Cíl holandské protidrogové politiky, který spočívá v ochraně mladých lidí užívajících v určitém stádiu svého života měkké drogy před abúzem tvrdých drog, je všeobecně chápán jako realistický postup, neboť jen velmi malá část mladých lidí přechází od měkkých drog k tvrdým drogám.
Hodnocení současné situace na drogové scéně v holandských školách je do jisté míry závislé na dostupných informacích a statistických údajích, které jsou (stejně jako u nás) poskytovány bezpečnostními orgány a institucemi, které se touto problematikou dlouhodobě zabývají. Většinu uváděných dat lze považovat do jisté míry za "černá čísla", neboť nezahrnují řadu uživatelů drog, kteří nepřijdou do styku s žádnou státní nebo nestátní institucí. Většina těchto institucí uvádí odhad, že jsou v kontaktu přibližně s 2/3 drogově závislých osob.
Názor některých odborníků, že užívání měkkých drog (marihuany) samo o sobě způsobuje fyziologickou nebo psychologickou potřebu užívat stále tvrdší drogy - což je označováno jako "stepping stone theory" - nebyl aktuálním vývojem v Holandsku potvrzen. Mladí Holanďané, kteří užívají měkké drogy, jsou si přesně vědomi velkého nebezpečí, které je spojeno s abúzem tvrdých drog jako je heroin, a nepociťují velkou potřebu s touto drogou příliš experimentovat. Proto procento mladých lidí, kteří přecházejí na tvrdé drogy je v Holandsku relativně nízké. V tomto smyslu je výše citovaná teorie chápána jako jeden z mnoha mýtů, které v oblasti drogových závislostí nadále přetrvávají. Na druhé straně je ovšem zřejmé, že uživatelé hašiše daleko více přecházejí do kontaktu s tvrdými drogami než mládež, která kouří marihuanu.
Řada expertů odhaduje, že v Holandsku je přibližně 25 000 osob závislých na tvrdých drogách, tj. asi 0,6 % populace. Tento údaj je možné chápat jako relativně přesný, protože v Holandsku příslušné instituce jsou v kontaktu s relativně vysokým počtem drogově závislých osob. Srovnání s ostatními zeměmi je velmi obtížné, protože instituce v těchto zemích dosahují daleko menšího kontaktu s drogově závislými než v Holandsku. Odhad těchto "černých čísel" je velmi obtížný mimo jiné i pro řadu dalších metodologických nepřesností. Přesto je odhadováno, že v Holandsku připadá na 100 tis. obyvatel méně drogově závislých osob (2,7 %), než je tomu ve Francii, Velké Británii, Itálii, Španělsku a Švýcarsku Počet mladých lidí, kteří jsou závislí na tvrdých drogách (heorin, kokain) však výrazně poklesl. Naopak výrazným způsobem vzrůstá popularita extáze. V roce 1992 to bylo jen 3,3 % školáků ve věku 12 - 18 let, nyní přibližně o 10% více. Užívání této drogy je ve většině případů sice příležitostné, ale může vyvolat vážné poškození zdraví, jako např. přehřátí a dehydrataci, které mohou mít smrtelné následky, poruchy ledvin apod. Z tohoto důvodu je extáze řadě do kategorie tvrdých drog.
V posledních několika letech se výrazným způsobem mění postoje veřejnosti k drogově závislým adolescentům. Veřejnost je do jisté míry tolerantní k měkkým drogám, na druhé straně je drogová závislost stále méně a méně tolerována, zejména je-li spojena s trestnou činností mladistvých. Na druhé straně je v rámci diskuse o drogové politice v Holandsku mnohými komentátory návrhována celková legalizace prodeje měkkých i tvrdých drog, která ovšem není z hlediska vládní politiky přijatelná. Přílišná tolerance nebo dokonce legalizace prodeje tvrdých drog by však mohly nastartovat novou vlnu jejich zvýšeného užívání zejména u mladých lidí a novou generaci závislých osob na tvrdých drogách. Není divu, že holandská vláda není připravena převzít taková rizika.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat