Ministerstvo školství zvažuje vydání Metodického pokynu, jehož součástí by mělo být i doporučení, aby ředitelé škol při rozdělování odměn zvýhodnili zejména mladé a perspektivní učitele. Na podrobnosti jsme se zeptali poradkyně a tiskové mluvčí ministra Vladimíry Al-Malikiové. Podle Eduarda Zemana zvažuje vedení ministerstva školství takovou variantu vydání Metodického pokynu k odměňování učitelů základních a středních škol, jehož součástí by mělo být i doporučení, aby ředitelé škol při rozdělování odměn zvýhodnili zejména mladé a perspektivní učitele s rozsahem nejméně tříleté a maximálně pětileté pedagogické praxe na jednotlivých školách.
Podle vyjádření poradkyně ministra a tiskové mluvčí ministerstva školství Al-Malikiové je metodický pokyn teprve ve stádiu ideového záměru. Individuální zvýhodnění mladých učitelů je ovšem podle tiskové mluvčí pouze jednou ze zvažovaných variant možného řešení současné situace, která je charakterizována výrazným nedostatkem mladých kantorů zejména na základních školách. Začínající učitelé by tak mohli v řadě případě počítat i s částkou vyšší než je 2000 korun měsíčně, ovšem za předpokladu, že tato částka bude mladému učiteli přiznána ředitelem školy.
“Bude to plně v kompetenci každého ředitele školy, jakým způsobem přistoupí k odměňování členů svého pedagogického sboru,“ řekla dnes České škole Al-Malikiová. V případě, že vedení ministerstva zvolí tuto variantu řešení, bude zpracováním metodického pokynu pověřen tým pracovníků ministerstva působící v oblasti regionálního školství. Není ovšem doposud jasné, zda by se metodické doporučení ministra školství o zvýhodnění mladých pedagogů týkalo vedle učitelů základních a středních škol také pedagogických pracovníků ve školských zařízeních, jakými jsou například učitelky a vychovatelky mateřských škol, vychovatelé dětských domovů a ostatních výchovných zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy.
“Metodický pokyn by vešel v platnost až po schválení navrhovaného státního rozpočtu parlamentem ČR a v takovém případě by patnáct set korun měli dostat všichni učitelé”, uvedla mluvčí. “Je jasné, že nebude závazný jako řada metodických pokynů, které ministerstvo vydává.” Poradkyně ministra zdůraznila, že průměrné mzdy pedagogických pracovníků by se zvýšily o 15 procent, ovšem platy ostatních zaměstnanců resortu školství by vzrostly pouze o 4,5 procenta.
Vláda v druhé variantě projednávaného státního rozpočtu na rok 2001 uvažuje o zvýšení kapitoly školství o částku 9 miliard, z nichž by převážná část byla věnována na mzdové prostředky pedagogických pracovníků. Učitelé si tak polepšili v příštím roce v průměru o 1500 korun měsíčně, přičemž tato částka by tvořila nárokovou složku mzdy pedagogických pracovníků a mimořádné zvýšení platu nad tento limit by spadal do oblasti nenárokového odměňování.
Po mnoha letech neměnné praxe tak pravděpodobně dojde k průlomu v úvahách o citlivých otázkách finančního odměňování pedagogů ve školách, neboť platy učitelů jsou doposud založeny výhradně na délce pedagogické praxe a odborných zkušenostech učitelů. Příznivci plánovaných změn tvrdí, že změny v odměňování učitelů jsou nutným předpokladem ani ne tak obsahových změn v oblasti vzdělávání žáků, jako spíše nezbytné stabilizace mladých učitelů v resortu školství. Daleko vlažněji ideu metodického pokynu podporují školské odbory, které doporučují, aby zvýšení mezd u všech učitelů bylo důsledně zařazeno do nárokové složky platu. Odmítány jsou zejména návrhy na odlišné odměňování učitelů podle věku nebo dokonce podle jednotlivých předmětů. Učitelské odbory příliš nepodporují individuální formu zvýhodněného odměňování jednotlivých učitelů, ale preferují plošné navýšení mezd všem učitelům bez rozdílu věku a odborné kvalifikace.
V roce 2001 se zvýší platy pedagogických pracovníků hrazené ze státního rozpočtu v průměru o 11,2 % oproti roku 2000. V poměru k ostatním zaměstnancům rozpočtové sféry se jedná o zvýšení průměrného měsíčního platu o 6,7 %. Určitou naději v tomto směru vzbuzují také poslední návrhy kariérního růstu pedagogických pracovníků, který prosazuje, aby se učitelé pravidelně podrobovali dlouhodobému hodnocení. Dosavadní návrhy kariérního růstu pedagogických pracovníků vymezují finanční odměny pro učitele ve formě nárokové složky platu, které jsou založeny zejména na rozšiřování odborné kvalifikace a osvojování nových kompetencí. Jejich hodnocení by ovšem nemělo podléhat často velmi subjektivnímu názoru na kvalitu jejich práce ze strany ředitelů škol.
V 70 - 80. letech bylo dobrým zvykem přijímat nové učitele na dobu určitou, vždy od 1.září do 30.srpna, dokud nevstoupili do KSČ. Dnešní praxe se bohužel na mnoha (zejména základních) školách příliš nezměnila. Důvody limitovaných pracovních úvazků u mladých učitelů však nejsou již ideologické, ale ekonomické. Ředitel má do jisté míry volné ruce, protože neví, zda-li vůbec vyjde se školním rozpočtem. Komu v takovém případě ředitel spíše přidá? Mladému učiteli nebo osvědčenému týmu kantorů, kteří již spojili svůj osud s kmenovou školou?
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat