Ne, není to vtip. Přesně takovou jsem dnes dostal odpověď v jedné z hodin takzvaného projektového učení. Po záchvatu upřímného smíchu se mě však zmocnila pochybnost. Šlo opravdu jen o přeřeknutí? Ne, není to vtip. Přesně takovou jsem dnes dostal odpověď v jedné z hodin takzvaného projektového učení. V našem vzdělávacím modelu musejí žáci 9. tříd obhájit své ročníkové práce z anglického jazyka. Prokazují tak nejen vědomosti a znalost jazyka, ale i schopnost úsudku a počítačovou gramotnost, neboť v takovéto práci hraje velkou roli Internet, vyhledávání informací a práce s nimi. Tématem jednoho z projektů byl Život ve starověkém Egyptě. A právě při jeho obhajobě vstoupil tento kouzelný "špek“ do mých osobních dějin práce s Internetem. Pyramidy souvisejí s Caesarem Altavistou, tedy internetovým vyhledávačem.
Po záchvatu upřímného smíchu se mne však zmocnila pochybnost. Celý večer jsem se musel k této "souvislosti“ vracet a čím dál tím víc mě smích přecházel. Šlo opravdu jen o přeřeknutí? Nepochopení otázky? Neschopnost žáka se vyjádřit? Nebo to bylo v něčem jiném?
Co když využití internetových zdrojů a různých hledacích programů dělá z mých studentů roboty, kteří sice umějí najít klíčová slova a potom precizně zpracovat text, obrázky, webové stránky - ale to, co je na nich, jim uniká? Co když jsme se ve své snaze využívat techniku dostali na hranici, kdy je obsah zatlačen formou „technologického“ zpracování? Co když mne chtějí žáci oslnit tím, že něco vědí o Internetu, a starověký Egypt je pro ně jen hromadou textů a obrázků na Síti? Co když schopnost žáků více přemýšlet je opravdu zastíněna klikáním a přetahováním?
Co když informace v konečcích prstů, jak pan Gates nazývá naší informační budoucnost, budou sice všem přístupné, ale hlavičky nebudou chtít vytvářet ony vazby, které jsou pro rozvoj myšlení zkrátka nepostradatelné?
Podotýkám, že nejsem historik a třeba jsem se na učený exkurz do starověkého Egypta ani neměl pouštět. Teď ale vůbec nejde o dějepis, teď jde o podstatu pedagogiky jako celku.
Začínám trochu pochybovat …
Milan Hausner
0 komentářů:
Okomentovat