V návaznosti na společenské změny i na změny systému vzdělávání se v našem školství hledají i nejefektivnější cesty evaluace vzdělávání. Dosavadní systém hodnocení výsledků vzdělávání v ČR se opírá především o odborné posuzování výkonů žáků učiteli a plně spoléhá na jejich profesionální kompetence. Na úroveň vzdělávání v rámci populace se usuzuje zprostředkovaně, na základě takových údajů jako jsou: počet žáků postupujících do vyšších ročníků bez opakování, počet propadajících, počet žáků přijatých na vyšší stupeň školy a jejich úspěch ve studiu, počet úspěšných účastníků oborových olympiád a soutěží. Vycházet lze i z prospěchových údajů. Uvedené údaje jsou však značně globální a některé mohou být ovlivněny subjektivním pohledem učitelů, kteří hodnotí žáky v kontextu konkrétních podmínek dané školy a se zřetelem k jejich individuálním možnostem.
Diverzifikace školství, která je důležitým přínosem polistopadového vývoje, prohloubila potřebu získat objektivní a srovnatelné údaje o úrovni vzdělávání. Legislativně se tato skutečnost odrazila v rozšíření úkolů České školní inspekce o povinnost účastnit se zjišťování, zpracování a zveřejňování výsledků vzdělávání (zákon 564/90 Sb., § 18(5)c). V oblasti základního vzdělávání ČŠI dosud realizovala sondu zjišťující výsledky vzdělávání v 8. ročnících (1994) a projekt EVA 9 ke zjištění výsledků vzdělávání v 9. ročnících a ve víceletých gymnáziích (1997).
Významným rozhodnutím bylo zapojení ČR do mezinárodních projektů IEA. Výzkumný ústav pedagogický realizoval v r. 1955 projekt TIMSS (matematika a přírodní vědy) a RLS (čtenářská gramotnost). Projekty byly zaměřeny na základní škole na populaci desetiletých žáků (3. a 4. roč.) a na populaci čtrnáctiletých žáků (7. a 8. roč.).
Na nestátní úrovni se realizuje evaluace výsledků vzdělávání prostřednictvím projektu KALIBRO. Zapojením do tohoto projektu získávají školy pro svou vlastní potřebu objektivní údaje o dosahovaných výsledcích, které mohou porovnávat s průměrem zúčastněných škol.
Dosud však nebyl vytvořen ucelený projekt evaluace základního vzdělávání, který by poskytoval objektivní a srovnatelné informace o úrovni vzdělávání žáků v rámci celého vzdělávacího systému a který by umožňoval Ministerstvu školství kvalifikovaně rozhodovat o dalších opatřeních k nápravě zjištěných nedostatků a ke zvyšování úrovně vzdělávání v rámci populace.
Požadavek objektivity a srovnatelnosti informací o úrovni vzdělávání předpokládá zúžit problematiku evaluace systému vzdělávání na monitorování vzdělávacích výsledků pomocí standardizovaných didaktických testů. Hlavní důvody pro monitorování vzdělávacích výsledků jsou:
1. Diverzifikace vzdělávacích programů (Obecná škola, Základní škola, Národní škola, schválené alternativní programy) a autonomie školy při modifikaci vzdělávacího programu na konkrétní podmínky školy vyžaduje získání relevantních objektivních a srovnatelných údajů o úrovni vzdělávání žáků v rámci celého vzdělávacího systému.
2. Zavádění nových vzdělávacích programů vyžaduje objektivní informace o tom, zda zamýšlené priority se skutečně odrážejí ve výsledcích vzdělávání. Zároveň opakovaný důraz na určité aspekty vzdělávání zpětně ovlivňuje realizaci kurikula na školách, a monitorování tak může podporovat rozvoj vzdělávání ve směru žádoucích priorit.
3. Rozvoj kurikula na daném i vyšším stupni školy vyžaduje objektivní údaje o dosahovaných výsledcích, aby se prohlubovala návaznost kurikula a aby jeho inovace i praktická realizace směřovaly ke zvyšování kvality a relevance vzdělávání poskytovaného žákům.
