Protože se dost často píše o dětech a Internetu, rozhodl jsem se k tomuto tématu napsat, abyste věděli, jaký názor na to máme přímo my děti. Je mi 12 let a na Internet chodím zhruba rok.
Z toho více mě začal zajímat v posledním půlroku, kdy jsem se dozvěděl o Majácích. Tady jsem se totiž dozvěděl adresy na další zajímavé stránky. Nejdříve to byl Xchat, kde mě mimo chatu zaujalo i xfórum, ve kterém rád diskutuji, dále pak dětský časopis Zavináč. Z něj jsem se vlastně o Majácích poměrně náhodně dozvěděl. Dost dalších stránek jsem zjistil díky svému diskusnímu fóru na Xchatu, které se jmenuje Weby pro děti. Na Živě vyšla v té době i kritika na Majáky, která se mi nelíbila, protože byla psána jenom z hlediska dospělých a nebyl zde vůbec brán ohled na názor nás dětí, pro které jsou Majáky určeny. Proto jsem tam začal v diskuzi k kritice Majáky hájit. Pak mě napadlo, že bych mohl na Živě zkusit psát taky. Zahlédl jsem tam totiž výzvu, že hledají autory. A tak jsem jim navrhl, že bych psal o stránkách pro děti a stránkách, kam mi děti na Internetu chodíme. Myslím si, že recenze na takovéto stránky by jsme totiž měly psát my děti, pro které jsou určeny.
Mě osobně baví na Internetu hledat stránky, a to nejenom stránky přímo pro děti, ale i takové stránky, které sice přímo pro nás děti nejsou, ale na které děti chodí.. Protože mě baví psát, píšu, kam se dá. Články mi už vyšly mimo v Živě také v Zavináči, Speed Expressu, eKamarádu, WebMagu, Tady jsme a v Tuláckém Bratříčku.
Pokud nepíšu články, tak píšu do diskusních fór na Xchatu nebo píšu emaily svým kamarádům, kterých ve školním roce denně vyřizuju tak deset, teď o prázdninách méně. Přes Internet mám i dospělé kamarády, z nichž většina jsou vedoucí různých oddílů. Pravidelně taky chodím do chatů, zejména na Majáky, ale i na Xchat a na Alíka.
Protože tyto moje zájmy na Internetu jsou dost náročné, tak se skoro vůbec nedívám na televizi a nehraju ani hry na počítači. To by mi totiž nezbyl už čas jít ven. A protože mám svůj klub Ochránci, který je v podstatě taková parta, který vedu, tak na něj potřebuju taky dost času, abych připravil pro svoje kamarády zajímavý program. Jako klub jsme členy Sdružení klubů správných kamarádů ČR. V rámci tohoto sdružení mám i svoji osobní stránku.
Na Internetu mě baví to, že je tvůrčí. Zatímco na televizi se můžu jenom pasivně koukat, na Internetu můžu tvořit. Líbí se mi například to, že v chatu na Majácích či Alíkovi si vzájemně pomáháme a radíme. Když někdo něco neví, je samozřejmostí, že mu druhý poradí. Já osobně radím rád, protože vím, že je spousta věcí, které neznám, a v kterých budu zase potřebovat radu já od někoho jiného. Baví mě diskutovat třeba o takových tématech, jako je výchova nás dětí, protože myslím, že i k tomu bychom se my děti měly mít právo vyjádřit. Proto i na toto téma mám na Xchatu diskusní fórum.
Před časem jsem si udělal takovou malou anketu, abych zjistil, co dělají mí kamarádi na Internetu, jestli mají stejné zájmy jako já nebo v čem se liší. Na anketu mi odpovědělo 28 dětí ze zhruba 60 oslovených. Jsou ve věku od 9 do 17 let, přičemž věkový průměr je 13,5 let. Zajímalo mě, co na Internetu dělají, proč tam chodí? Nejvíc jich chodí na Internet kvůli e-mailové poště (89 %) a kvůli chatování (86 %). Hodně dětí chodí na Internet pro informace (54 %). Menší skupiny dětí chodí na Internet kvůli hrám a fórům, což je 7 %, a 11 % dětí z účastníků ankety tvoří časopis nebo se podílí na jeho tvorbě. To zhruba odpovídá i mým zájmům, pouze já osobně bych vyzdvihl víc fóra, do kterých chodím dost často, a občas i nějaké sám založím a vedu.
