V televizním Kotli se podruhé předvedl populisticky vstřícnou rétorikou sociálně demokratický ministr školství. V září bez uzardění obhajoval personální marasmus v resortu, v aprílovém měsíci se pokusil odborné a politické fiasko v přípravě státních maturit vydávat div ne za úspěch .
V televizním „ Kotli“ se podruhé předvedl populisticky vstřícnou „rétorikou“ sociálně demokratický ministr školství. V září bez uzardění obhajoval personální marasmus v resortu, v aprílovém měsíci se pokusil odborné a politické fiasko v přípravě státních maturit vydávat div ne za úspěch .
Televizní sešlost má v „Kotli“ osobní slovní konfrontací v americky volném stylu „zatopit těm, kdo nás štvou“ . Málokdy se to podaří. Ohlasový paskvil římské arény s „tribuny“(politiky) v roli „gladiátorů“ a „lidem“ zatím sotva něco nového odhalil. Převládají málo poučené otázky. Ačkoli se škvířil ministr školství v Kotli podruhé, znovu zazpíval obehranou písničku o vlastních zásluhách. Skoro s každým souhlasil, všechno předpokládal, a to další prý nechá prošetřit. Politická rutina mu umožnila místy řečněním převálcovat moderátorku. „Já jsem tady už zbytečná “, podřekla se . Paní Jílková opravdu více vyniká pekelnými půvaby než dodržováním nelítostných pravidel novinářského řemesla. Chce být soucitná a ohleduplná pekelnice? V září ministr nezabránil, aby z dotazů publika nebylo zřejmé, že ve školství ( jako za časů normalizace) nadále vládne strach a zelenou má často nekontrolovatelná libovůle jednotlivců plodící nespravedlnosti, zvůli a umožňující i tunelování školského rozpočtu. V dubnu se ministr pokusil manipulovat dalšími skutečnostmi: Nejméně tři roky se ví, že akce „státní maturita“ byla od počátku politicky a byrokraticky neodpovědný, nekompetentní, účelový a podvodný hazard. Důsledkem je současné fiasko, za které nesou odpovědnost i lidé z nejužšího ministrova týmu. Dávno bylo známo dost důkazů, dokonce z nitra jeho vlastní strany, které personálnímu a věcnému debaklu mohly ještě zabránit. Výmluvy, že odložení maturit nejspíše do dalšího volebního období je důsledek vyvozený z demokratické diskuse, neobstojí. Otázky, které by podstatu neúspěšnosti současného ministra odhalily, nebyly v Kotli vůbec položeny. Byla příčina v nedbalé přípravě pořadu? Proč slyšíme ? Já za nic nemohu, to tamti druzí. Jsou to, slušně řečeno, odpovědi nezralé. Neměl by tak mluvit pravdu šetřící dospělý, odpovědný politik. Nedivme se pak, že školský resort ztrácí v novém modelu státní správy významný díl svéprávnosti . Nebylo by možná lepší, kdyby i financování školství obhospodařovalo ministerstvo financí? Nemuseli bychom možná poslouchat jiné alibisticky dětinské výmluvy typu: Já jsem to přece chtěl, ale … Není už dost důvodů pro demisi? Má „lid“ (nejen ten z kotle) „právo“ jen tiše přihlížet, jak tečou školským vašnostům mezi prsty miliony na podporu často od počátku zbytečných, chybných nebo velikášských projektů? Staršímu pánovi, co ujel stovky kilometrů, aby mohl zveřejnit jeden možná typický případ šlendriánu ve financování školství, paní Jílková nedovolila, aby nazval věci pravým jménem. Neposluhovala spíše režií scénáře, např.v úvodu a závěru pořadu, svému milému hostu?
Hlas lidu, hlas boží. První president prý říkával, že větší cenu má poctivý švec, než špatný politik. Není ale lid z kotle také boží lid ? Televizní divák by měl právo více se dozvědět i o ženách a mužích, které svážejí do arény Novy legendární autobusy. Neškodilo by, aby mohl rozlišit, které společenské vrstvy a profese sešlost v pořadu reprezentuje. Možná by pochopil, odkud se bere hněv, který některé „tribuny lidu“ přivádí až do arény Kotle. Divákovi vadí, že se kvalifikovaněji nepátrá po odpovědích na otázky, kterým se dočasní bossové vyhýbají a nebo je zamlžují? Sdělovací prostředky neprovětrají vzduch v české kotlině, když budou tolerovat nepravdy a polopravdy nebo budou převážně v úslužně podřídivé či důvěřivě zbožňující pozici. Kdo jiný má být strážcem zdraví veřejného občanského života začínajícího v dobrých školách?
Ivo Fencl
0 komentářů:
Okomentovat