- přehled jednotlivých témat, referátů a závěrečných zpráv jednotlivých sekcí z právě ukončeného brněnského sjezdu Ve dnech 30. a 31. srpna 2000 se uskutečnil v Brně Sjezd učitelů, který se konal u příležitosti 80. výročí konání 1. sjezdu učitelstva v roce 1920. Hlavními organizátorem byla Česká pedagogická společnost (ČPdS) a Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Hlavní téma sjezdu znělo: Proměny školy, učitele a žáka na přelomu tisíciletí.
Sjezd zahájil před 600 delegáty ve středu dopoledne v Janáčkově divadle předseda ČPdS doc. Vlastimil Švec. Zároveň upozornil na to, že sjezd je součástí příprav tzv. Bílé knihy (Národního programu rozvoje vzdělávání) a závěry přijaté na sjezdu budou zakomponovány do tohoto.
Děkan Pedagogické fakulty MU doc. Ota Říha ve svém krátkém příspěvku představil systém studia na Pedagogické fakultě MU a soustředil se především na změny v pojetí studia na této fakultě. Jednou ze změn je zavedení kreditního systému. Na fakultě byl rovněž vypracován tzv. profil absolventa pedagogické fakulty, který je nyní jedním ze základních dokumentů týkajících se studia učitelství. Profil absolventa akcentuje některé inovace, např. širší zapojení informačních technologií do výuky nebo větší důraz na osvojování komunikačních dovedností budoucími pedagogy.
Následoval všemi očekávaný projev ministra školství Eduarda Zemana. Za historii našeho školství se podle ministra nemusíme stydět. České školství se formovalo v Evropě a mělo by tudíž těžit z evropských tradic, nikoli z tradic anglosaských. Při úvahách o proměnách školství v naší zemi nelze vycházet z pozitivistického myšlení počátku našeho století, protože dnes je nutné promýšlet celoživotní vzdělávání. Ministr Zeman se také dotkl ekonomických otázek a zdůraznil, že již nelze rozvíjet školskou soustavu extenzivním způsobem. Snahou ministra je změnit platové ohodnocení zvláště mladých učitelů a udělat tak daleko zajímavější celou pedagogickou dráhu učitelů. S tím souvisí i příliv peněz do vzdělávání učitelů.
Hlavní referát přednesl prof. Jiří Kotásek, koordinátor přípravy Bílé knihy. Ve svém vystoupení se věnoval především obecným východiskům, jež jsou důležitá při koncipování Bílé knihy. Úvodní část věnoval analýze vývoje našeho školství v posledních deseti letech. Za zásadní změny označil: odstranění ideologie ze škol, personální výměna ve školách po roce 1989, vznik soukromých škol nebo změny ve financování škol. Zmínil rovněž liberálnost při zakládání škol na počátku 90. let a také to, že se o školství mnohdy rozhodovalo ad hoc, pragmaticky či operativně. Politika státu v oblasti financování rezortu podle Kotáska doznala, zvláště v poslední době, mnoha změn. České školství by mělo být budováno jako evropské, protože taková je i jeho tradice. Obecně se směřuje ke konvergenci mezinárodních trendů ve školství při zachování kultury národa, resp. národního školského systému. Vzdělání je chápáno v připravovaném dokumentu jako univerzální a nezcizitelná hodnota, dostupná všem a po celý život (všechny stupně a formy vzdělávání). Naše společnost se má stát podle prof. Kotáska společností znalostí, ne jenom informační společností. Znalost je chápána jako osvojená informace.
V Bílé knize budou brány v úvahu rovněž některé trendy školství ve světě. Pozornost je věnována i dětem ze slabšího rodinného či sociálního prostředí. Důraz bude kladen na vysoký stupeň autonomie škol v oblasti tvorby vzdělávacích programů. Součástí příprav Bílé knihy by mělo být koncipování samostatného dokumentu, jež by zavedl monitorování výsledků vzdělávání v rámci povinné školní docházky. V této souvislosti zdůraznil Jiří Kotásek význam výzkumu pro další rozvoj školské soustavy.
Dopolední jednání uzavřel rektor Masarykovy univerzity, prof. Jiří Zlatuška. Tématem jeho vystoupení byly obecné změny na konci 20. století, především změny technologické. Zmínil rovněž problém zavádění informačních technologií do škol. Podle prof. Zlatušky se už dnes jasně ukazuje (a lze to statisticky dokázat), že investice do informačních technologií přináší ekonomický růst.
Odpoledne prvního dne zahájilo vystoupení dětského pěveckého souboru Kantiléna. Vlastní jednání otevřel vystoupením doc. Vlastimil Švec. Zabýval se problémem vztahu mezi jednotlivými složkami pedagogické veřejnosti při řešení rozličných teoretických i praktických otázek souvisejících se školou a výukou.
"Změna systému přípravy budoucích učitelů pro jejich povolání je podmínkou pro zkvalitnění českého školství," prohlásil později o závěrech Vlastimil Švec. Podle něj je nutné stanovit jasné požadavky na dovednosti a vlastnosti absolventů fakult, které připravují budoucí učitele. "Tyto standardy však nelze formulovat od zeleného stolu, ale pouze ve spolupráci s lidmi z praxe," . Dodal, že stávající klasický systém vzdělávání pedagogů již neobstojí. Studenti na pedagogických oborech by se měli již od prvního ročníku svého studia setkávat s výukou v praxi. "Zvažujeme také možnost zavedení fakultní škol, které byly založeny na podobných principech, jakou jsou třeba fakultní nemocnice." Na těchto "fakultních školách" by se měl propojit výzkum s praxí budoucích učitelů.
Další část odpoledního jednání sjezdu byla věnována vystoupením jednotlivých delegátů. kteří se přihlásili do diskuse. Na závěr prvního jednacího dne se uskutečnilo společenské setkání ve foyeru Janáčkova divadla.
Druhý den jednání sjezdu proběhla jednání v sekcích rozdělených podle jednotlivých stupňů škol: mateřské, základní, speciální a zvláštní školy, umělecké školy, gymnázia, střední odborné školy a vyšší odborné školy, střední odborná učiliště. Poslední sekce se zaměřila na děti ve volném čase. Na závěr jednání vypracovali moderátoři jednotlivých sekcí stručné závěry z celého jednání příslušné sekce.
Změny v systému vzdělávání požadují například zástupci mateřských škol, podle kterých by vzdělávání zájemců o práci v mateřských školkách mělo mít formu vysokoškolského studia. Učitelé ze středních odborných škol upozornili na potřebu zřízení vysokoškolských studijní programů pro učitele odborných předmětů. Na nízkou úroveň přípravy budoucích pedagogů upozornili také učitelé z gymnázií.
V závěru sjezdu prof. Kotásek převzal zprávy z jednání sekcí s tím, že budou zapracovány do druhé verze Bílé knihy. Ta by měla být hotova na konci října tohoto roku.
Jiří Zounek
0 komentářů:
Okomentovat