4. Existence státních a nestátních škol vyžaduje srovnatelné údaje o dosahované úrovni vzdělávání v různých typech škol podle zřizovatele, aby byly zajištěny rovné příležitosti ke vzdělávání pro všechny žáky. Zjištěné disproporce mohou být signálem, aby Česká školní inspekce na základě komplexních inspekcí posoudila situaci v daném regionu či typu školy a navrhla další opatření.
Projekt evaluace výsledků základního vzdělávání by si měl klást za cíl především získat objektivní, spolehlivé a relevantní údaje o dosahované úrovni vzdělávání žáků základních škol, které umožní Ministerstvu školství vytvořit si adekvátní představu o fungování tohoto článku systému vzdělávání a kvalifikovaně rozhodovat o dalších opatřeních. Výsledky evaluace mohou být i jedním z podkladů pro informování státních orgánů a veřejnosti o aktuální situaci ve školství.
Evaluace by prioritně (zejména v počáteční etapě) měla plnit funkci informativní a poskytovat údaje o dosahované úrovni vzdělávání v rámci kurikula. Evaluace v závěru základního vzdělávání (příp. po ukončení dílčí etapy) by mohla plnit i funkci sumativní - zjišťovat, do jaké míry bylo dosaženo vzdělávacího standardu v rámci celého systému i v rámci jednotlivých vzdělávacích programů. Pro zúčastněné školy by evaluace do určité míry mohla plnit i funkci formativní - porovnání vlastních výsledků s celostátním průměrem mohou školy využít ke stanovení své další vzdělávací strategie, neměla by však sloužit k selektivním účelům a být prostředkem sankcí vůči zúčastněným subjektům. Finanční náklady spojené s realizací evaluace hovoří ve prospěch monitorování úrovně vzdělávání na reprezentativním vzorku žáků.
Cíl projektu evaluace systému vzdělávání a zúžení této problematiky na monitorování vzdělávacích výsledků standardizovanými didaktickými testy zároveň determinuje rozsah evaluace vzdělávání. Uvedenými postupy měření nelze postihnout výsledky vzdělávání v celé komplexnosti, nutně tu dochází k zúžení, a to především v těchto směrech:
1. Zjišťuje se momentální stav, tj. dosažené výsledky v určité etapě vzdělávání, nikoli proces vyučování a učení.
2.Zjišťují se především ty kognitivní kompetence, které lze danými postupy měřit, ale nezjišťují se např. takové významné kvality z hlediska stanovených cílů vzdělávání jako je úroveň komunikativních dovedností při mluveném projevu, sociální dovednosti, zejména dovednost spolupráce, organizační schopnosti, obtížně se zjišťuje i míra kreativity.
Monitorování vzdělávacích výsledků by mělo být rovněž doplněno o zjišťování podmínek vyučování a učení a zjišťování podmínek rodinného zázemí žáků, aby bylo možné objasnit příčiny dosažených výkonů a zjistit, jaké podmínky se jeví jako optimální pro dosažení kvalitních výsledků ve vzdělávání. Bez rozboru příčin, které vedou k návrhu dalších opatření ke zdokonalování procesu vzdělávání na školách, se snižuje efektivita prováděného šetření.
Celostátní testování (i na reprezentativním vzorku) je velmi nákladné, a proto je třeba věnovat velkou pozornost konstrukci testů. Testy musí odpovídat stanovenému cíli, musí být validní a spolehlivé, protože na jejich kvalitě závisí kvalita výsledků monitorování. Příprava standardizovaných testů z různých předmětů vyžaduje zkušený tým odborníků jak z oblasti psychometrie, tak odborníků pro didaktiku jednotlivých předmětů, důležitá je i spolupráce s učiteli z praxe. K úspěšné realizaci je důležité předem seznámit pedagogické pracovníky, rodiče a veřejnost s programem a cílem evaluace, aby pravidelné monitorování vzdělávacího procesu bylo chápáno jako nezbytný prostředek ke zjišťování skutečné úrovně vzdělávání a jako východisko pro kvalifikované rozhodování. Současně je důležité zajistit i přípravu učitelů na používání, popř. i rozvíjení různých technik hodnocení, a to jak v rámci preprofesionální přípravy, tak i v rámci dalšího vzdělávání.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat