Matematika jako povinný školní předmět rozvíjí analytické a logické myšlení, a je tak podstatným faktorem konkurenceschopnosti celé země. Shodla se na tom Evropská komise, která vypracovala a zveřejnila materiál porovnávající kvalitu školního vzdělání v 26 evropských zemích. Čeští školáci ve studii dominují především v matematice a přírodních vědách. Kvalita systémů byla porovnávána na základě 16 kritérií, přičemž ne všechny země byly hodnoceny ve všech z nich. Údaje byly sbírány zhruba od poloviny 90. let. V matematických testech předložených žákům 7. a 8. tříd uspělo 66 procent Čechů, kteří převyšují evropský průměr v obou věkových skupinách. Ze zemí EU Čechy v matematice předstihují pouze žáci z belgických vlámských škol a skoro stejně jako Češi jsou na tom Rakušané. Mezi kandidáty se znalosti Čechů velmi blíží Maďarům, Slovákům a Slovincům. Celosvětově nad všemi dominují Japonci, mezi nejhorší matematiky se řadí Portugalci. Otázky prověřovaly schopnost porozumět symbolům, matematickým modelům a řešení problémů.
Studie prokázala, že na úspěch má vliv poměr dítěte k matematice, přičemž v Rakousku i ČR jsou děti nejvyhrocenější a až skoro 40 procent jich matematiku nenávidí. Velký podíl na úspěšnosti v matematice má podle studie "příznivé" rodinné prostředí, což je kromě vzdělání rodičů taky vybavenost rodin knihami, slovníky a počítači.
Evropa, jejíž ministři školství se se zprávou seznámí na konferenci v Bukurešti 18. a 20. června, si uvědomuje, že je v době informatiky třeba překonat všeobecný odpor k matematice, k čemuž má mimo jiné pomoci i letošní rok matematiky vyhlášený organizací UNESCO. S akcemi je možné se seznámit na internetové stránce http://wmy2000.math.jussieu.fr/. Nadprůměrných výsledků dosáhli Češi i v přírodních vědách. ČR patří podle studie mezi země, které vyučují informatiku, ale pouze jako individuální předmět nevyužívaný v ostatních naukách, což je typické pro východní a střední Evropu. Informatika naproti tomu není vyučována samostatně v Itálii, Portugalsku či na Kypru.
V humanitních oborech studie posuzuje pouze Evropskou unii. Všechny země mají vyrovnanou úroveň čtení, přičemž např. švédské školství sečtělost dětí rozšiřuje denní doporučenou půlhodinovou společnou četbou rodičů a dětí. Jazykově jsou na tom v EU tradičně nejlíp Lucemburčané a seveřané, nejhůř Britové, kteří mají taky nejhorší "skóre", pokud jde o ochotu učit se cizímu jazyku.
Studie porovnávala také důsledek občanské nauky na postoj dětí k cizincům v EU. S přítomností cizinců v zemi jsou spokojeni především Finové, ale míň než desetina žáků v Řecku, Rakousku, Belgii a Itálii. V těchto zemích je nejvíc dětí (víc než desetina), kteří si přejí, aby byli cizinci vyhoštěni.
ČR má nejmíň studentů, kterým se nepodaří dokončit střední školu (necelá desetina). Maturitu nesloží až 40 procent Portugalců a skoro třetina Britů, Španělů, Italů a Lucemburčanů.
Kandidátské země jednoznačně převyšují EU v počtu dětí připadajících na jeden školní počítač, přičemž ČR je v tomto bodě mezi kandidáty až za Maďarskem a Slovinskem. Nejhorší situace je v Bulharsku a Rumunsku, nejlepší v Dánsku, celosvětově v Japonsku.
Země unie se liší podstatně co do výdajů na žáka a studenta střední a vysoké školy. V Dánsku jsou výdaje relativně vysoké, ale vyrovnané pro všechny tři stupně. Ve Švédsku, Nizozemsku, Německu a Irsku stojí vysokoškolák až dvojnásobek toho co středoškolák.
redakce
0 komentářů:
Okomentovat