Sonda Maturant se zjevně uchytila i ve Švédsku, protože před dvěma lety rozhodl švédský parlament na základě vládního návrhu o zavedení jednotné maturitní zkoušky na konci středoškolského studia, která se bude týkat všech žáků zahajujících studium na středních školách v roce 2000. A máte to!
V novém systému švédského sekundárního školství, který byl realizován v letech 1995 – 96, bylo už tehdy vzdělávání středoškoláků značně sjednoceno a každá střední škola měla v podstatě možnost si vybrat jeden ze 16 národních vzdělávacích programů. Ty pokrývají potřeby nejen po akademickém, ale i středoškolském odborném vzdělávání. Všech 16 vzdělávacích programů pak povinně obsahuje 8 povinných vyučovacích předmětů, kterými jsou: švédština, angličtina, společenské vědy, náboženství, matematika, přírodověda, tělesná a výtvarná výchova. Pochopitelně, že kromě těchto povinných předmětů žáci na středních školách studují další všeobecně vzdělávací nebo odborné předměty, které jsou součástí vzdělávacího programu zvoleného danou střední školou.
Všechny vyučovací předměty jsou pak rozděleny do několika na sebe navazující studijních kurzů. Každý středoškolák je klasifikován na závěr příslušného kurzu, kdy je současně povinen vypracovat školní projekt (portfolio). Pokud žák úspěšně ukončí více takových kurzů a projektů, než je povinen vykonat, má právo volby, které z úspěšně absolvovaných kurzů chce zařadit do závěrečné klasifikace na konci svého středoškolského studia. Když má žák pocit, že školní předmět zvládl a absolvoval předtím všechny povinné studijní kurzy, nečeká a přihlásí se prostě k závěrečné zkoušce. Výsledky středoškoláků nejsou ve Švédsku navzájem srovnávány, jak tomu bylo v dřívějším systému, protože se zjistilo, že jsou srovnávány hrušky, švestky a pomeranče a z takového kompotu je vám hned špatně. Výsledky každé kandidáta závěrečné zkoušky jsou ovšem na druhé straně dost tvrdě porovnávány s očekávanými cíli, kterých musí být ovšem v každém případě dosaženo. Příliš se nediskutuje, zda je pro švédské středoškoláky důležitá matematika, švédština, angličtina nebo další povinné předměty. Národní hodnotící systém je prostě založen na nutném splnění takto stanovených cílů a na přesně stanovené úrovni očekávaných vědomostí a dovedností. Tečka. Kdo je premiant, získává v daném předmětu hodnocení MVG (prospěl s vyznamenáním) nebo VG (prospěl velmi dobře). „Odřené uši“ mají ve Švédsku svou zkratku G (prospěl) a kdo u zkoušky propadne, volá domů, že dostal IG.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat