Na první článek, který popisuje převodník signálu z počítače do televize, se ozvalo několik dotazů a připomínek. Kromě technických dotazů se zejména kolegové učitelé zajímali o praktické využití v hodinách. Pokusím se tedy s vámi podělit o několik vlastních zkušeností, návrhů a postřehů.
Především bych chtěl říci, že převodník není všemocný, ale bude jen tak účinný, jak bude šikovný učitel, který s ním bude pracovat. I zde platí obecné pravidlo, že každý moderní prostředek ve výuce může šikovného progresivního učitele dále akcelerovat k vyšším výkonům, ale špatnému učiteli nepomůže ani svěcená. Navíc ona zmíněná progresivita a přístupnost není otázkou věku, ale přístupu k věci. Musím se pochlubit, že na naší škole s počítači ve výuce pracují nejen mladší učitelé, ale i kolegyně a kolegové, kteří „stříhají metr“ do důchodu. Navíc, když se jejich zkušenost a určitý nadhled spojil s moderními metodami a formami výuky, výsledkem byla hodina, nad kterou by Komenský asi jásal.
Převodník lze použít :
- v počítačové učebně na hodině informatiky
- v hodině výuky na prvním stupni ZŠ
- v kterémkoliv předmětu na 2.stupni ZŠ
- v odborných předmětech na SŠ.
Hodina informatiky a použití převodníku v počítačové učebně je kapitola sama o sobě. Zde převodník nehraje roli pomůcky-nositele učiva, ale technické pomůcky usnadňující výklad učitele. V počítačové učebně je učitelský počítač napojený na převodník a na televizor. Žáci jej tedy od všech počítačů mohou bez obtíží sledovat a nerušeně pracovat na svých stanicích. Představme si hodinu, kde učitel žáky zasvěcuje do tajů např. Excelu. Tradičně to probíhalo tak, že učitel demonstroval na jednom počítači a chumel žáků za jeho zády přes jeho rameno sledoval, co učitel dělá. Potom se žáci rozběhli na svá místa a plnili zadaný úkol. Vzhledem k tomu, že většina žáků neviděla nebo spíše nedávala pozor a pošťuchovala se, musel učitel obcházet žáka za žákem a dovysvětlovávat, co mají dělat. Jinými slovy, bylo to o nervy. Nyní může na svém počítači demonstrovat a žáci ihned plní úkol. Role učitele se tak pomalu posouvá do pozice poradce – koordinátora. Navíc je takto pojatá hodina dynamičtější a efektivnější. Více se toho stihne a žáci jsou samostatnější.
… v hodině výuky na prvním stupni ZŠ
Hodina na prvním stupni ZŠ má rovněž svoje specifika a pokud bych chtěl něco vyzdvihnout, byla by to citlivost a přiměřenost. I zde má převodník a další moderní technika své místo, ale jak se říká – všeho s mírou. Proto je optimální využít počítače ve výuce jen jako doplněk. Nedoporučuji jeho využití větší než 15 minut, a to ještě bych tuto čtvrhodinku rozdělil alespoň na dva díly. Při delším použití je většina žáků spíše pasivních, proto je nutné měnit metody i formy výuky. Vhodné je začlenění soutěže pro dvě a více skupin žáků. Své místo má počítač při výkladu látky, zejména látky abstraktní a pro žáky obtížné. Např. model sluneční soustavy nebo virtuální výlet nad povrchem cizí planety je dobrým pomocníkem při výkladu.
Abych nastínil, jak vypadá struktura hodiny s použitím počítače a převodníku, dovolil jsem si od kolegyně opsat a trochu zjednodušit část přípravy hodiny prvouky ve 2.třídě ZŠ.
2.A – PrvoukaMotivace – hádanka: Trochu voda,
Trochu zem,
Volá na tě,
Nechoď sem! (Bláto)
- Co patří do lesa? Listy? (jaká znáš?)Kůra? Šiška? Plastová láhev?
- Na co jsme zapomněli? Zvířátka!!!
