuzi koncepční záměr, jehož cílem je vytvořit dvouúrovňovou část státní maturitní zkoušky podle volby žáka. Součástí školní (profilové) maturity by také mělo být vypracování a obhajoba závěrečné maturitní práce, tzv. malé diplomky. “Není to nic neobvyklého”, uvedl ředitel Výzkumného ústavu odborného školství ing. Janyš, “obdobným způsobem skládají maturitní zkoušku žáci na středních odborných školách již řadu let. Novým prvkem to spíše bude pro učitele a maturanty na gymnáziích.” K prvním maturitním testům by měli budoucí maturanti poprvé zasednout již 5.dubna 2004, tj. přesně za 1250 dnů. Do té doby budou maturitní zkoušky probíhat podle stávajících pravidel a žáci prvých ročníků již mohou začít stříhat metr.
Společnou část maturity by měly i nadále tvořit tři povinné předměty, a to z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a z volitelného předmětu, kterým může být matematika či občanský a společenskovědní základ. Maturant si u nich bude moci zvolit, zda vykoná maturitní test na základní či vyšší úrovni obtížnosti, u něhož bude předem znát dolní hranici, která bude vymezovat, zda v ověřovacím testu uspěl či propadl.
Nová maturita a nové požadavky v novém tisíciletí
Skutečně mnohé už bylo o novém modelu maturitní zkoušky řečeno a v mnohém současný koncepční návrh nepřináší překvapení. Maturitní zkouška se bude skládat ze dvou rovnocenných a na sobě nezávislých částí - společné částí, která proběhne počátkem dubna, a školní části, kterou bude každý maturant povinen absolvovat v druhé polovině května až června. Aby student získal maturitní vysvědčení, musí úspěšně vykonat obě uvedené části a uspět u všech povinných zkoušek v obou částech maturity.
Koncepce nové maturity je však nově založena na důrazu, který je kladen na všeobecně použitelné tzv. klíčové kompetence, které podle autorů Bílé knihy zahrnují schopnosti, dovednosti, postoje a hodnoty nových kandidátů nové maturity. K podpoře jejich rozvoje by měla přispět také výrazná změna stylu výuky ve středních školách, protože nově koncipované kompetence jsou založeny na nových aktivitách učitelů, nikoli pouze na vědomostech žáků. Patří k nim například komunikace, rozvoj schopnosti učit se, sociální kompetence, řešení problémů a práce s novými informačními technologiemi. Státní program vzdělávání na středních školách a rámcové vzdělávací programy pro jeho jednotlivé typy pak stanoví požadovanou úroveň klíčových kompetencí, všeobecný základ středoškolského vzdělání a v odborném vzdělávání také obecně odborný základ. Tím budou vymezena základní pravidla a obsahový rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů zajišťující srovnatelnost získávaného vzdělání ve všech středních školách a soudržnost celého vzdělávacího systému. Školy budou v tomto rámci i nadále naprosto autonomní při tvorbě vlastních vzdělávacích programů.
Maturita jako zkouška neomezených možností
Kromě povinných testů z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky nebo občanského a společenského základu budou moci maturující žáci vykonat nepovinné testy z deseti dalších předmětů, které by mohly mít vztah k přijímacímu řízení na vysokou školu. Maturitní maratón bude na všech středních školách probíhat v řádném termínu plných 8 dnů od rána do odpoledne, přičemž v prvých dnech vykoná maturant testy z povinných předmětů a ve zbývajících termínech absolvuje maturitní testy z nepovinných předmětů, které si sám zvolil. Podle pravidel nového modelu maturitní zkoušky mohou kandidáti maximálně dvakrát propadnout. V takovém případě je jim poskytnuto právo v průběhu pěti následujících let podat novou přihlášku řediteli střední školy ke konání opravné maturity, při které mohou konečně uspět nebo si předchozí výsledky dokonce výrazně zlepšit.
