Přinášíme vám druhý díl seriálu, ve kterém ukazujeme možné způsoby využití internetu ve škole. Prozatím nejčastější bude u nás nepřímé pedagogické využití: učitel si informace, texty a obrázky v klidu najde a zpracuje před jejich zařazením do výuky.
Zařadit občas internet přímo do vyučovací hodiny bude mít i na dobře vybavených školách možnost jen velmi omezený počet vyučujících. Nejde pouze o důvody technické, ale také organizační: počítačová učebna je po většinu času obsazena výukou informatiky a pro ostatní předměty zbude nanejvýš několik hodin týdně. Naproti tomu nepřímé pedagogické využití internetových informací je přístupné prakticky každému učiteli - ve škole (pokud je už připojena), v knihovně, na obecním či jiném úřadě, v internetové kavárně, doma nebo u známých. Informace, texty a obrázky si učitel v klidu najde a zpracuje před jejich zařazením do výuky. Problémem zde už nebude technická a organizační stránka, ale způsob výběru informací. Nejméně efektivní a časově nesmírně náročné je bezcílné přecházení mezi stránkami v naději, že najdeme „něco zajímavého“. Ke klávesnici bychom měli zasednout s jasnou představou, jaký je cíl našeho hledání. Můžeme přitom postupovat několikerým způsobem - od zadání konkrétní adresy přes listování v různých katalozích (jedním z nich je i náš Průvodce vzdělávacími stránkami) až po využití vyhledávacích centrál.
Využití obrazových materiálů
Nestačí ovšem zajímavou informaci (text, obrázky) najít, ale také ji vhodně metodicky aplikovat. V následujících dvou ukázkách chci naznačit možnosti využití obrazových materiálů z internetových stránek pro přípravu vyučovací hodiny.
V prvním případě práce se sérií družicových snímků zvýší aktivitu žáků a naváže na jejich každodenní zkušenosti, ve druhém případě jde o doplnění a rozšíření stávajících obrazových materiálů. Mimo toto prvoplánové využití pochopitelně na uvedených adresách najdeme také spoustu odkazů na další a další stránky s obdobnou tématikou. Dobrá rada však praví „napřed práce, pak teprve zábava“ - hlavním cílem dnešní seance je získání snímků! Obrázek z webové stránky zkopírujeme na disketu snadno: ukážeme na něj kurzorem, klikneme pravým tlačítkem myši a vybereme příkaz „Uložit obrázek jako…“
Zeměpis - téma Základy meteorologie (Přírodní složky a oblasti Země)
Při probírání tohoto tématu by měli žáci získat mj. dostatečně plastickou představu o dynamice jevů a procesů v zemské atmosféře. Učitel má k dispozici řadu klasických učebních pomůcek a materiálů: náčrty, fotografie, videofilmy, synoptické mapy. Zajímavé oživení a aktualizaci nabízí také internetové meteorologické zpravodajství, zejména družicové snímky. Meteorologických stránek najdeme na síti nepřeberné množství, jedna z nich je německá www.wetteronline.de . Výběr snímků je jednoduchý - nejprve zvolíme oblast (např. Evropu), pak máme na vybranou nechat zobrazit buď družicové snímky (sekce Sateliten), příp. mapy rozdělení teplot, tlaku a dalších veličin (sekce Karten). U snímků můžeme zvolit různý časový interval, u map různé dny v týdnu. Vybrané obrázky uložíme na disketu, upravíme případně nějakým grafickým editorem a vytiskneme na barevné tiskárně.
Z několika snímků (např. s časovým odstupem 12 hodin) můžeme vytvořit seriál zobrazující velmi názorně vývoj počasí. Na rozdíl od fotografií v učebnici nebo videofilmu však nejde o vývoj počasí „kdysi dávno“, ale předevčírem, včera a dnes. Tato naprostá aktuálnost vtáhne do výuky i žáky minimálně aktivní - na snímcích vidí prakticky tytéž mraky, které jsou právě nad nimi na obloze. Ze seriálu snímků mohou odhadovat postup oblačnosti v následujících dnech (co tak otevřít při této příležitosti dočasnou sázkovou kancelář nebo meteorologickou věštírnu?) a svůj odhad posléze porovnat s realitou.
Na uvedené stránce najdeme také mapky s předpovědí počasí na několik následujících dnů. To umožňuje zvolit jinou variantu využití: porovnávat několik dní po sobě předpovědní mapky s následnými satelitními snímky skutečné povětrnostní situace. Žáci tak mohou posoudit úspěšnost profesionálních meteorologických předpovědí.
Také Český hydrometeorologický ústav ( www.chmi.cz ) představuje všechna svá oddělení, zajímavé jsou nejen družicové, ale i radarové snímky našeho území (sekce Radarové oddělení). Kromě samotných obrázků zde najdeme také srozumitelné vysvětlení podstaty a významu radarového snímkování - zvídaví žáci o ně jistě budou mít zájem.
Družicové snímky mohou být také součástí záznamů pravidelného žákovského pozorování počasí v místě školy, různých seminárních prací s fyzikální nebo zeměpisnou orientací, prací SOČ. Ve spolupráci s vyučujícím informatiky můžeme také nechat vytvořit z vhodných snímků užitečnou učební pomůcku - jednoduchou počítačovou prezentaci (pohyb tlakových výší a níží, proudění vzduchu, monzuny, hurikány, mořské proudy aj.)
Dějepis - téma Antické Řecko a Řím
Obrazových materiálů pro výuku není nikdy dost. Pokud nechcete léta letoucí stále dokola ukazovat žákům tytéž obrázky (často ještě černobílé), zkuste si vybrat, nahrát na disketu a vytisknout barevné fotografie třeba z obsáhlého obrazového archivu na následujících stránkách:
www.perseus.tufts.edu/PR/dewing.ann.html - soubor kvalitních snímků řeckých antických památek. Zvolíme nejprve položku Art+Archeology, pak Architecture Catalog a v něm vybereme období nebo region našeho zájmu. Kromě obrázků zde najdeme i plánky zobrazených budov.
nimbus.temple.edu/~jsiegel - další sbírka snímků řeckých památek. V postupně doplňovaném internetovém albu jsou záběry z Athén, Attiky, Olympu, Delf a dalších míst. Ke každému tématu se nejprve zobrazí malé náhledy, takže výběr vhodného snímku je velmi rychlý.
harpy.uccs.edu/roman/ - umění a architektura starověkého Říma. Velké množství kvalitních fotografií památek ze samotného Říma (architektura, sochy, obrazy), snímky památek rozdělených podle historických období (od republiky až po rané křesťanství), podle regionu (pro výuku je vhodný zejména soubor snímků z Pompejí), nechybí ani sochy římských císařů z různých muzejních sbírek.
0 komentářů:
Okomentovat