Kdo se v lese bojí? (píseň Já do lesa nepojedu)
Počítač – hlasy ptáků
1/3 lesů, kde se žije lépe? Ve městě nebo v přírodě? Kde bys chtěl žít ty?
- pohled – Evropa (kdo už ji přejel autem nebo letadlem?)
- ČR – mapa
- ČR – hymna, města
- Hra Za pokladem?
Ačkoliv se to nezdá, použití na 2.stupni ZŠ je obdobné jako na stupni prvním. Počítač a převodník hraje stejné role i zde. A/ při výkladu látky B/ při opakování C/ při zkoušení nebo při diskusích na závěr hodiny. Jediný problém je snad dostatečná základna multimediálních CD ROM, což není záležitost nijak levná. Navíc českých CD ROMů sice přibývá, ale stále jich není dostatek a i kvalita je leckdy diskutabilní, ale to je jiná kapitola. Navíc stále je zde problém u cizojazyčných titulů. Často jsou po metodické i obsahové stránce kvalitní (Např. firma Dorling Kinderley), přesto nejsou u učitelů příliš oblíbeny. Důležité je, že při výkladu látky není učitel jen pasívní obsluhou počítače, ale provádí vlastní výklad opřený o nové medium, vysvětluje, klade otázky, vyvolává žáky apod.
Navíc je zde další možnost – vyrobit si na počítači pomůcku sám. Tvorba takovýchto multimediálních pracovních listů je dnes například za pomoci internetu nebo i obyčejného Power Pointu či Publisheru věc možná, ale také pracná a časově náročná. Otázkou je, zda je učitel za takto odvedenou práci adekvátně ohodnocen. Je-li však v čele školy ředitel, kterému dochází význam informačních technologií ve výuce a podporuje je a tudíž je zavedl, jistě mu dochází, že učitele, kteří aktivně s technikou pracují, musí podporovat. A jen pochvala to nespraví. Nebo alespoň ne nadlouho. Považuji za správné a spravedlivé, aby učitelé, kteří zavádějí moderní technologie do výuky byli za svoji práci odměněni. Třeba zvýšením osobního hodnocení.
Protože jsem dějepisář, použil jsem např. při svých hodinách CD ROM právě od firmy DK – Encyklopedie 20.století. Množství dobových dokumentů, fotografií i videa třeba z období studené války ve světě nebo jara 1968 v Praze bylo dobrým a názorným doplňkem k výkladu. Kombinace: výklad učitele – práce s mapou – práce s učebnicí – prezentace vybraných částí z encyklopedie a následná diskuse či samostatná práce, byla dobrým zpestřením hodiny, která tak získala na větší dynamičnosti. A co považuji za hlavní? Žáky hodina bavila a i ten největší lajdák si z ní odnesl více než obvykle.
… v odborných předmětech na SŠ
Použití převodníku na středních školách a středních odborných učilištích považuji za stejné jako na základní škole. Zejména v odborných předmětech, kde je třeba nejrůznějších speciálních pomůcek a informací a výklad bývá obtížný, může použití usnadnit výklad nebo i ušetřit finanční prostředky. Dovedu si představit odbornou učebnu k výuce ekonomie, reklamy apod. napojenou na internet a vybavenou počítačem. Jistě, dobrý dataprojektor by byl lepší, ale kolik takových projektorů si škola může dovolit? Navíc jsem přesvědčen, že český učitel vymyslí spoustu dalších vylepšení a fíglů, jak si sám pomoci.
námět pro ministerstvo?
MŠMT ČR by chtělo, aby všechny školy byly připojeny na internet a aby v každé učebně byl multimediální počítač. Nebylo by použití převodníku (nebo jeho vhodného softwareového ekvivalentu) jednou z možných cest, jak tuto ideu realizovat? Nepřipadá mi až tak utopistická. A nyní si představte databázi již hotových „pracovních listů“ pro jednotlivá témata v daných předmětech s odkazy na vhodné weby, multimediální tituly, publikace. S dostatečným množstvím fotografií nebo i videí. Jo, to by se to učilo. Jen jedno nyní vím jistě. Budeme to mít zatím jen takové, jaké si to sami uděláme.
0 komentářů:
Okomentovat