Již v 15 letech k maturitním testům
Naprosto novým prvkem nového modelu maturitní zkoušky je možnost konání maturity z cizího jazyka, který se žák na střední škole nikdy neučil, ale který je na jeho střední škole zařazen do školního kurikula.
Další šancí pro středoškoláky je možnost skládat jednotlivé maturitní zkoušky již po dovršení 15 let jejich věku. V takovém případě úspěšný absolvent maturitního testu získá maturitní certifikát (M-certificate), který bude moci s hrdostí ukázat třeba svým rodičům nebo v dalších letech i svému zaměstnavateli. Povinnosti složit na závěr svého studia celou maturitní zkoušku ho však samozřejmě nezbavuje. Doposud je velkou neznámou, zda se tak všichni středoškoláci nebudou každoročně hlásit k maturitním zkouškám “nanečisto” a nebudou se snažit získat M-certifikáty. V takovém případě by se totiž počet testovaných žáků nepohyboval kolem 100 000 uchazečů, ale vzrostl by na dvoj- či trojnásobek původního počtu.
Pro všechny budoucí maturanty ministerstvo školství plánuje v roce 2003 experimentální maturitu “nanečisto”, která by měla prověřit připravenost nejen všech středoškoláků, ale i celého certifikačního systému v modelových podmínkách navozujících požadavky budoucí nové maturity. Ta se bude od “ostré” maturity v roce 2004 lišit zejména tím, že žáci budou mít volbu, zda se přihlásí k vykonání společné části maturitní zkoušky či nikoli.
Stále mnoho neznámých
Koncepční záměr ministerstva školství je ale doposud rovnicí o mnoha neznámých. Přijmou skutečně vysoké školy nový model maturitní zkoušky za svůj a zruší přijímací řízení? O této variantě pochybuje i náměstek ministra školství Jaroslav Műllner, když říká: “Vysoké školy jsou dnes naprosto nezávislé a bude záležet především na nic.” Snahou ministerstva bude zejména, aby vysoké školy na počátku daného školního roku stanovily kritéria přijímacího řízení, která by korespondovala s náročností povinných a nepovinných předmětů maturitní zkoušky.
Otevřenou otázkou také zůstává, zda bude převážná většina maturantů raději volit maturitní zkoušku s nižší úrovní náročnosti, nebo se rozhodnou riskovat případný neúspěch a opravnou zkoušku, jejíž termín byl stanoven až na počátek září. Zda a jak se bude maturovat od roku 2004, je nyní také rukou poslanců a senátorů Parlamentu, kteří od ledna následujícího roku budou projednávat návrh nového školského zákona o vzdělávání, jehož je nový model maturitní zkoušky nedílnou součástí.
Velký otazník se stále vznáší na 5 – 7 % středoškoláků, kteří navštěvují střední speciální školy a nad maturanty se speciálními vzdělávacími potřebami, protože doposud není jasné, zda nový model maturitní zkoušky dopadne i na jejich bedra. Podle schválené koncepce ministerstva školství totiž žáci se zdravotním postižením, kam jsou řazeny i žáci se specifickými poruchami učení, které jim nedovoluje vykonat společnou část maturity standardním způsobem, mohou konat zkoušky náhradním způsobem “zohledňujícím jejich znevýhodnění”. Takto handicapovaný žák, popřípadě ředitel střední školy, podá ministerstvu žádost o vykonání zkoušek náhradním způsobem a ministerstvo o žádosti s konečnou platností rozhodne. Povinnou součástí této žádosti však bude vyjádření příslušného poradenského zařízení.
Ředitel Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavel Zelený sice neopomněl zdůraznit, že bez Sond Maturant by nebylo možné nový model maturitní zkoušky vytvořit, ale nepochybné je, že právě všichni zdravotně postižení byli z předchozího maturitního sondování vyloučeni pro jejich specifické problémy a výrazně obtížnou úpravu maturitních testů, která by vyhovovala jejich individuálním potřebám a zdravotním možnostem.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat