K začátku školního roku byly zveřejněny výsledky právě dokončeného mezinárodního projektu OECD s názvem Analýza současného stavu předškolní výchovy, vzdělávání a péče v ČR. Jaké jsou závěry? První tiskovou konferenci v právě začínajícím školním roce věnovalo ministerstvo školství výsledkům právě dokončeného mezinárodního projektu OECD s názvem Analýza současného stavu předškolní výchovy, vzdělávání a péče v ČR. Projekt byl součástí systematického mezinárodního tematického výzkumu „Early Childhood Education and Care Policy“, jehož cílem bylo získat přehled o dané problematice předškolní péče ve 12 účastnických zemích OECD. Řešený projekt se zabýval analýzou stavu předškolní výchovy v České republice, která by měla poskytnout komparativní údaje nezbytné k formulaci doporučení směřujících k zvýšení kvality a efektivity předškolní výchovy zejména z hlediska realizace konceptu celoživotního učení. Výzkumná část projektu byla zaměřena zejména na hodnocení úrovně předškolní výchovy a vzdělávání z hlediska naplňování potřeb předškolních dětí, zajištění podmínek pro všestranný rozvoj a učení dítěte a vymezení specifických rolí rodiny dítěte a mateřské školy při snižování rizika neúspěšnosti žáků na počátku jejich povinného primárního vzdělávání.
Spolupráce mezi učitelkami mateřských škol a rodiči dětí navštěvujících mateřskou školu je v posledních letech považována za jednu z priorit pedagogické práce s dětmi předškolního věku. Otázky byly proto zaměřeny ke zjištění, jaká je nabídka spolupráce ze strany mateřské školy a jak tuto nabídku vnímají a přijímají rodiče. Ukazuje se, že v komunikaci mezi rodiči a mateřskou školou převládají tradiční formy, v nichž je role rodičů spíše pasivní, a proto rodiče nabídku mateřských škol méně intenzivně vnímají. Podle vyjádření učitelek mateřských škol rodiče svůj zájem o dítě, ani o program, který mateřská škola nabízí, příliš neprojevují. Pokud ano, pak pouze tehdy, není-li něco podle jejich názoru v pořádku - pak se dožadují nápravy a event. změny v programu školy či v organizaci práce a provozu. Ani pomoc rodičů a jejich podpora (např. ve formě finanční nebo materiální pomoci, osobní účastí a pomocí ve třídách či při vycházkách, výletech či jiných akcích) není podle názoru učitelek příliš výrazná. Zdá se, že rodiče stále ještě nepřivykli tomu, že mají prioritní právo rozhodovat o výchově svého dítěte a že mohou toto právo v mateřské škole uplatňovat. Otevřená a partnerská spolupráce se teprve rozvíjí a zejména rodiče se adekvátnímu způsobu komunikace teprve učí. Jejich dosavadní nezkušenost a pochopitelnou nejistotu však víc než polovina dotazovaných učitelek chápe převážně tak, že rodiče možnost participace přehlížejí, práce mateřské školy si příliš nevšímají a práci učitelek málo oceňují.
Jako vynikající nebo velmi dobrou spolupráci s mateřskou školu hodnotí 60 % rodičů (ve srovnání s 51% učitelek a ředitelek). Učitelky mateřských škol (61%) jsou méně spokojeny, protože očekávají od rodičů větší zájem, otevřenost, vstřícnost a aktivitu. 59 % rodičů si svou nečinnost a jistou nevšímavost uvědomuje a sami sebe v tomto směru hodnotí kriticky.
V současné době zájem rodičů o umístění dětí v předškolních zařízeních stále převyšuje nabídku míst. Na rozdíl od učitelů nepovažují rodiče za největší překážku dostupnosti mateřských škol náboženské důvody, ale důvody finanční. V zásadě se obě skupiny dotazovaných shodují v tom, že hlavním důvodem je nedostatek míst v mateřských školách, zejména pak v některých regionech. V odpovědích na otázku, kdo by měl být odpovědný za to, aby každé dítě mělo reálnou možnost docházky do mateřské školy, se pedagogové i rodiče shodují. Podle jejich společného názoru by to mělo být povinností státu, potažmo obce. Rodiče se zároveň domnívají, že by měli mít možnost získat objektivní informace o tom, jaká je kvalita předškolní výchovy vzdělávání a péče v mateřské škole, kterou pro své dítě vybrali. Tento názor vyjádřilo 95 % oslovených rodičů.
Pedagogové uvádějí, že při tvorbě školního programu užívají jako inspirační a informační zdroje různé dostupné materiály - domácí i zahraniční, oficiální i neformální. Poměrně významná je opora o zahraniční prameny, případně o alternativní modely předškolní výchovy, relativně malá pak o vlastní zkušenosti a představy či individuální potřeby dětí. Větší důraz je kladen na názory a potřeby zřizovatele, menší pak na návrhy rodičů.
U rodičů převažuje názor, že středoškolské vzdělání učitelkám pro práci v mateřské škole dostačuje. V tom se shodují s názory pedagogů. Značný počet rodičů se však přiklání k tomu, aby se učitelky mateřských škol připravovaly na pedagogickou práci s dětmi na vyšší odborné škole. Vysokoškolskému vzdělání učitelek dává přednost jen malá část rodičovské veřejnosti.Rodičovská veřejnost dává přednost terciárnímu vzdělávání pracovníků mateřských škol a je v tomto ohledu progresivnější než samy učitelky.
V současné době téměř 70 % mateřských škol údajně nabízí speciální péči handicapovaným dětem. Nejčastěji nabízejí speciální pedagogickou péči církevní mateřské školy, nejméně často mateřské školy soukromé. Mateřské školy užívají specializovaných učebních pomůcek, kam patří zejména: herní materiály (65%), učební materiály (26%) a speciálně pedagogické pomůcky (9%).
Představy učitelek o tom, co je v oblasti výchovy a vzdělávání péče o děti předškolního věku výrazem dobré vzdělávací a sociální politiky státu, jsou velmi různorodé. Téměř 72 % učitelek mateřských škol je toho názoru, že náš stát v oblasti předškolní výchovy jasnou a dobrou politiku nemá.
Co si učitelky a ředitelky mateřských škol představují pod pojmem “jasná a dobrá politika” v oblasti předškolní výchovy?
1. Mateřské školy jsou dostupné všem dětem příslušného věku
2. Rodiče si mohou vybírat z různých typů předškolních zařízení
3. Mateřské školy mají odpovídající materiální vybavení
4. Mateřské školy mají dostatek peněz
5. Mateřské školy si mohou v rámci daných pravidel vytvářet vlastní školní vzdělávací programy
6. Učitelky mají přiměřeně vysoké platy
7. Síť mateřských škol je dostatečně hustá
8. Existuje více modelových alternativních vzdělávacích programů, z nichž si MŠ mohou vybírat
9. Jsou závazně stanoveny standardy předškolní péče (tj.standardní podmínky předškolní výchovy a vzdělávání)
10. Je závazně stanoveno národní vzdělávací kurikulum nebo rámcový vzdělávací program pro mateřské školy
Ukazatelem dobré politiky je podle názorů pedagogů všeobecná dostupnost mateřských škol s tím, že existuje nabídka různých programů, ze které si rodiče mohou při volbě mateřské školy pro svoje dítě vybrat. Dalším významným ukazatelem je úroveň materiálního a finančního zajištění mateřských škol. Třetí oblastí, která podle názoru pedagogů vypovídá o vzdělávací politice, je péče státu o odbornou kvalitu vzdělávacích programů - ať už prostřednictvím stanovení kurikula, standardů či rámcového vzdělávacího programu. V souvislosti s tím, že dostupnost i oblast finančního zabezpečení předškolní výchovy, vzdělávání a péči vykazují rezervy a že dosud nebyla stanovena žádná kurikulární pravidla (standardy, rámcový vzdělávací program apod.), vyznívá hodnocení vzdělávací politiky státu ze strany pedagogů nepříznivě.
Anna Koutňáková
0 komentářů:
Okomentovat