V souvislosti s článkem MfDnes Víceletá gymnázia se nebudou rušit ministerstvo školství zveřejnilo k tomuto problému své oficiální stanovisko. V souvislosti se středečním vydáním deníku Mladé fronty Dnes, kde byl zveřejněn článek Simony Holecové s názvem “Víceletá gymnázia se nebudou rušit”, ministerstvo školství zveřejnilo k tomuto problému své oficiální stanovisko.
V něm se uvádí, že obecné připomínky k záměru školského zákona zdůrazňují nutnost rozhodnout “zda má být vzdělávání exkluzivním (starat se především o elitu) nebo inkluzivním (starat se o všechny). Ministerstvo školství v tomto ohledu rozhodlo o prioritě inkluzivního přístupu. S ohledem na protichůdná stanoviska k zachování víceletých gymnázií (zastávaná představiteli gymnázií, rodičů žáků těchto škol a subjekty spíše pravé strany politického spektra) a jejich zrušení (zastávaná zejména základními školami a rodiči žáků těchto škol a spíše levicovými politickými subjekty) nebyl princip neexistence víceletých gymnázií formulován v návrzích výslovně a napevno.
Změnou oproti dosavadnímu stavu je postupné rušení víceletých gymnázií (s výjimkou víceletých gymnázií vzniklých na základě mezinárodních dohod), a to především s ohledem na snahu odstraňovat selektivitu ve vzdělávání, rozdělování dětí podle spíše sociálních kritérií než studijních, předčasnost volby vzdělávací dráhy, apod.”
Na základě výsledků připomínkového řízení setrvává ministerstvo školství i nadále na stanovisku rušení víceletých gymnázií v souladu s principem inkluzivity. Exkluzivní víceleté gymnázium by nemělo ve vzdělávacím systému sloužit jako nástroj přenosu společenských nerovností, kdy děti vzdělanějších a lépe finančně situovaných rodičů a lépe vybavené kulturním kapitálem by měly lepší výchozí i další podmínky než děti ostatní. Navíc do systému osmiletých gymnázií ve vyšším ročníku než prvním se v podstatě již žák vyššího ročníku základní školy může dnes dostat pouze na základě výjimky dnes udělované příslušným školským úřadem, i když jak známo jde o období, kdy se žáci v mnoha případech osobnostně velmi mění. Svým způsobem je i porušen jeden z cílů, kterých by v období plnění povinné školní docházky mělo být dosahováno, a to utváření předpokladů pro sociální vztahy, komunikaci a rozvíjení soudržnosti napříč odlišnými skupinami populace. Víceletá gymnázia odčerpávají žáky základních škol, s nimiž se ostatní žáci mohou měřit. Navíc jsou žáci do víceletých gymnázií přijímání na základě jednorázové přijímací zkoušky, kterou každá škola individuálně konstruuje a v podstatě rozhoduje ředitel. Jen v některých případech existuje i jiná diagnostika žáků při vstupu. Na uvedená fakta poukázali i examinátoři OECD ve své Zprávě o národní politice ve vzdělávání již v roce 1996 s tím, že je to v rozporu s celosvětovým trendem, i další odborníci v oblasti školství, kteří se danou problematikou zabývají.
Je zřejmé, že uvedená změna musí najít ve školském systému adekvátní náhradu, pro kterou, jak se ministerstvo školství domnívá, vytváří návrh nového školského zákona dostatečný prostor, např. stanovením rámcových vzdělávacích programů a jejich dopracováním do podoby školního vzdělávacího programu samotnými školami, které se tak mohou profilovat, vytvářet podmínky pro rozvoj nadání a talentu žáků, lze zřizovat samostatné třídy nebo školy s rozšířenou výukou některých předmětů nebo skupin předmětů, zavádí se možnost “přeskočení” ročníku, stanovovat individuální vzdělávací plány pro děti nadané a talentované apod. (viz zejména. § 12, § 13 a § 14 návrhu zákona), což lze realizovat i v základní škole s diferencovanou výukou.
0 komentářů:
Okomentovat