Dále mě zajímalo, jak dlouho účastníci mé ankety chodí na Internet. Nejkratší doba byla týden a nejdelší 2 roky. Průměr je 10 měsíců. Já sám chodím na Internet přibližně rok. Jak často chodí děti na Internet? Každý den (nebo skoro každý den) je to 36 % (to je i můj případ), obden 29 %, zhruba 2 až 5krát týdně chodí na Internet 18 % dětí. Jeden účastník ankety (což jsou 4 %) chodí na Internet 3x denně, jeden jednou za 14 dní, jeden o víkendu a dva nepravidelně. Přitom emailovou poštu stahuje denně 54 % dětí (to je i můj případ) a 18 % stahuje poštu obden.
Dále mě zajímalo, odkud se kdo připojuje. 86 % je z domova (opět i můj případ), polovina toho (43 %) ze školy, přičemž někteří pouze občas, to znamená, že se připojují hlavně z domova, ale občas i ze školy. Od rodičů z práce se připojuje 11 %, z kroužku, internetové kavárny nebo od kamaráda 7 % a jeden účastník ankety se připojuje od strýce (4 %).
Z účastníků ankety je 82 % kluků a 18 % děvčat. Anketu jsem posílal 43 klukům (což je 72 %) a 17 děvčatům (což je 28 %). Dále mě zajímalo, kolik dětí má vlastní stránku a jak samostatně si ji dělaly. 18 % účastníků si ji dělalo úplně samostatně, 7 % účastníků s ní někdo pomáhal, 50 % účastníků ji někdo udělal a oni dodali obsah (to je i můj případ) a 25 % účastníků svoji stránku nemá.
Co nás nejvíc na Internetu baví? Vede chatování s 68 %, na druhém místě je dopisování pomocí emailů s 50 %. Dále získávání informací baví 11 %, seznamování se s novými lidmi a tvorba časopisu 7 %, psaní, prohlížení stránek, shánění věcí, komunikace a možnost dostat se z domova po celém světě zajímá 4 %. Mě osobně nejvíc baví dopisovat si pomocí emailu a psát do různých časopisů nebo diskusních fór, to je v podstatě komunikovat. Potom mě samozřejmě baví i chatovat a seznamovat se s novými lidmi. Na Internetu mám kamarády od 8 do 32 let (nepočítám v to kamarády, které znám i osobně, ale pouze ty, které znám jenom přes Internet). Pomocí Internetu občas i sháním informace, ale nesháním přes něj věci.
Moje poslední anketní otázka se týkala toho, kdo má na Internetu kolik kamarádů; přitom jsem se omezil pouze na kamarády, které znají jenom z Internetu nebo které na Internetu poznali. Odpovědi jsou v rozmezí od žádného kamaráda (1 případ – 4 %) až po hodně (2 případy – 7 %). Nejvyšší číselné vyjádření je 30. Jeden účastník neví. Průměr vychází na 6,25. Já počet svých kamarádů taky přesně nevím, odhaduji ho ale kolem 60.
Díky této anketě mám možnost se porovnat se svými kamarády a připadá mi, že ve většině případů jsem přibližně v průměru. Přesně se s ním ale neshoduji. To je ale myslím dáno tím, že mě rodiče vychovávají k poměrně velké samostatnosti. Nevychovávají mě pomocí zákazů a příkazů. Díky tomu mně za trest nezakazují chodit na Internet, a tak na něj chodím opravdu téměř každý den. Proto na Internetu trávím poměrně dost času. Není to ale jediný můj zájem, protože máme s kluky svůj klub, kde děláme nejrůznější věci od sportu, přes hry až po táboření. Asi je pro mě štěstí, že mě můj klub hodně baví - zhruba stejně jako Internet, a díky tomu se ze mě nestal a snad nestane počítačový maniak, který by proseděl celý den u počítače, i když by venku svítilo sluníčko a bylo pěkné počasí.
Martin Fencl
0 komentářů:
Okomentovat