Multimédia dnes zahrnují všechny oblasti lidské činnosti, pedagogiku nevyjímaje. K čemu ale mohou ve výuce sloužit? Jsou vůbec použitelná? Má cenu se jimi zabývat? V sérii článků vás seznámíme se současnými trendy, vývojem trhu, didaktikou multimédií i jejich stinnými stránkami.
Začneme vám také přinášet recenze titulů, o kterých si myslíme, že stojí za pozornost. Výuková hodnota obsahu a jeho využitelnost ve škole je přece jen něco jiného, než lákavá forma. A pokud chceme multimédia využívat efektivně, musíme se orientovat v dnešní nepřehledné nabídce a zároveň vědět, jakým způsobem je pak ve škole (i doma) použít. Ale po pořádku.
Pohled do historie: multimédia na ústupu?
Historie multimédií v našem slova smyslu začíná docela nedávno – kolem roku 1993. Bylo to období, kdy bylo poprvé možno přenášet velké objemy dat na stříbrný kotouč – CD ROM. Začátek této epochy byl přímo oslňující. Autoři tvořili překrásné publikace, nápady z nich jen sršely, vydavatelé si mnuli ruce a těšili se na příjmy z prodeje. Vždyť přece veřejnost musí takové produkty náležitě ocenit a kupovat je! Pak ale přišlo rozčarování – producenti začali bankrotovat, a ve velkém. Výukový software (nemluvím o drobných programech, ale o úplných výukových produktech) začal scházet na úbytě. Veřejnost prostě CD-ROMy masově nekupovala. Dodnes je třeba v České republice knihkupec prodávající i multimédia výjimkou. Nakladatelé se utěšovali, že vše napraví doba, kdy budou domácí uživatelé počítačů mít dostatek mechanik pro přehrávání (očekávalo se, že 30 % CD ROM mechanik bude dostatečných). Odhad byl zcela nesprávný. Lidská přirozenost se nezměnila, kniha zůstala knihou a také technologie sama ukázala svoje limity. Pak přišel Internet, přesně řečeno jeho intenzivní využívání. To byla další rána takzvané offline – produkci. On-line publikování rázem otevřelo nové možnosti. I slavný Microsoft ve větší míře opustil oblast výukového softwaru a zůstal u her, které tvoří podstatnou část jeho produkce. CD-ROMy připomínaly vynikající herce na jevišti divadla, do kterého nikdo nechodí.
Když jsem si procházel docela nedávno stránky producentů výukového softwaru a srovnával ji s databázi producentů z let 1993-1995, byl jsem zaskočen. Zbyla jich sotva polovina. Nepřežily i silné firmy, u kterých by mne ani nenapadlo, že se něco podobného může stát. Trh se prostě zhroutil. A vůbec nešlo o kvalitu produktu. Lidé nejsou zvyklí a nejsou připraveni zaměnit „plně interaktivní knihu“ s jiným médiem. Vím, že většina autorů píše pravý opak. Leč listování knihou, využívání běžného rejstříku, přeskakování stran či samostatná volba čtenáře jsou v mnoha směrech méně svazující než většina CD_ROMů s předprogramovanými linky, předem danými vazbami a podobně.
Na druhé straně byl trh zaplaven multimediálními hrami. Ty současné s trojrozměrným prostředím jsou skutečným vrcholem programování, ale také bohužel vrcholem lidské orientace k zábavě, která leckdy postrádá jakýkoli obsah. Stačí se podívat do obchodů s počítačovými disky. Krve tam tečou řeky, nahých slečen se také nedopočítáte. Už v roce 1994 jsem si v Německu (pak i u nás ) udělal jednu malou, soukromou analýzu. Prošel jsem si regály a spočítal tituly v jednotlivých kategoriích. Nedávno jsem tehdejší situaci porovnal s dnešním stavem - na výsledky mého orientačního průzkumu se můžete podívat v jednoduchém srovnávacím grafu. Není k němu třeba nic dodávat. Hry zaplavily svět a výukový software je na úplném ústupu.
Na trhu se drží 5 - 6 firem, které produkují jeden disk za druhým. Ale i na ně již dolehla skepse konce multimediální mánie. Významná firma Dorling Kindersley (a že má jeden titul hezčí než druhý) propouštěla desítky zaměstnanců a přeorganizoval svá oddělení. Microsoft v poslední době vyjma dvou titulů (které jsou vlastně jen upravené starší věci) nepřišel na trh s žádnou převratnou multimediální novinkou a sami jeho zástupci uvádějí, že kromě her prodej značně poklesl. Situace v USA je paradoxně horší než v Evropě, která se tak stala centrem multimediální produkce. Velmocemi číslo jedna jsou v poslední době Francie a Anglie. Na evropském trhu, který nás zajímá především, se samozřejmě objevují tituly od producentů různých zemí (v poslední době převážně Finsko), ale jejich produkce je poměrně nízká, byť kvalitní.
Zachrání je nová generace?
Dalším velmi podstatným rysem vývoje multimediálního trhu je výrazná orientace na stále mladší věkové skupiny. Skoro 80 % produkce (hry opět nezahrnuji) se obrací na mladou generaci. Jak si správně uvědomují i tvůrci a vydavatelé, právě mladí lidé a hlavně děti mají k počítači již jiný a docela pozitivní vztah. (Z toho ale na druhé straně vyplývají mnohé souvislosti, u kterých se zastavíme v jednom z pokračování tohoto článku.) Vzniká tedy poměrně velké množství titulů pro děti, i když nápady se ve velké většině opakují. Z posledních 20 CD-ROMů světové produkce, které jsem měl možnost hodnotit, je opravdu inovativních jen pět. Dokonce lze říct, že nejlepší výukové tituly, které až dosud znám, mají svůj prapůvod v letech 1994-95, i když dnes mají nové verze.
A Internet?
Na scénu samozřejmě vstoupil Internet. Stal se i pro producenty médiem, který v oblasti výukového softwaru může působit jako doplněk "zastarávajících" údajů na vlastním disku. Tento přístup se stal zcela běžný pro celou řadu firem. V praxi tomu ovšem zdaleka není tak, jak se na obalech píše, a reklamní sliby častých. aktualizací jsou v mnoha případech falešné. U posledních pěti CD z Anglie a Francie, jsem si opravdu všechny domovské stránky prošel a pouze jediná z nich nabízela stálou aktualizaci. Obdobné je to i u nás. Kombinace off- line (zakoupení CD-ROMu) a on line (jeho další aktualizace) je však nepochybně trendem současnosti i budoucnosti.
Jak to bude dál?
V USA a Anglii je prodejní trh dnes zcela v rukou producentů her. Nedá se očekávat, že by v nejbližší době došlo k výraznému rozvoji vzdělávacího softwaru. Nejsou zdroje pro financování. Pouze některé firmy produkující a prodávající hry podporují vzdělávací tituly. Největší potenciální rozvoj této oblasti je v současné době v Německu, Francii, Itálii a Španělsku a ve Skandinávii. Evropa převzala rozhodující roli právě v oblasti tohoto typu produktů.
Mnozí lidé si dnes uvědomují, že jedinou cestou, jak uspět i u výukových produktů, je snížit jejich cenu na úroveň kolem 10 dolarů. Ani to však není zárukou. Bohužel dnes na trhu neuspěje titul (třebas vynikající), který není svázán se známým producentem a jeho distribučními možnostmi.
V další části seriálu vás seznámíme s vývojem trhu v České republice
Milan Hausner
0 komentářů:
Okomentovat