Velmi otevřenou otázkou budoucích maturitních zkoušek stále zůstává problém rovnocennosti obou složek maturitní zkoušky (externí a profilové části). Prosté konstatování, že obě složky maturitní zkoušky budou rovnocenné ještě není právě zárukou jejich rovnocennosti. Budou skutečně obě složky maturitní zkoušky rovnocenné ve svých nárocích?
Není na samém počátku této reformy sekundárního vzdělávání vhodné uvažovat o jejich vzájemném poměru (například 40:60 či 70:30)? Je poměr fifty - fifty založen na nějaké předchozí studii či racionálních úvahách, které byly aplikovaným výzkumem ověřovány nebo se jedná spíše o jistou volbu konsenzuálního řešení napjaté situace ve stylu dělení společného koláče na „my půl a vy půl“?
Nutnou podmínkou získání úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání totiž bude úspěšné vykonání obou složek maturitní zkoušky. Tato skutečnost může být právě velkým kamenem úrazu a bude nesporně i zdrojem řady kompromisů, kterých jsme svědky v současných návrzích předmětových katalogů. Žáci gymnázií totiž mají poněkud jinou startovní čáru, než žáci středních odborných škol a zcela jistě než maturanti ze středních odborných učilišť. Proč proto poměr obou složek nerespektuje poměr všeobecně vzdělávacího a odborného vzdělávání na těchto uvedených školách? To je určitě velké téma do diskuse a mělo by mu být věnováno nejen dostatek času, ale i prostoru a ochoty naslouchat. Výjimky se zcela bezpečně budou týkat řady zdravotně postižených žáků, u nichž poměr mezi externí a interního části zkoušky by měl respektovat rozsah a stupeň jejich zdravotního postižení.
Nabídka pro zkoušku z volitelných předmětů obsahuje paradoxně jen dva předměty - matematiku a OSZ. Každý druhý maturant, stejně jako i hrdinové Poláčkova románu, by na tuto nabídku patrně reagovali poněkud smutnou větou českého klasika: „No, to jste se tedy moc nepředali“. Pro mnohé tato volba totiž nebude volbou Buridanova osla, ale spíše volbou jízdy mezi Skyllou a Charybdou. Zatímco na počátku reformy maturitní zkoušky budou mít maturanti možnost volby jednoho ze 6 cizích jazyků, od roku 2004 lze předpokládat, že žák bude mít právo volby pouze ze dvou cizích jazyků. Nebylo by vhodné změnit strategii a v souvislosti s nutnou jazykovou vybaveností českých maturantů při vstupu do EU zvolit postup opačný? My sice jsme vklíněni mezi německy mluvící země, ale podobným způsobem budeme vklíněni mezi evropské země, kde úředním jazykem bude stejně tak francouzština. V posledních několika letech jsme ovšem spíše vklíněni mezi sebe, a to budoucím maturitním zkouškám prospívá asi tak nejméně.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat