Slovinsko dnešního dnů je balkánským tygrem v oblasti vzdělávání a státní maturitní zkoušky zde žáci skládají již pátým rokem. Slovinské střední školství není nijak poznamenáno fundamentalismem a v praxi prosazuje svobodnou volbu vzdělávací cesty pro každého. Slovinsko dnešního dnů je balkánským tygrem v oblasti vzdělávání. Státní maturitní zkoušky skládají žáci středních škol již pátým rokem a shodou okolností právě z pěti vyučovacích předmětů.
Povinnými maturitními předměty jsou: mateřský jazyk, matematika a cizí jazyk. Další dva povinně volitelné předměty si vybírá maturant z poměrně širokého souboru přírodovědných předmětů, moderních a klasických jazyků, humanitních, technických a sociálně vědních předmětů. Maturita z matematiky a z cizího jazyka (včetně latiny) je koncipována jako dvouúrovňová zkouška, jejíž úroveň (základní nebo vyšší) si žák střední školy může sám zvolit. Úspěšnost v testu vyšší úrovně podléhá zvláštní bonifikaci. Maturitní test z mateřského jazyka (slovinština, maďarština nebo italština) má podobu jednoúrovňové zkoušky, ale systém její klasifikace umožňuje odstupňovanou bonifikaci testového výkonu žáka. Všechny ostatní maturitní testy z povinně volitelných předmětů mají pouze jednu obtížnost.
Všechny maturitní testy jsou hodnoceny učiteli, kteří učí na úplně jiné střední škole. Výsledky žáka v písemné části se významným způsobem podílejí na jeho celkové maturitní známce (80 – 100 %). Žák maturující z vybraných přírodovědných předmětů je povinen kromě písemné zkoušky absolvovat i laboratorní zkoušku, které se říká (dost neslovinsky) “experimental work”. Státní maturitní zkouška z psychologie, sociologie a dalších, technických předmětů je doplněna o práci na vybraném školním projektu, který je pak hodnocen příslušnou školní maturitní komisí. Z ostatních maturitních předmětů žák koná ústní zkoušky, které jsou plně v kompetenci jednotlivých středních škol.
Úspěšní maturanti mají současně možnost získat další bodovou bonifikaci, která je odvozena ze součtu známek, které získali v jednotlivých maturitních předmětech během svého studia. Takové známce se říká “známka navíc” a docela určitě není v mnoha případech k zahození. Jestliže žák absolvuje daný maturitní předmět na vyšší úrovni obtížnosti, získává za každou takovou zkoušku další 3 body navíc. Přijetí žáka na vysokou školu je do značné míry podmíněno výší celkového bodového hodnocení, které maturant získal. Každá z vysokých škol pak zcela pochopitelně přihlíží i k počtu bodů, kterých absolvent dosáhl v předmětech důležitých pro určité studium.
Úspěšné absolvování státních maturit je jedinou možnou cestu k vysokoškolskému studiu. Systém státních maturit umožňuje získání certifikátu o zvládnutí skupiny vyučovacích předmětů, u nichž je stanovena minimální úroveň úspěšnosti. Každá vysoká škola má potom předem stanovenou kombinaci vyučovacích předmětů, které musí uchazeč v rámci státních maturitních zkoušek absolvovat, aby byl přijat k studiu bez přijímacích zkoušek.
Přestože státní maturitní zkoušky jsou pro všechny žáky slovinských středních škol “vstupenkou” k vysokoškolskému studiu, existuje pro absolventy řada alternativních možností dalšího studia, kde úspěšné ukončení maturitní zkouškou není vyžadováno. Určité vyšší odborné školy po uchazeči požadují pouze absolvování školních závěrečných zkoušek. Tento typ zkoušek je paralelní alternativou zakončení studia a je určen absolventům, kteří odcházejí přímo do zaměstnání nebo pokračují ve studiu na některé vyšší odborné škole. Závěrečná zkouška (zaključni izpit) se dělí na část povinných a volitelných předmětů. Povinná část závěrečných školních zkoušek se skládá z mateřského jazyka, matematiky nebo cizího jazyka (výběr je ponechán na žákovi). Volitelná část je pak tvořena: (1) školní zkouškou z jednoho odborného předmětu, který žák může i vypustit a současně volit ze skupiny všeobecně vzdělávacích předmětů, jestliže je to nezbytné pro jeho budoucí povolání; (2) písemnou nebo praktickou zkouškou z dalšího vyučovacího (odborného) předmětu, kterou pak žák obhajuje při ústní zkoušce.
Slovinské střední školství je i přes své geografické umístění na jihu Evropy oproštěno od vzdělávacího fundamentalismu, protože v praxi prosazuje princip svobodné volby vzdělávací cesty. Nechceš-li dále studovat na vysoké školy, nebudeme tě mučit víc, než je to nezbytně nutné. Jdi a žij si …
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat